Výzkum české vědkyně přináší naději lidem s obsesemi

Domácí Domácí
20. 2. 2014 11:20
Jana Kopřivová pracuje na novém léčebném postupu obsesivně-kompulzivní poruchy.
V laboratoři Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze.
V laboratoři Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. | Foto: Josef Tuček

Praha - Obsedantně-kompulzivní poruchou, která omezuje lidský život a může vést i k invaliditě, trpí až tři procenta populace. Ovšem třetině z nich běžné způsoby léčby nepomáhají. Naděje na nový terapeutický postup klíčí ve výzkumu doktorky Jany Kopřivové.

Jako první na světě se rozhodla zkoumat, co se děje v hlavách pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD) pomocí sledování elektrické aktivity mozku.

Elektroencefalografický výzkum doktorky Jany Kopřivové z Národního ústavu duševního zdraví je teprve v počátcích, mohl by však výrazně zlepšit léčbu této nemoci. Za svou práci proto získala Bolzanovu cenu od rektora Karlovy univerzity.

Neumýt si chvíli ruce je těžké

Nemoc, která se projevuje opakovanými vtíravými myšlenkami vedoucími k úzkosti a kompulzemi, které mají strach dočasně zmírnit, je častou neuropsychiatrickou chorobou.

Lidé jí trpící mívají například pocit neustále špinavých rukou, což je výrazem strachu z potenciální nákazy. Častá je také nadměrná potřeba kontrolování toho, co by člověka mohlo nějak ohrozit, jako jsou třeba nezamčené dveře. Tyto úzkostné stavy se lidé snaží mírnit opakováním nutkavých činností.

Podle Kopřivové jsou si vědomi nesmyslnosti svého chování: "Kompulze nejsou samy o sobě příjemné a dotyčný si obvykle uvědomuje jejich zbytečnost a snaží se jim odolávat," říká Kopřivová.

Obsedantní myšlenky mohou pramenit také v sexuální či náboženské oblasti nebo ve strachu z ublížení, třeba když se matka bojí, že zraní své dítě nožem.

Současná léčba pomáhá. Ale ne všem

Ne každý, kdo pociťuje úzkost, trpí obsedantně-kompulzivní poruchou. Ta hrozí v případě, kdy se obsesivní stavy a kompulze projevují téměř denně nejméně dva týdny a negativně ovlivňují pocity člověka, jeho individuální či společenské chování.

V současné době jde proti OCD bojovat léky i kognitivně-behaviorální psychoterapií, kdy musí člověk čelit těžce zvládnutelným situacím, od nichž nesmí unikat navyklými kompulzemi.

Člověk, jehož porucha se projevuje přehnaným mytím rukou, si je záměrně musí zašpinit a určitou dobu neočistit. Touto cestou by se měl pacient přesvědčit, že se úzkost po čase zmírní a je možno s ní bojovat. Ovšem u třetiny pacientů se nezmírní dostatečně.

Nadějný výzkum

Jana Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví založila svůj výzkum na sledování elektrické aktivity v mozkové kůře pacientů a jako první na světě testuje možnosti jejího ovlivnění metodou nové formy neurofeedbacku, založené na principu učení, zcela bez pomoci léků.

Některé části mozku pacientů s OCD podle ní mají menší obsah šedé kůry mozkové než zdraví lidé, a liší se tudíž také jejich záznamy elektrické aktivity mozku.

"V určitých částech mozku u nich vykazuje elektrická aktivita nadměrné hodnoty nízkých frekvencí a naopak v jiné části mozku nadměrné hodnoty tzv. vysokých beta frekvencí," shrnuje Kopřivová zjištění, které by mohlo být důležité pro testování neuroterapeutické léčby i pro její další vývoj: "Čím více bylo nadměrné aktivity na nízkých frekvencích, tím hůře u pacientů fungovala terapie kognitivně-behaviorální psychoterapií. Naopak vyšší aktivita v oblasti beta frekvencí pro ně byla z hlediska léčby velmi příznivá, na kognitivně behaviorální terapii reagovali lépe," popisuje doktorka Kopřivová.


Nabídnout každému nejlepší léčbu

Nalézt vhodný léčebný postup, který by každému pacientovi byl šitý na míru, není jednoduché. Obsedantně kompulzivní porucha má několik typů podle toho, kdy se projeví, nebo podle druhu obsese a kompulze.

"Kdybychom byli díky našim poznatkům schopni předem odhadnout úspěšnost různých typů léčby u konkrétního pacienta, mohli bychom mu hned nabídnout tu, která povede k rychlejšímu úspěchu," říká Kopřivová.

Elektroencefalografický výzkum OCD bude dále založen na sledování funkčních vztahů mezi oblastmi mozkové kůry. V plánu je spolupráce se členy Akademie věd studujícími modely OCD u zvířat.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko je ochotné prodloužit odzbrojovací smlouvu s USA bez podmínek

Ruská federace je připravena bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to ve čtvrtek prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. "Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax.

Zdroj: ČTK
Další zprávy