Po ruském vpádu na Ukrajinu se ozvaly knihovnice Jana Žárská a psycholožka Michaela Peterková, které otevřeným dopisem vyzvaly zastupitele, aby sochu nechali přemístit. Argumentovaly, že jde o pomník sovětské okupace z časů normalizace. Dopis podepsalo na 120 lidí.
"Je pro mě bolestné vidět, že tady v Jaroměři stále máme symbol vojáka se zbraní," uvedla Žárská. Připomněla, že se socha odhalovala den před výročím Velké říjnové socialistické revoluce.
Pro odstěhování sochy, kterou vytvořil již zemřelý akademický sochař Ladislav Zemánek, hlasovalo 15 politiků, jeden byl proti a čtyři se zdrželi. Několik zastupitelů mínilo, že by socha měla zůstat na místě do doby, než se dořeší budoucnost pietního místa s deskami obětí světových válek. Pozemek totiž nepatří městu, ale ženě, která zemřela.
Podle starosty Josefa Horáčka (za Volbu pro město) už je vytipován nový prostor pro památník, jenž by mohl být poblíž nynějšího, a to před hlavním vchodem do divadla. Radnice už k tomu má studii od architektů City Upgrade.
Sověti Jaroměř neosvobodili
O odstranění pískovcového vojáka se v dvanáctitisícové Jaroměři hovoří od 90. let minulého století. Proti soše protestoval opakovaně pedagog Jan Tomsa, syn perzekvovaného faráře Československé církve husitské Josefa Tomsy. Podvakrát při výročí srpnové okupace 1968 posprejoval sokl sochy nápisem "Okkupant, idi domoj!" a byl kvůli tomu odsouzen za poškození cizí věci. V roce 2016 navrhl zastupitelům odstranit rudoarmějce z městského parku, ale ti to neschválili.
V lednu 2017 se na ně znovu obrátil otevřeným dopisem, aby sochu, která podle něj symbolizuje zlo normalizačního režimu, odsunuli pryč, nanejvýš aby zůstala někde v muzeu jako varování budoucím generacím. Argumentoval i tím, že Sověti Jaroměř přímo neosvobozovali. Když Rudá armáda v květnu 1945 přijela, Němci už byli pryč.
