reklama
 
 

Vláda zaplatila za propuštěné dívky 150 milionů. Jedna se chtěla vrátit k únoscům, tvrdí agenti

7. 2. 2016 12:24
Jak ukázal případ dvojice dívek, které se loni vrátily po dvou letech domů, česká vláda dělá s únosci obchody. Týdeník Respekt nyní zjistil, že kabinet za jejich propuštění zaplatil zhruba šest milionů dolarů, tedy asi 150 milionů korun. Antónie Chrástecká dnes pracuje v jedné z kladenských neziskovek. Hana Humpálová naopak převzala víru svých věznitelů islám, chodí zahalená v šátku a podle tajných služeb se loni na podzim pokusila ke svým únoscům vrátit.

Praha - I když ministr zahraničí Lubomír Zaorálek minulý týden několikrát odmítl, že by vláda vyměnila pětici zmizelých Čechů v Libanonu za dva v tuzemsku vězněné teroristy, faktem je, že kabinet dělá s únosci obchody. Jak nyní zjistil Respekt, svědčí o tom i další ostře sledovaný případ dvojice žen, které se loni v březnu šťastně vrátily po dvouletém únosu v Pákistánu domů.

Podle informací Respektu vláda za Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou zaplatila šest miliónů dolarů, což je výrazně více, než o čem se dosud spekulovalo. Že se bude platit, rozhodla již předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Právě ta se začala v případu Humpálová a Chrástecká zabývat otázkou, co dělat, pokud únosci časem požádají o výkupné. Česko do té doby nikdy podobnou věc neřešilo a novinka to tak byla i pro politickou reprezentaci.

Citlivou věc od začátku probíral vždy jen užší okruh ministrů, předsednictvo tzv. Bezpečnostní rady státu, kde se projednávají ty nejcitlivější otázky národní bezpečnosti. Jak popisují tehdejší členové, vedla se mezi nimi diskuse, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedensu: teroristé pod vidinou složených peněz začnou unášet více Čechů a požadované částky budou šponovat výš.

"Ta diskuse nebyla jednoduchá. Převážilo ale to, že nikdo z nás si nechtěl vzít na zodpovědnost, že bychom mohli způsobit těm dívkám smrt," popisuje jeden z účastníků debat. "Shoda na placení tak byla nakonec jednomyslná." Kabinet si nechal udělat analýzu, jak který stát teroristům za své unesené občany platí a kolik. Z ní vyplynulo, že platí v podstatě všichni.

Strop byl deset milionů dolarů

Ministři se nějakou dobu přeli s tajnými službami, kolik peněz na případné výkupné uvolní. Služby požadovaly vyšší částku – zprvu osm milionů dolarů za každou ženu, v přepočtu dohromady 400 miliónů korun. Část peněz měla jít na pokrytí operací špionů přímo v terénu. Jak k sumě vedení služeb došlo, není zřejmé. Předsednictvo Bezpečnostní rady státu určilo každopádně konečný vyjednávací strop na deset milionů dolarů za obě.

Rozhodnutí, že platit se bude, převzala po odchodu Rusnokova kabinetu i nastupující vláda Bohuslava Sobotky. Právě za ní začali únosci vyjednávat o ceně. Několik týdnů měnily podmínky. Složitou konverzaci měli na starosti zástupci bezpečnostních složek, únosci žádali nejprve dvacet miliónů dolarů, částku pak snižovali. Ve finále přijalo předsednictvo Bezpečnostní rady státu rozhodnutí, že konečná suma bude šest miliónů dolarů za obě ženy. Převedení této částky nakonec vedlo k jejich propuštění.

V novém Respektu dále najdete:

V novém Respektu dále najdete:

  • Jak utěsnit Evropu
  • ČEZ podceňuje bezpečnost svých jaderných elektráren
  • Valtičtí studenti nechápou, na co se Zemana vlastně ptali
  • Libye – příležitost pro Islámský stát
  • Speciál: vzdělávání
  • Pět let pro Marka Dalíka

Tajné služby: Dívka směřovala do Pákistánu

Návrat do svobodné reality byl pro obě ženy těžký, lépe se s ním nakonec vyrovnala Antónie Chrástecká, která dnes pracuje v jedné z kladenských neziskovek. Hana Humpálová naopak převzala víru svých věznitelů islám, chodí zahalená v šátku a podle tajných služeb se loni na podzim pokusila ke svým únoscům vrátit. Byla však zastavena na turecké hranici a poslána zpět do Česka.

Respekt se pokoušel přes prostředníky Humpálovou zkontaktovat, vždy ale neúspěšně. Zakladatel facebookové stránky, jež vznikla na podporu obou dívek, říká, že s ní již není v kontaktu. Další známí, kteří s rodinami mluví, tvrdí, že Humpálová zpátky do Pákistánu nesměřovala. Turci jí jen z nějakého neznámého důvodu odmítli vstup do země, z čehož vzniklo, že chtěla utéct.

Proč by to turecké úřady dělaly a kam měla namířeno, ale už sdělit nechtějí. Služby a vládní úředníci přitom trvají na svém: tvrdí, že žena cítila "stesk" po únoscích, k nimž si mohla vypěstovat pouto, a proto se vydala na cestu. Což zároveň v jejich očích představovalo nebezpečí, že by se v regionu mohla radikalizovat a představovat tak bezpečnostní riziko.

Více o vyjednávání podmínek propuštění Hany Humpálové a Antonie Chrástecké si můžete přečíst v pondělním čísle týdeníku Respekt.

Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová unesené v Pákistánu jsou na svobodě. Ozbrojenci je propustili po dvou letech. Dívky po propuštění vypráví o pekle, kterým si prošly. | Video: |  04:56

autor: Ondřej Kundra | 7. 2. 2016 12:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama