Praha - Čeští pacienti budou užívat méně levných léků. Připlatí si za dražší.
Rozhodli se tak výrobci léčiv.
Nechtějí se totiž smířit s tím, že by měli v Česku dostat za pilulky méně peněz. S tím počítá takzvaný Janotův balíček úsporných opatření, který má zmírnit dopady hospodářské krize v Česku.
Firmy mají podle něj dostat od ledna příštího roku za své léky nižší cenu, a to o sedm procent. O stejnou sumu by měla klesnout i úhrada - tedy částka, kterou za léky zaplatí pojišťovny z veřejných peněz.
"Ušetříme tak necelé tři miliardy korun," pochvaluje si změnu náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.
Výrobcům léčiv se ale balíček nelíbí. Spočítali si prý, že už se jim některé léky v Česku prodávat nevyplatí. Oznámili proto: Ty nejlevnější stáhneme z trhu.
Podle zjištění deníku Aktuálně.cz by se mělo jednat o nejméně 44 medikamentů od 13 výrobců. Mezi vybranými jsou pilulky na revma, nemoci srdce a cév, prostatu a bolesti páteře. Zmizí také některé přípravky na záněty žil a šlach.
"Výčet bude pravděpodobně ještě delší. Některé firmy stále nedodaly konkrétní číselné údaje, daly nicméně najevo, že na škrty ministra financí Janoty budou muset také reagovat," podotkl šéf České asociace farmaceutických firem Emil Zörner.
Plošné snížení cen léků je totiž podle něj nespravedlivé. "U léku, který má velikou marži, snížení ceny tolik bolet nebude. Ale u léku, který má malou marži, tam je takové sedmiprocentní snížení ceny likvidující. Nejmenší marže mají právě ty laciné léky," vysvětlil Zörner.
Firmy: Snížení cen je nespravedlivé
To, že se léky na českém trhu časem obměňují, je běžné. Pokud firma uzná, že se jí už některý výrobek nevyplatí prodávat, stáhne ho. Nahradit ho pak může dalším.
Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv, na který se v takovém případě výrobci obracejí, skončilo v Česku jen za minulý rok 95 léků. Nově se naopak na pultech lékáren objevilo 144 nových přípravků.
Příští rok ale lékaři přestanou předepisovat až čtyřnásobek medikamentů. Firmy navíc hrozí, že na český trh neuvedou ani některé nové léky, které prodávají v okolních zemích.
Kdo prodělá? Pacient
Pokud přípravky z trhu skutečně "vypadnou", zaplatí to především pacienti. Lékař jim bude muset předepsat ten lék, který na trhu působí dál. Nemusí ho přitom plně hradit pojišťovna.
"Je pravda, že zpravidla to bývá tak, že základní a nejlevnější lék je hrazen pojišťovnou, zatímco u dražších variant může být spoluúčast pacienta," potvrdil pražský kardiolog Jiří Jedlička.
Kromě toho se lékaři nemusí vejít do limitů, které jim každý rok stanoví pojišťovna. Nákladnější léčba se tak dostane k daleko menšímu počtu lidí.
Přitom spotřeba léků, tedy i výdělky farmaceutických firem, každým rokem rostou. Podle zprávy společnosti IMS Health prodali výrobci léků v Česku ve třetím čtvrtletí tohoto roku meziročně od 6,2 procenta víc přípravků a vydělali na 49,3 miliard korun.
Ministerstvo zdravotnictví žádný problém nevidí. "Je ještě příliš brzy hodnotit dopady balíčku. Navíc na ministerstvo se zatím nikdo s ničím neobrátil," řekl mluvčí úřadu Vlastimil Sršeň.
Podle poslance za ODS a místopředsedy zdravotního výboru Borise Šťastného je ale povinností ministerstva i všech pojišťoven, aby s výrobci vyjednávali. Mělo by se navíc podle něj začít pracovat na naprosté změně celého systému stanovení cen a úhrad léků.
"V Česku je systém tak složitý a zvrácený, že se ceny některých léků skutečně mohou ocitnout až na samé hranici únosnosti. Měly by se konečně stanovit jednotné ceny i úhrady léčivých přípravků, aby se v tom orientovali i pacienti. Preferoval bych také internetové aukce léků," řekl Šťastný.
V současnosti podle něj výrobci kvůli krátkodobému úspornému opatření důvod stahovat své medikamenty nemají.
