Ilustrační foto | Foto: iStock

Dítě má nepořádek ve svém pokoji a odmítá si ho uklidit. Co s tím?

Přiblížit dítěti smysluplnost pořádku. Buď je pro úklid konkrétní důvod, třeba že potřebujeme teď projít na balkon s prádlem a nechceme na hračky šlápnout. Nebo je ve hře některá naše základní lidská potřeba. Chceme při praní šetřit své ruce a taky přírodu. Když je prádlo zmačkané na zemi, musí se častěji prát. Spotřebuje se tak víc vody a chemie. Jako investoři věcí, které dětem pořizujeme, máme právo žádat, aby s nimi zacházeli šetrně.

Také máme právo žádat, aby to ve společných prostorách vypadalo tak, abychom se tam sami cítili dobře. Říct dítěti: "Šetři mi čas, když jsou věci na svém místě a nemusím je hledat. Cítím se tu dobře, když je uklizeno. Potřebuji tu teď prostor na cvičení. Když je obývák uklizený, naplňuje to moje estetické potřeby. Dalo by se to s těmi hračkami udělat tak, aby zabíraly jen půlku koberce?"

Pro malé děti může být uklízení těžké. Nevědí, kam co dát, čím začít. Může to být frustrující, protože úklid znamená konec hraní. Pomáhá uklízet s nimi, snažit se, aby úklid byl příjemnou součástí hraní. Dávat informace, které vnesou do "chaosu" strukturu, a umožnit spolurozhodování: "Autíčka zaparkujeme do garáže, na kostky je tahle krabice, na fixy a pastelky hrneček na stole. Chceš, abychom si tady ty obrázky vystavili? Kam je dáme? Jestli chcete, ten hrad z kostek si můžete nechat postavený."