Praha - Vládní Rada pro vědu, výzkum a inovace má před sebou důležitý úkol. V blízké době musí rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat výzkum v Česku.
Hned v úvodu však naráží na několik významných problémů, které zřejmě povedou k výrazným změnám v původním kurzu, který měl Česko vyvést z cesty k "montovně uprostřed Evropy".
Společným jmenovatelem potíží, s nimiž se Rada v rámci aktualizace strategického dokumentu "Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009-2015" setkává, jsou finance.
Oproti původním plánům začaly od roku 2010 výdaje na vědu, výzkum a inovace (VaVaI) růst výrazně pomaleji, než se zprvu očekávalo.
"Velké oči" Topolánkovy vlády v roce 2008 i silná slova o podpoře výzkumu po nástupu Nečasova kabinetu se tak výrazně minula účinkem.
Dalo by se proto očekávat, že dojde ke krácení původních závazků, ale k tomu však nakonec nedošlo. Ba co víc, byly místo toho dokonce přijímány závazky nové.
To ve svém důsledku muselo nevyhnutelně vést k nedostatku peněz na plánované projekty a investice.
V roce 2014 má rozdíl mezi plánovanými a skutečnými výdaji činit kolem 10,5 miliard, dohromady za roky 2010 až 2014 se potom tato částka vyšplhá až na 28 miliard.
To je však jen jeden z problémů, se kterým se musí vládní Rada pro vědu, výzkum a inovace v rámci aktualizace národní politiky v této oblasti vyrovnat.
Další potíže potom představují problémy s čerpáním evropských peněz i související otázka udržitelnosti center díky nim (vy)budovaných.
A do třetice - český systém bude muset být přenastaven tak, aby odpovídal společné evropské strategii, což v našem případě znamená zejména posílení podpory konkurenceschopnosti.
V současnosti totiž činí podíl výdajů určených na podporu průmyslového výzkumu a vývoje u nás asi 18 %, toto procento by však mělo ještě do roku 2014 o dalších pět procent klesnout.
Podle návrhu programu HORIZON 2020 by měl tento podíl nakonec činit asi 26 % výdajů.
Podíl výdajů na vědu by podle tohoto návrhu měl klesnout a prostředky by se měly přesunout do oblasti neprůmyslového aplikovaného vývoje v oblastech, jako jsou například zdraví a životní prostředí, zemědělství, energetika či doprava a další.
