Českobudějovičtí bratři proti sobě: Jeden cituje Lenina, druhý slaví na Národní třídě

Marek Pokorný Marek Pokorný
27. 9. 2018 6:29
Jan Pikous ještě na střední škole vstoupil do KSČM, jeho bratr Martin začal naopak proti komunistům vystupovat. "Mohu tím aspoň trochu zvrátit poměr sil," říká Martin. Oba nyní proti sobě kandidují do českobudějovického zastupitelstva.
Bratři Martin (vlevo) a Jan Pikousové. První kandiduje za hnutí Občané pro Budějovice, druhý je už nyní zastupitel Českých Budějovic za KSČM a obhajuje mandát.
Bratři Martin (vlevo) a Jan Pikousové. První kandiduje za hnutí Občané pro Budějovice, druhý je už nyní zastupitel Českých Budějovic za KSČM a obhajuje mandát. | Foto: Aktuálně.cz

České Budějovice - Když se doma u rodičů v Českých Budějovicích sejdou bratři Jan a Martin Pikousovi a řeč se stočí na politiku, diskuse bývá často bouřlivá. Není divu: zatímco sedmadvacetiletý Jan obhajuje již podruhé post zastupitele na druhém místě kandidátky KSČM, jeho o tři roky mladší bratr kandiduje za hnutí Občané pro Budějovice.

A zatímco starší Jan občas cituje Lenina, mladší Martin zase pořádá oslavy 17. listopadu. A sám přiznává, že jej k tomu inspiroval jeho bratr. "Mohu tím aspoň trochu zvrátit poměr sil," říká se smíchem Martin, který od patnácti let musel vysvětlovat, proč je jeho sourozenec komunista.

"Když se doma bavíme, jsou to diskuse, které připomínají nejdivočejší politickou satiru," popisuje Martin. "Na mnoha věcech se shodneme, ale jsou určitá nepřekročitelná témata," připouští Jan, kterému vadí především to, že když se o něj někdo zajímá, tak proto, že je mladý či že má ještě mladšího bratra, který kandiduje proti němu.

"Jako že jeden je komunista a druhý v uvozovkách normální. Nikdo se mě neptá na obsah, ale jen na formu," stěžuje si.

Doma od mala hodně diskutovali

Na rodinné zázemí si ani jeden z nich nestěžuje - pocházejí z učitelské rodiny, která se prý nikdy příliš neangažovala žádným směrem.

"Pokud byli babička nebo dědeček za minulého režimu v KSČ, tak jen velmi pasivně. Nemáme žádnou politickou historii," říká Martin a dodává, že se doma o věcech vždy bavili a učili se zastávat různé názory.

Jan vstoupil do KSČM již na střední škole. Jedním z důvodů prý byl plánovaný americký radar v Brdech. Hned o rok později, na podzim 2010, ho jeho spolustraníci nečekaně napsali na čtvrté místo komunální kandidátky v Českých Budějovicích a on se dostal do zastupitelstva. O čtyři roky později mandát obhájil a dá se to čekat i letos, kdy je už na druhém místě kandidátky.

A čím je mu KSČM blízká, že se rozhodl právě pro ni? Jednoznačně prý programem pro lidi. "Před pár dny jsem na Barrandově poslouchal rozhovor s naším poslancem Luzarem a říkal si: To je dobře, to je dobře, že to slyším, to je přesně program, pro který jsem vstupoval do KSČM," říká Jan.

Od majálesu k oslavám 17. listopadu

Seznam aktivit, které má za sebou ve svých 24 letech mladší Martin, je podstatně širší. "My měli každý jinou cestu. U bratra byla ideologičtější, když vstoupil do strany, u mě to probíhalo jinak. Už během střední školy jsem pořádal kulturní akce, byl jsem třeba ve studentském parlamentu," popisuje Martin. Organizoval i českobudějovický majáles a poté, co přešel do Prahy, svoje aktivity ještě rozšířil.

"Se skupinou lidí, s níž jsme dělali studentský majáles, jsme začali pořádat velké oslavy 17. listopadu na Národní třídě," popisuje mladík, který v Praze dokončuje práva a během studií také byl na stáži v Transparency International či pomáhal iniciativě Rekonstrukce státu.

O svém bratrovi příliš nechce mluvit. "Bratr je člověk, který má velmi rád řád a pravděpodobně by byl před třiceti lety spokojený," říká s tím, ať se spíš zeptáme jeho.

"Z nezávislého majálesu povýšil na oficiálně prorežimní demonstrace," hodnotí naopak svého bratra Jan. "A já, když jsem tehdy citoval Lenina, koho víc já můžu dnes citovat. Nemám se kam posunout," říká s ironií a odmítá, že by měli se svým bratrem napjaté vztahy, byť debaty bývají bouřlivé.

"Když je to téma, kterému se oba věnujeme volnočasově, tak se o něm bavíme velmi vášnivě. Nicméně já nechci nikoho přesvědčovat, já si přesvědčovací fází prošel. Nemám potřebu neustále argumentačně druhou stranu přebíjet, v tom je můj bratr lepší, on to umí dobře podat," připouští Jan, který absolvoval elektrotechnickou fakultu a živí se optimalizací procesů ve stavebnictví.

Taková pravicová strana a levicový program

Janu Pikousovi nejvíc vadí to, že se o něj okolí a zejména novináři zajímají takřka výhradně kvůli jeho bratrovi, a ne politickému programu, který reprezentuje. A názorům, které má.

"V politice se pohybuji už nějakou dobu a tu a tam někde něco řeknu. Ale jediné, kvůli čemu je mě hodno kontaktovat, je buď to, že jsem mladý, nebo že mám ještě mladšího bratra, který kandiduje proti," poukazuje.

A o co by se tedy měli například novináři zajímat? Například o to, jak českobudějovickým komunistům "vyfoukly" konkurenční strany jejich program. Například ODS, která je spolu s KSČM v opozici. Třeba když město i přes protesty KSČM zrušilo nejlevnější jízdenky na MHD, které se prý příliš nevyužívaly.

"To není pravda, využívaly se. Ale prostě se muselo zdražit jízdné z 13 na 16 korun. Oukej, musí to být, ekonomika si to žádá," říká sarkasticky Jan Pikous. Jenže několik měsíců poté město rozhodlo, že se sníží věk, odkdy mají senioři jízdné zdarma. A zvýhodnilo se také jízdné pro studenty. "A chlubí se tím naši konkurenti," konstatuje hořce.

A poukazuje třeba i na to, že KSČM už dlouho prosazuje zřízení městského podniku, který by sloučil městské firmy jako teplárnu, vodárnu či dopravní podnik. "Ten by mohl peníze optimalizovat a mohli bychom mít jízdné úplně zadarmo," říká Jan Pikous.

"A teď přijde pan Kuba (Martin Kuba, lídr ODS a bývalý ministr průmyslu - pozn. red.), kterého si velmi vážím profesionálně, protože je skutečně mistr politické reklamy, tedy až po panu Andreji Babišovi, a ten dokonce říká: Zaveďme kartu Šetřilku, se kterou budou senioři jezdit zdarma a také nebudou platit za odpady. To říká odeesák, takový levicový program," rozčiluje se Pikous.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Furch se vrací do KHL, bude chytat za Dinamo Minsk

Český hokejový brankář Dominik Furch se po sezoně strávené ve švédském Örebru vrací do Kontinentální ligy, kde uzavřel roční smlouvu s Dinamem Minsk. Dohodu, o které minulý týden informovala ruská média, potvrdil běloruský účastník KHL na svém webu.

Třicetiletý Furch působil v KHL už v letech 2015 až 2019, nejdříve chytal tři sezony za Omsk a potom rok za Čerepovec. Účastník dvou mistrovství světa a olympijských her v Pchjongčchangu odešel do Ruska z mateřské Slavie.

V uplynulé sezoně Furch odchytal ve švédské lize za Örebro 46 zápasů s průměrem 2,26 obdržené branky, úspěšností zákroků 91,77 procenta a čtyřikrát udržel čisté konto.

V KHL odchytal Furch včetně play off 234 utkání s průměrem 2,12 obdrženého gólu na utkání, s úspěšností 92,4 procenta a dvacetkrát si připsal nulu. V extralize absolvoval 237 utkání a v reprezentaci má na kontě 29 duelů

před 30 minutami

ÚOHS zakázal uzavřít smlouvu na metro D, prověří vypsání tendru

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal pražskému dopravnímu podniku předběžným opatřením uzavřít smlouvu s vítězem veřejné zakázky na vybudování prvního úseku metra D z Pankráce na Olbrachtovu. Zákaz platí, než úřad posoudí, zda byla veřejná zakázka vypsána v souladu se zákonem. Na předběžné opatření upozornil server Seznam Zprávy, vydání následně potvrdila mluvčí úřadu Milena Marešová.

"Úřad vydal předběžné opatření včera (ve čtvrtek), dnes bylo doručeno účastníkům řízení. Správní řízení jsme zahájili na návrh společnosti Eurovia, která podala návrh na přezkoumání postupu zadavatele. Předběžné opatření zakazuje uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem do doby, než správní řízení skončí. V opačném případě by nebylo možné uložit nápravné opatření v případě, že úřad zjistí pochybení," uvedla Marešová.

Zakázku na výstavbu prvního úseku metra D z Pankráce na Olbrachtovu vyhlásil pražský dopravní podnik a její hodnota přesahuje deset miliard korun.

před 31 minutami

Hokejový obránce Šulák posílil Kärpät Oulu

Český hokejový obránce Libor Šulák se stěhuje z celku KooKoo Kouvola do Kärpätu Oulu. Šestadvacetiletý odchovanec Pelhřimova uzavřel s nejlepším týmem uplynulého ročníku finské nejvyšší soutěže, nedohraného kvůli pandemii koronaviru, roční smlouvu.

Šulák by měl pomoci nahradit v Oulu mezeru po odchodu krajana Jakuba Krejčíka, který byl s 30 body z 44 utkání nejproduktivnějším obráncem Kärpätu. Přestoupil do Jokeritu Helsinky do Kontinentální ligy.

Ve Finsku Šulák obleče dres třetího klubu. V ročníku 2017/18 byl zapůjčen z Detroitu do Pelicans Lahti a v druhé polovině loňského roku zamířil po konci angažmá v Čerepovci v KHL do Kouvoly. V jejím dresu si připsal v 31 duelech 16 bodů za sedm branek a devět asistencí.

před 51 minutami

Sparta prodloužila smlouvu s brankářem Hečou do roku 2023

Fotbalová Sparta si pojistila služby brankářské jedničky Milana Heči. Devětadvacetiletý gólman prodloužil s Pražany smlouvu až do roku 2023, původní kontrakt mu měl vypršet příští léto. Letenští o tom informovali na svém webu.

"Přišel jsem s tím, abych něco odchytal a pomohl nějak týmu. To se mi zatím daří. Vyvíjí se to z mého osobního pohledu tak, jak jsem si představoval," uvedl Heča.

Do Sparty přestoupil předloni v létě ze Slovácka. V první sezoně na Letné plnil roli náhradníka za Florinem Nitou, v tomto ročníku se stal týmovou jedničkou. Ve středu se Spartou vyhrál domácí pohár MOL Cup po finálovém vítězství 2:1 v Liberci. V lize má na kontě 162 zápasů.

před 1 hodinou

Potřebujeme evropské peníze hlavně na infrastrukturu, shodli se lídři Visegrádu

Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě.

Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné, například ty ze střední Evropy, na rozvoj infrastruktury. "Musíme mít prostředky na infrastrukturu, výstavbu silnic, železnic, mostů, energetickou a internetovou infrastrukturu, digitalizaci. Proto je flexibilita pro nás velmi důležitá. To je to, o čem jsme mluvili a na co budeme mít stejný názor v Bruselu," řekl.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se tam 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021-27 a fondu obnovy ekonomik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy