Brno – Vrchní soud v Praze chyboval, když v květnu prodloužil vazbu Martina Ignačáka. Musí rozhodnout znovu, uložil mu ve středu Ústavní soud (ÚS). Ignačák je obžalovaný z přípravy útoku zápalnými lahvemi na vlak převážející vojenský materiál. Anarchisté tak chtěli podle vyšetřovatelů narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu země.
Ignačákova stížnost konkrétně směřovala proti rozhodnutí vrchního soudu z 27. května. Změnil tehdy starší rozhodnutí Městského soudu v Praze a ponechal Ignačáka ve vazbě. Městský soud pak ještě vazbu znovu prodloužil v srpnu. Vrchní soud teď musí zohlednit aktuální situaci a znovu zvážit, zda má Ignačák čekat na verdikt za mřížemi.
Muž je ve vazbě kvůli obavě vyšetřovatelů z útěku a skrývání před trestním stíháním. Neúspěšně předložil písemný slib, záruku sestry a návrh, že by pravidelně docházel k probačnímu úředníkovi. Opakovaně uvedl, že nemá v úmyslu prchnout do zahraničí.
Hrozba vysokého trestu pro uvalení vazby nestačí
Samotná hrozba vysokého trestu podle ÚS není důvodem pro dlouhodobou vazbu v situaci, kdy existuje řada protiargumentů: Ignačák dosud nebyl trestán, před uvězněním pracoval, sestra mu nyní nabízí zázemí a bratr zaměstnání. Neumí žádný cizí jazyk a policie nezjistila dostatečné finanční krytí pro život v cizině.
Všechny tyto faktory svědčí proti útěkové vazbě, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Nález přečetla v Ignačákově přítomnosti za přísných bezpečnostních opatření. Argumentem pro vazbu je naopak jen délka hrozícího trestu a výpověď policejního agenta, podle kterého Ignačák v minulosti naznačil, že by mohl uprchnout do Španělska.
Ignačák a další aktéři případu obžalobu odmítají, cítí se nevinní. Kauzu považují za výsledek policejní provokace. Tvrdí, že žádný útok zápalnými lahvemi neplánovali. Třem z pěti obviněných hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Zbývající dvě ženy před soudem stanuly kvůli tomu, že o plánech skupiny věděly a nenahlásily to policii.
Ignačákova vazba je nejdelší, trvá rok a čtyři měsíce. Osm měsíců byl v cele také Petr Sova, jehož obžaloba označuje za hlavní postavu případu. Na svobodu se dostal loni kvůli justiční chybě.
