Praha – "Pane prezidente, nejdříve si zkuste, jaké je to, být třeba na vozíku, a pak teprve jděte s prohlášeními na veřejnost,“ napsala pětadvacetiletá Tereza Laubová v dopisu prezidentovi Miloši Zemanovi.
Mladé ženy, která je kvůli dětské mozkové obrně na vozíku, se dotkly prezidentovy středeční výroky na adresu handicapovaných dětí. Podle prezidenta je jejich integrace neštěstím pro handicapované i zdravé děti.
Vůbec se mi to nelíbí a jsem proti. Sloučení handicapovaných dětí s těmi nehandicapovanými je neštěstí pro obě skupiny. Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity.
Zeman dále řekl, že s integrací nesouhlasí a děti jsou podle něj šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity. "Celý život studuji na normálních školách,“ řekla deníku Aktuálně.cz Laubová s tím, že se na podobná prohlášení nemůže jen tak dívat.
Další dopis do prezidentské kanceláře míří také od zástupců Národní rady osob se zdravotním postižením, podle kterých jsou Zemanova vyjádření nepřijatelná. "Oslovíme pana prezidenta dopisem, aby své výroky vysvětlil. Neměl by mluvit o věcech, kterým nerozumí a které nezná,“ řekl deníku Aktuálně.cz předseda rady Václav Krása.
Prezidentovo vyjádření ho prý velmi nepříjemně překvapilo. "Jde to proti trendům ve vyspělých demokratických zemích. Navíc to odporuje úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, usnesením EU i našim zákonům,“ dodal Krása s tím, že integrace postižených dětí je již standardem.
Národní rada osob se zdravotním postižením prezidentovi nabídne schůzku, na které by si mohli o problému promluvit. Setkání Zemanovi nabízeli již dříve, prezident však neměl o schůzku zájem.
Také podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) není možné automaticky vyřadit postižené dítě z normální školy. "Existuje řada škol, kde inkluze velmi dobře funguje a děti si navzájem pomáhají, což je z hlediska socializace přínosné pro obě skupiny," uvedl ministr.
V minulém školním roce bylo v Česku 103 tisíc žáků se zdravotním postižením. Až 70 % z nich přitom chodilo do běžných mateřských, základních i středních škol. "Výroky pana prezidenta o nevhodnosti inkluze nás vrací o několik desítek let zpět. Troufám si říci, že ten výrok je až nebezpečný," myslí si předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.
Ředitel inkluzivní školy: Je to hloupost
Za hloupý považuje Zemanův výrok Jan Korda, ředitel Smysluplné školy v Karlíně, která jako jedna z necelých třiceti škol v republice získala certifikát Férová škola a s integrací má dobré zkušenosti.
Se zdravými žáky tu v lavicích sedí děti se specifickými poruchami učení, chování nebo s autismem, na školu v minulosti chodil i zcela slepý žák. Škola přijímá jen žáky ze spádové oblasti, přesto je beznadějně plná. "Já z toho mám dobrý pocit, děti neodchází, cítí se tu šťastně a my jim tu nabízíme takový servis, aby musely pracovat, ale aby se vyvíjely a posouvaly dle svých možností a snahy," říká ředitel školy.
Korda uznává, že některé děti mohou být integrovány jen obtížně nebo vůbec. "Většina dětí je ale schopná vzdělávat se v klasické základní škole," podotýká Korda. Prezident podle něj svými černobílými výroky, kdy hází všechny handicapované do jednoho pytle, složitou problematiku inkluze zbytečně bagatelizuje.
Podle Laurenčíkové jsou zbytečné obavy, že postižené děti budou zdržovat ty zdravé. "Tyto výtky jsou absolutně nepodložené. Naopak země, které se inkluzi věnují, dosahují nejlepších výsledků v mezinárodních srovnávacích testech," dodala Laurenčíková.
Mentál vedle nementála? Nelze
Handicapované děti lze až na těžší případy do normální školy zařadit i podle ředitele Asociace speciálních pedagogů Jiřího Pilaře. "Inkluze ve školství je možná u různých typů dětí, které mají postižení smyslové, tělesné, nebo občas lehce mentálně postižené děti,“ uvedl Pilař.
Zařazení dětí s těžším mentálním postižením do normálních škol ale podle Pilaře nefunguje. Takové děti prý brzdí zdravé děti a jsou v kolektivu nešťastné. "Lidé, kterým chybí odbornost, si myslí, že můžeme zařadit mentála vedle nementála naprosto bez problému. S tím, že učitelé to zvládnou. A když to nebudou zvládat, tak budou mít x asistentů. Což je nesmysl, protože na to nejsou peníze,“ dodal Pilař.
Podle ministra školství je potřeba, aby se školám postupně vytvářely co nejlepší podmínky pro přijetí postižených dětí. "Škola na to inkluzi musí být řádně připravena, a to včetně případné individuální podpory handicapovaných žáků," uvedl Marcel Chládek.
Ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků připomněla, že integrace handicapovaných dětí mezi zdravé patří od začátku mezi priority tohoto projektu. Hlava státu podle ní nabádá k návratu o 30 let zpět. "Neuděláme to, nezvikláte nás. Budeme naopak pořád víc a víc působit na naši společnost, pořád víc a víc ji přesvědčovat, že chytré dítě, které má jenom místo nožiček kolečka, (...) patří mezi nás," vzkázala prezidentovi.
Za nešťastný a nepochopitelný považuje Zemanův výrok předseda ODS a exministr školství Petr Fiala. Připomněl, že stále nejsou do hlavního vzdělávacího proudu integrovány všechny děti, které na to mají schopnosti. Zásadní problém podle Fialy tkví ve způsobu financování, kdy jsou například peníze na asistenty přidělovány jen na rok. Je podle něj třeba, aby byly peníze rozdělovány s dlouhodobou perspektivou.
