Praha - Z českých potoků a řek mizí vodní živočichové. Zatímco v historii se vyskytovalo na území České republiky 12 druhů ryb, které migrují mezi mořem a řekami, v současnosti evidují odborníci pouze dva druhy - úhoře říčního a lososa obecného.
Populaci živočichů a rostlin totiž negativně ovlivňuje budování staveb a přehrazování toků, například proti povodním. Upozornila na to Zpráva o životním prostředí v roce 2013, kterou ve středu projedná vláda.
Zpráva přinesla nové hodnocení biodiverzity za rok 2007 až 2012 a informace o monitoringu živočichů a rostlin. Dokument poukazuje na fakt, že přibližně dvě třetiny evropsky významných druhů živočichů a rostlin na území ČR nejsou v dobrém stavu a jejich stanoviště jsou narušena.
"Stav přírody a krajiny se zlepšuje z dlouhodobého horizontu, protože klesají zátěže životního prostředí. I přesto, že si příroda velmi dobře pamatuje, že zátěž znečištěného prostřední byla v minulosti velmi silná. Československo patřilo do černého trojúhelníku," řekla spoluautorka zprávy Tereza Ponocná z agentury CENIA.
Nedotčené krajiny ubývá
Narušené populace živočichů ovlivňuje klesající rozloha nedotčené (nefragmentované) krajiny (za posledních deset let o 5,2 procent). Před čtyřmi lety tvořila 63,4 procent celkové rozlohy ČR a odborníci předpokládají, že v roce 2040 dosáhne pouze 53 procent.
Na vodních tocích v ČR evidují více než šest tisíc příčných překážek, loni zaznamenali 842 jezů, nejvíce v povodí Vltavy, Labe a Moravy. To vše může nepříznivě působit na vodní ekosystémy a migraci vodních živočichů.
Jde přitom o nevratný proces. Aby se zachovaly a posílily populace ryb, začaly vznikat takzvané rybí přechody. Loni bylo podle hodnotící zprávy připraveno 74 projektů, zatímco před čtyřmi lety zhruba jen polovina.
Ztrácí se genetická pestrost
Člověk krajinu upravuje a rozčleňuje především budováním silnic a dálnic, budovami i zemědělstvím. Živočichové mají sníženou možnost migrace, přijímání potravy i rozmnožování. Výsledkem je ztráta jejich genetické pestrosti a snížená životaschopnost populací, varuje zpráva. Dopadá to nejvíce na druhy s velkými prostorovými nároky.
"Příkladem může být třeba rys ostrovid - druh rozlehlých lesních celků, jehož domovské okrsky mají velikost i přes 300 km2 a především mladí jedinci při hledání teritoria urazí i desítky kilometrů. Obdobně je tomu u dalších druhů šelem a ostatních velkých savců - i u jelena evropského může být velikost domovského okrsku až 120 km2," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Pro nejvíce ohrožené přijímá MŽP záchranné programy - aktuálně pro perlorodku říční, sysla obecného, hnědáska osikového, užovku stromovou a další. Do dubna 2016 vyčlenilo 62 milionů korun, do nichž významně přispějí i fondy z Evropy.
Nejvíce je podle zprávy krajina rozdělována ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, naopak "souvislé plochy" má nejvíce Plzeňský a Jihočeský kraj, což pravděpodobně ovlivňuje svou rozlohou i Národní park Šumava.
Za poslední tři roky zabraly silnice a dálnice téměř pět tisíc hektarů zemědělského půdního fondu a přibližně 461 hektaru lesní půdy, nejvíce přitom ubylo ve Středočeském a Jihočeském kraji. Pro migraci živočichů se proto stavějí nadchody a podchody. Kolik jich vzniklo, se však neví, protože neexistuje jednotná databáze.
