Praha - Měl by první pokus sestavit vládu dostat lídr partaje, která ve volbách získá nejvíce voličských sympatií, nebo spíše ten, který má největší šanci kabinet složit a získat pro něj důvěru sněmovny?
Za současných podmínek má prezident v této věci volnou ruku a podle reakcí jednotlivých stran se na tom zřejmě nic měnit nebude. A to ani navzdory zkušenostem, které minimálně část politických stran s prvním přímo voleným prezidentem má a které nemůže označit jako pozitivní.
Z reakcí jednotlivých stran je patrné, že do změn v prezidentských pravomocích se nijak výrazně nehrnou - a pokud přece, nečiní tak nijak radikálně.
Jednou ze stran, která by sice prezidentovi do výběru budoucího premiéra nemluvila, ale přesto by ráda trochu upravila současný stav, je sociální demokracie, nejpravděpodobnější vítěz letošních předčasných voleb.
ČSSD: Prezident by měl dostat lhůty
"Chtěli bychom prosadit stanovení termínů pro jednotlivé pokusy k sestavení vlády a v některých případech zavést dělenou jmenovací pravomoc, například v případě jmenování členů bankovní rady ČNB - zde bychom chtěli, aby se na jejich jmenování podílel kromě prezidenta ještě Senát," upřesňuje plány sociální demokracie její předseda Bohuslav Sobotka.
Vzhledem k tomu, že by se v takovém případě jednalo o ústavní změnu, bylo by k prosazení tohoto návrhu potřeba třípětinové většiny ve sněmovně. K té by však straně v případě, že by vládla sama s tichou podporou komunistů, scházel podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jeden hlas.
"Chceme tu diskusi zahájit hned po volbách, kdy bychom chtěli ustanovit pracovní skupinu složenou ze zástupců všech parlamentních stran a najít pro tyto návrhy dostatečnou podporu. Navíc to nemusí být jediné změny," dodává Sobotka. Otázkou totiž je, zda by změny prezidentských pravomocí podpořili komunisté.
Ti v anketě úpravu pravomoci týkající se pověřování sestavením vlády odmítli, stejně jako další levicová Strana práv občanů - Zemanovci. "Pan prezident se vzdal tří svých kompetencí - amnestie, milostí a jmenování profesorů. Myslíme si, že další změna prezidentských pravomocí by byla kontraproduktivní," míní místopředseda SPOZu Vladimír Kruliš.
"Co kdyby vyhrál Bárta?"
Podobně by učinilo i hnutí ANO 2011, které by se podle zářijového průzkumu CVVM umístilo ve volbách na třetím místě - jeho odůvodnění je pragmatické: "Co kdyby volby vyhrál Vít Bárta," říká Jaromír Hasoň z hnutí ANO.
Sociální demokracie by však přece jen mohla s Babišovým hnutím nějakou společnou řeč najít, například v otázce zmíněných lhůt, respektive jejich neexistence.
"Pravomoci prezidenta je nutné hlavně zpřesnit, především co se týče termínů různých úkonů. Musí být jasně vymezeno, jaké úkony je povinen provádět a jakou lhůtu na tyto patřičné kroky má," konstatuje Hasoň s tím, že pravidla musí platit pro všechny, ale musí být také jasná a jednoznačná. "Aby si je každý prezident nevykládal tak, jak se mu zrovna hodí," dodává.
Případným "upřesněním" ústavy například v případě výše zmíněných lhůt je otevřena i ODS, pro kterou však není úprava pravomocí prezidenta prioritním tématem pro nadcházející volby.
"Když už bychom mluvili o zásazích do ústavy, je pro nás prioritou zavedení většinového volebního systému. Do debat o prezidentských pravomocích se zapojíme, v žádném případě však nebudeme podporovat jejich rozšíření," říká místopředseda strany Jiří Pospíšil.
Zavést povinnost prezidenta pověřit předsedu nejsilnější strany sestavením vlády odmítá také TOP 09.
"Jsou možné povolební situace, kde nejsilnější strana je izolována a ostatní strany dohromady mají většinu ve sněmovně," konstatuje šéf strany a někdejší prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg a naráží tak zřejmě na situaci, k níž došlo v roce 2010, kdy volby vyhrála sociální demokracie, ale ne s takovou převahou, aby byla schopná sestavit vládu s důvěrou sněmovny.
Otevřeně se k podpoře tohoto zásahu do prezidentských pravomocí hlásí Strana zelených, DSSS a LEV 21. Jeho zástupci by navíc rádi upravili pravomoci, jejichž využití se současná hlava státu vzdala.
Posílit, nebo oslabit?
"V případě udělování milostí navrhujeme vyloučit zejména právo abolice, tedy aby prezident republiky přikázal, že trestní řízení nebude zahájeno nebo se v něm nebude pokračovat. Právo individuální milosti navrhujeme vázat na podpis ministra spravedlnosti a právo amnestie na kontrasignaci předsedy vlády," říká mluvčí strany Tomáš Sazima.
Zelení by zase podpořili sociální demokracii v úpravě kompetencí týkajících se jmenování členů bankovní rady ČNB, které by měl potvrzovat Senát. "Dále navrhujeme, aby prezidenta NKÚ jmenoval prezident ČR pouze se souhlasem Senátu," citujeme z jejich programu.
Opačnou cestou se chce vydat Okamurův Úsvit. "Chceme výrazně posílit prezidentovo postavení. Vláda má být jmenována přímo voleným a občany odvolatelným prezidentem bez nutnosti vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou," říká mluvčí Jan Zilvar. Otázkou, která se ale v tomto případě nabízí, je, jak by pak taková vláda mohla realizovat svůj program.
