Mělčany-Dobruška - Když bylo Zdenku Žďárkovi z Mělčan u Dobrušky patnáct let, viděl, jak jeho dědovi zabavili pole u rodinného statku komunisté.
Dřel tu s dědou od dětství. V devadesátém roce se k zemědělství z úcty k rodinné tradici vrátil. "Ten statek má stoletou tradici!" vyzdvihuje. Teď ale možná vyvlastnění čeká i jeho.
Část pětihektarového pozemku, který obdělává, stojí v cestě protipovodňové hrázi. Žďárek jí svá pole obětovat nechce.
Jenže do druhého čtení ve sněmovně právě míří takzvaná protipovodňová novela vodního zákona, která umožňuje státu vyvlastnit pozemky pod plánovanými hrázemi poldrů.
Čtěte k tématu: Nechtějí poldry. Čeká je vyvlastnění? Rozhodne sněmovna
Dejte mi úrodná pole a statek
Sedmdesátiletý zemědělec se silným vztahem ke svému hospodářství je typickým adeptem možného vyvlastnění. Jedná sice s Povodím Labe o možné směně pozemků, za sedm let se jim však nepodařilo najít shodu.
"Nejprve přišli s tím, že tady chtějí postavit přehradu. Jejich plány se postupně měnily a rozšiřovaly. Nakonec řekli, že přehrada zaplaví vše, na čem hospodařím," popisuje zemědělec.
"Kdybych jim pole dal, vyrostla by pár metrů od mého domu sedmnáct metrů vysoká hráz. Nedokážu si představit, že bych vedle toho žil. Nevím, co by se stalo, kdyby se hráz protrhla," děsí se Žďárek.
Od Povodí tak chce plnou náhradu za svá úrodná pole a taky nový statek. Jinak neustoupí. "Povodí už nabízelo pozemky u obce Meřič. Ale tam je těžká zem," nesouhlasil s nabídkou hospodář.
Přišli ho prý už přemlouvat i úředníci z odboru životního prostředí na radnici v Dobrušce. Ti nabízeli pole u kravína nad Bačetínem. "Tam je horská oblast. Kamenitý terén. To přece nejde, dávat tak mizernou náhradu za má pole," zlobí se Žďárek.
Chápeme, ale co máme dělat?
Mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek už Zdenka Žďárka za léta vyjednávání dobře zná. "Je mu sedmdesát let. Strávil na té půdě celý svůj život. Je hrdý, že se mu daří udržet soukromé hospodaření," vypráví.
Povodňová novela:
- Definuje území k řízenému rozlivu - poldr
- Pod hrázemi poldru umožňuje vyvlastnit pozemky pro stavbu hrází a komunikací (10-20% rozlohy poldru)
- Zemědělci hospodařící na "dně" poldru budou mít nárok na úhradu škod na úrodě a porostech po řízeném zaplavení, včetně úhrady vrácených dotací z evropských fondů (80-90% rozlohy poldru)
"V podstatě ho velmi dobře chápu, bohužel musím uznat, že on by mohl být klasickým příkladem, kde bychom byli nuceni užít institut vyvlastňování," dodává Jirásek.
Z pohledu Povodí je totiž statkář z Mělčan rozhodnutý odmítnout jakoukoli, byť dobrou nabídku.
A retenční prostor pro zadržení povodňové vlny, ať už suchý poldr, nebo vodní nádrž, by zachránil mnoho.
Nejničivější povodně v roce 1998 znamenaly v celém rychnovském okrese šest lidských obětí, třicet poničených obcí a škody za dvě miliardy korun. Mezi nejpostiženější obce patřila právě Dobruška a její nejbližší sousedé.
Tehdy se znovu vynořily plány na postavení vodní nádrže, jaké vodohospodáři podle historiků měli už za první republiky.
Vodní nádrž neprošla
Povodí Labe vyzdvihuje, že by vodní nádrž pomáhala nejen při povodních, ale také naopak v obdobích extrémního sucha. Jenže velké vodní dílo narazilo na odpor ochranářů přírody.
Varianta nádrže byla na krajském úřadě zamítnuta. Dnes tak vodohospodáři počítají spíše se suchým poldrem.
Také dlouhé handrkování mezi Povodím a ochranáři Žďárkovi vadí. "Není jasné kdy a zda se vůbec začne stavět. Nevím, na čem jsem. Můj statek rok od roku chátrá a žádá velké opravy. A to hlavně střechy. Nevím, zda do ní mám investovat," zlobí se.
Zatím se tak chová, jako by se nic nedělo. "Pěstuji obilí a brambory. Pro sebe a taky pro dobytek. Mám malé stádo krav, husy a taky slepice. S hospodařením jsem neskončil a hned tak toho nenechám," ujišťuje hospodář.
Vyvlastnění se nebojí. Nehodlá kývnout na nejbližší nabídku, přestože by v budoucích letech mohl prodělat.
"Vím, že proti schválení toho zákona je řada lidí, včetně politiků. Věřím, že zákon, který by vážně ohrozil soukromé vlastnictví, si nikdo z politiků nedovolí schválit," tvrdí.
