O postupném navýšení výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP, rozhodla vláda počátkem března. O obranyschopnosti Česka má dnes jednat sněmovna, na mimořádné schůzi promluví i prezident Petr Pavel.

Podle průzkumu agentury Median byly v polovině února zhruba tři čtvrtiny Čechů přesvědčené, že stát by měl dávat na obranu alespoň současná dvě procenta HDP, případně více. Naopak snížit obranné výdaje pod dvouprocentní hranici by si přála přibližně čtvrtina z tisícovky dotazovaných.

Související

"Příliš rychle a příliš náhle." Světový bezpečnostní řád se podle Petra Pavla mění

Autory výzkumu dále zajímalo, zda by lidé byli ochotní k aktivní obraně země v případě napadení. Pokud by Česko nebo jiný členský stát NATO čelil útoku, je 54 procent Čechů rozhodnuto nepřihlásit se dobrovolně armádě. Dalších 26 procent by se nepřihlásilo spíše. Naopak šest procent lidí je připravených přihlásit se dobrovolně armádě a 14 procent Čechů volilo odpověď "spíše ano."

Česko podle ministerstva obrany loni splnilo dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen NATO. Vláda na začátku března navíc rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy je zvýšení peněz na obranu nutné a nezbytné. Podle opozičního hnutí ANO bude pokračovat neefektivní utrácení.