Na Základní škole Pod Žvahovem v pražských Hlubočepech mají v novém školním roce 325 žáků, víc se jich do tříd nevejde. Museli dokonce losovat, které z uchazečů do první třídy přijmou. Zákon nařizuje brát přednostně ty, které v okolí bydlí, tedy děti, pro které je škola spádová. Přihlíží i k tomu, zda má dítě na škole sourozence, aby je rodiče nemuseli vozit na dvě různá místa. Pokud ale poptávka přesto převyšuje kapacitu, losuje se.
"U zápisu jsme vzali pouze spádové děti, z nespádových jsme pět vylosovali," říká ředitel školy Jan Horkel. Nedostalo se na více než 20 zájemců. "Pořád přepočítáváme, jak se sem děti vejdou," doplňuje. Kvůli plné budově má navíc obavu, zda bude schopný příští rok první třídu vůbec otevřít. Škola čeká na rekonstrukci, která místa navýší, ta se ale zdržuje.
Situaci v letošním roce ztěžují i děti válečných uprchlíků z Ukrajiny. Do Česka přišly po únorovém napadení své země Ruskem, směřovaly především do Prahy a dalších českých měst. V září jich do škol nastoupilo 60 tisíc, Pod Žvahovem byly přijaty jen ty spádové.
Oslovení odborníci se shodují, že právě málo míst v základních školách představuje problém, který budou muset řešit jejich zřizovatelé - tedy obce. Navýšení kapacit čeká na zastupitele vzešlé z blížících se komunálních voleb. K urnám lidé půjdou už 23. a 24. září.
Na první pohled by se přitom mohlo zdát, že je všechno v pořádku. Podle posledních dat ministerstva školství z letošního března je volných míst 1,3 milionu a žáků 982 tisíc. Jenže děti nebydlí tam, kde je zrovna volné místo, velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými regiony.
Největší problém je v Praze, kde podle výzkumné společnosti PAQ Research chybí tři tisíce míst. Následuje prstenec kolem hlavního města, dále pak Brno a Plzeň s okolím. Děti se do škol často nevejdou v satelitech kolem velkých měst, kde rostou domy bez navazující infrastruktury. V okrajových částech země to naopak vlivem vylidňování řešit nemusí.
Zatímco v Hlubočepech losovali o místo pro nespádové děti, na mnoha školách to čeká i ty, které v okolí bydlí. "Někde je to skutečně tak kritické," potvrzuje programový ředitel vzdělávací společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. Na koho se nedostane, musí dojíždět třeba i více než 20 kilometrů.
Přetlak způsobují i rodiny, které si přehlašují trvalý pobyt k vybrané škole. Když například chtějí, aby se dítě vzdělávalo v místě jejich práce, nebo spádovou školu nepovažují za kvalitní. K zápisu tak někde přichází více spádových prvňáků, než je míst ve třídě.
Místo půdy třídy
Na hraně kapacit jsou dlouhodobě školy v Praze 6. Řešení vidí radnice v rekonstrukcích a přístavbách budov. V září se otevřely nové půdní prostory dvou škol. "Vznikly zde odborné učebny, knihovny, studovny a kabinety, kapacita obou škol se tím zvýšila o 240 míst," popisuje mluvčí městské částí Jiří Hannich s tím, že se chystá stavba nové základní školy.
Nové kapacity bude brzy potřebovat i Praha 3, kde od září do škol chodí přes 600 dětí z Ukrajiny. Místa mají vzniknout mimo jiné znovuotevřením školy na Havlíčkově náměstí nebo v půdní vestavbě na Základní škole Jarov. Ta navíc otevře i druhý stupeň. Ani přístavba tu ale stačit nebude.
Zvětšení o tolik, kolik by bylo vzhledem k počtu dětí potřeba, budova neumožňuje. Škola spoléhá na to, že část dětí odejde z páté třídy na víceletá gymnázia, část bude mít zajištěno místo na druhém stupni jiné školy v Praze 3.
I jinde navýšili s příchodem ukrajinských dětí kapacitu na maximum, do jedné třídy tak chodí i 34 dětí najednou. To je situace, kterou pamatují lidé ze silných ročníků poloviny 70. let. V podmínkách tehdejšího komunistického Československa ale zasáhl stát a narychlo postavil nové školy.
Na nákladnější rekonstrukce dnes řadě obcí chybí peníze, mnohdy není přístavba možná i z jiných důvodů. V centru Prahy například kvůli tomu, že se budovy nacházejí v památkové zóně a městské památkové rezervaci. "Většina škol sídlí v historických budovách," připomíná mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová.
Jak výdaje dobře naplánovat
Investice do škol slibuje většina kandidujících stran v Praze. Zástupci STAN chtějí například auditem školních budov prověřit, zda by v případě nedostatku míst na veřejných školách nemohlo město dotovat místa na těch soukromých. Hnutí ANO zase požaduje, aby pražské školy spolufinancoval Středočeský kraj, odkud žáci do hlavního města často dojíždějí.
V Praze žije o 300 tisíc obyvatel více než v polovině minulého století. Počet míst ve školách ale roste pomaleji. Za hranicí města vznikají satelity, kam se stěhují noví lidé. Podobné je to v dalších velkých městech v zemi. "Řada nových samospráv si musí uvědomit, že na zřizování škol je třeba myslet už ve chvíli, kdy se rozjíždí výstavba větších obytných zón," upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš ze STAN.
Hřebecký z EDUin připomíná, že výhodu mají obce, které měly hotové demografické studie a plánovaly v předstihu. "Výstavby nových školních budov stojí obrovské peníze a klobouk dolů před samosprávami, které je včas dokázaly vyčlenit," podotýká. Za příklad dává Pardubice, Rožnov pod Radhoštěm nebo Tábor.
S demografickými studiemi pracuje také Praha 12. V současnosti má na školách 6 641 míst, což podle radního pro školství Petra Prchala stačí. V blízké budoucnosti však kvůli výstavbě bytových domů přibude mnoho nových žáků. Radnice proto chystá stavbu nové školy v Komořanech pro 800 žáků.
Středočeský radní pro školství a starosta Psár v okrese Praha-západ Milan Vácha ze STAN zase upozorňuje, že obce často nemají na stavbu dost peněz. Uvítal by proto pomoc od státu. Důležité je ale podle něj iniciativa starostů. "Je potřeba, aby na projektech pracovali a v momentě, kdy se k tomu postaví čelem stát, mohli se stavbou začít," vyzývá. Obcím také doporučuje koordinovat přípravu s ministerstvem školství, aby nová místa v lavicích vznikala tam, kde jsou opravdu potřeba.
