Rozhovor - V plejádě nových tváří a nových partají, které se měsíc do voleb snaží oslovit voliče, jakoby politici zavedených stran poněkud zmizeli. Působí to téměř, jakoby tradiční strany neměly dost nových politiků, které by mohly do soutěže nabídnout.
"Skutečně je nemají. Důvodem toho je, že se poměrně hodně osobností zdiskreditovalo. Veřejnost nevěří zavedeným stranám s výjimkou KSČM, že mají čisté ruce. I u lidí, kteří se v minulosti ničeho špatného nedopustili, vzniká jakési zdání toho, že se prostřednictvím určité skupiny lidí v té straně nějak museli podílet na tom špatném, co se tady děje v čele s korupcí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Herzmann.
Sociolog Herzmann je jedním z nejzkušenějších znalců veřejného mínění a měsíc před volbami pojmenoval na žádost Aktuálně.cz hlavní okolnosti voleb, které prý mohou přinést v zemi dalekosáhlé ústavní změny.
A.cz: Téměř se zdá, že byste stranám radil dát si „inzerát" na čisté ruce.
Strany se snaží nové tváře hledat v komunální politice, na tom postavila kandidátky ODS. Hledat je třeba mezi podnikateli, kteří v politice nikdy nebyli, tady se objevilo jméno pana Březiny, který kandiduje za hnutí ANO. Byl kdysi členem ODS, ale nijak se neprojevoval. Hledat takové tváře při sestavování kandidátek bylo snahou prakticky všech politických stran. Je to obtížné, protože lidí ochotných se angažovat v politice je velmi málo, protože politika má velmi špatný image.
A.cz: V zavedených stranách tedy zůstávají jen lidé, které nezasáhly nějaké skandály a kteří ani nemají kam jít a proto kandidují?
V mnoha případech to tak je. Když to vezmu napříč politickým spektrem, tak v zavedených stranách najdeme jména, která se tam objevují deset, ale také dvacet let. Neříkám, že to je špatně. Pro mě je typickým příkladem člověka, kterému opravdu jde celý život o politiku, Marek Benda, ale je otázka, jestli tváře, které jsou v politice tak dlouho, jsou přínosem pro kandidátku, když proti dosavadní politice panuje nedůvěra a značné rozčarování.
Především sociální jistoty
A.cz. V tom je tedy nevýhoda zavedených stran, Výhodou může být naopak program, který staví na tradičních hodnotách a který mohou mít lépe promyšlený a prodiskutovaný než nové strany. Dá se v současné volební kampani najít téma, které oslovuje větší část společnosti?
Tentokrát mimořádně silně rezonuje téma, které bych obecně označil jako evropský sociální stát nebo sociální jistoty. Veřejnost má zkušenost z doby krize a i když ta krize u nás nebyla příliš hluboká, přece jen značná část populace na sobě pocítila nějaké negativní dopady vývoje ekonomiky. Ti lidé by teď chtěli, aby to bylo jinak, jsou znejistělí, bojí se o své důchody, bojí se o své příjmy. Hledají takový model uspořádání společnosti, kde by se na jejich sociální jistoty někde vzalo a stát se o to postaral. To je ideál evropského sociálního státu. Nejsem ekonom a nejsem schopen posoudit, jestli je to realistická vize, ale je to velmi silné volání, které vede k tomu, že je momentálně česká levice tak silná, že možná bude sahat až po ústavní většině.
Druhé silné téma, které se objevuje již delší dobu, je fungování státu jako obhájce zájmu občanů a ne jako zástěrky penězovodů z obecních kapes do kapes čistě soukromých.
To první téma jasně nese levice, to druhé téma nesou některé strany pravicové, řekl bych spíš TOP 09, a nesou ho i některá nová uskupení. Jmenoval jsem Změnu, která s tím už dříve vyšla v Libereckém kraji, ale na tomto tématu stojí i ANO. Je to téma, které asi má šanci oslovit kvantitativně menší množství lidí, ale pro ně je velmi silné a bude pro ně motiv, aby přišli volit.
A.cz: Pokud budou levicové strany sledovat motiv spravedlivého přerozdělení bohatství či zisků, tak to opravdu zabere?
Řekl bych, že to zabírá. Je to vidět na podpoře těch stran. Kdyby nenastoupila tak silně SPOZ jako třetí levicový subjekt, tak by sociální demokracie byla určitě vysoko nad třiceti procenty. Hlasy ubírá také LEV-21. Pravděpodobnost, že se dostane do sněmovny se v tuto chvíli jeví jako malá, ale když budeme sčítat levicové hlasy, tak je musíme přičíst.
A.cz: Když jste mluvil o ochraně veřejného majetku, tak jste tím myslel boj s korupcí?
Boj s korupcí je určitě vlajkovou lidí, ale patří sem i vize, které se často označují jako malý stát. Jde o omezení činností, které stát vykonává, a tím i minimalizaci nákladů ve státní správě. Tahle komunikační linie není tak silná, protože to lidi štve méně než korupce. Ale v praktické politice je to podle mého soudu stejně důležitá záležitost.
A.cz: Emotivním tématem je zneužívání sociálních dávek. Ve volbách se neuplatní?
Teď budu vypadat jako hnidopich. Ale ptal jste se na silná témata. Jmenoval jsem dvě a myslel jsem to vážně. Chtěl jsem tím říct, že ta další témata, která se objevují, nejsou dost silná na to, aby pohnula opravdu velkými skupinami voličů.
Téma zneužíván sociálních dávek a obecněji téma sociálně nepřizpůsobivých může fungovat maximálně jako jazýček na vahách, když někdo váhá, jestli tu či onu stranu. Strany, které přicházejí s velmi tvrdými řešeními takových záležitostí, jako Dělnická strana sociální spravedlnosti, opravdu žádnou masovou podporu nezískávají.
Pro pražskou a brněnskou kavárnu
A.cz: Proč není mezi významnými tématy ekonomická kompetence politiků? Třeba v Německu rozhodla volby celkem jednoznačně.
To je pravděpodobně tím, že průměrný německý volič uvažuje ekonomicky daleko víc, než průměrný český volič. Je to možná otázka národní mentality a určitě také otázka sedmdesáti let zkušeností s tržní ekonomikou. Když se to zkombinuje, tak ten faktor v Německu funguje, zatímco u nás nefunguje. Když se dělají výzkumy finanční gramotnosti, tak Češi dopadají relativně špatně a ve srovnání s Německem velmi špatně.
Tady víc uvažujeme o symbolických rovinách než o té, jak se říkalo marxisticky, základně.
A.cz: Mezi významnými tématy jste nejmenoval levicové nebezpečí, přitom se tento motiv pravicovým stranám už častěji vyplatil. Už to není pro nikoho zajímavé?
Momentálně jsme v situaci, kdy toto téma nebude stačit k probuzení. Lidé jsou znechuceni a ani nechtějí jít volit. Myslím, že si česká veřejnost neuvědomuje, že obecně v demokracii je rizikem, když některá politická síla má k dispozici všechny nástroje zákonodárné moci. Tu zkušenost jsme historicky udělali opravdu jen v krizových situacích, v roce 1948 například. Ale ani tam to nebylo tak jednoznačné, protože zpočátku nebyl prezident komunista. Nechci malovat čerty na zeď a tvrdit, že levice zneužije té situace a vybuduje tady demokracii jiného typu, jak se říká v Rusku, třeba řízenou demokracii. Na druhé straně by si voliči měli uvědomovat, že takové riziko prostě principiálně existuje, ať se té moci ujme levice nebo pravice. Pokušení prosadit své myšlenky až do důsledku je zvláště v nestabilizovaných demokraciích opravdu veliké.
Ale myslím si, že to je téma spíše pro pražskou a brněnskou kavárnu než pro větší masu voličů a to dokonce i těch pravicových.
A.cz: Věnuje se některá strana otázce levicové ústavní většiny ve sněmovně i v Senátu?
TOP 09 zařadila do své volební strategie jakési soupeření mezi Schwarzenbergem a Kalouskem na jedné straně a Zemanem na straně druhé.
A.cz: A zemanovcům se to líbí a oplácejí stejnou mincí...
Myslím, že se to líbí oběma stranám, ale nezdá se mi, že by to katapultovalo TOP 09 k výsledku, který by byl podstatně výš než bez tohoto tématu.
