Praha - Senát se poprvé v historii ocitl pod vládou levice, sociální demokraté získali většinu a vládní strany ODS a TOP 09 mají pouze 30 senátorů.
O dalších deset hlasů se dělí šest členů klubu KDU-ČSL, dva komunisté a dva kandidáti strany Severočeši.cz.
Zvláště komunisté a Severočeši nemají důvod podporovat záměry pravicové vlády.
Co všechno to znamená pro politiku a život v republice?
Palec na ústavních zákonech
Vládní koalice uvažovala o změnách ústavy, v první řadě o zavedení tzv. "konstruktivního veta". To by umožňovalo sněmovně svrhnout vládu pouze ve chvíli, kdy by měla k dispozici většina pro nový kabinet. Koalici dnes chybí k prosazení takového plánu dva poslanci a devatenáct senátorů.
Také ústavní zákon o přímé volbě prezidenta může vzniknout jen dohodou koaličních stran a ČSSD. Tím se komplikuje jeho šance na úspěch, protože pravice dává přednost jednokolové volbě, levice dvěma kolům.
Kdo bude prezidentem?
Pokud se nebude na jaře 2013 prezident volit přímo, rozhodne opět 281 zákonodárců.
Dnes je jasno o jménech 254 z nich. Z toho disponuje vládní koalice 131 hlasem a k většině jí chybí 10 hlasů. Parlamentní opozice ČSSD a KSČM drží 118 hlasů.
O nástupci Václava Klause tak mohou rozhodnout příští senátní volby na podzim 2012.
Co s reformami?
Vládní koalice plánuje zásadní reformy rozpočtu, penzí a zdravotnictví. Pokud koaliční návrhy ohrozí "obyčejné lidi" s nižšími příjmy, levice je bude v Senátu vetovat. Koaliční poslanci mají 118 hlasů a mohou tedy senátní veto snadno zvrátit. Senát může tímto způsobem zdržet přijetí zákona nejvýš o dva měsíce.
Například u penzijní reformy ale může sněmovna názor Senátu jen těžko ignorovat. Soukromé penzijní fondy se zahraničními majiteli budou jen těžko podporovat reformu, proti níž se vyslovila jedna z parlamentních komor.
Jaký bude rozpočet?
Státní rozpočet neodpovídá platným zákonům, v některých položkách vychází ze zákonných novel, které sněmovna projedná v prvním čtení nejdříve v nadcházejícím týdnu.
Levice může novely zdržet nejméně do konce ledna. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka avizoval, že jeho strana bude tímto způsobem postupovat u návrhů, které snižují státní příspěvek na stavební spoření, které ruší sociální příplatek a omezují výplatu porodného.
Petr Nečas za ODS už ohlásil, že se novely přijmou později. Plánované výdaje rozpočtu a tím i rozpočtový schodek se tak zvýší o několik miliard.
Osud předsedy Senátu?
Druhou nejvyšší ústavní funkci převezme od Sobotky sociální demokrat, pravděpodobně současný místopředseda Senátu Milan Štěch nebo 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková.
Sobotka přesto dopadl lépe, než jeho straničtí kolegové z vedení Senátu. Na rozdíl od místopředsedů Jiřího Lišky a Jiřího Šnebergera resp. předsedy senátního klubu ODS Tomáše Julínka svůj senátorský mandát obhájil. Může tak požadovat funkci 1. místopředsedy Senátu a připravit se na případnou prezidentskou kandidaturu.
Návrat lidovců?
Senátní volby byly zadostiučiněním pro lidovce.
Před rokem ztratili svůj senátní klub, když tři jeho členové spoluzakládali klub TOP 09. Zbylí čtyři lidovečtí senátoři právo na vlastní klub ztratili. Jednomu z nich letos vypršel mandát, tři kandidáti s podporou KDU-ČSL ale ve volbách uspěli.
Senátní klub tak bude mít šest členů, o jednoho víc než konkurenční TOP 09. Lidovecký místopředseda Senátu Petr Pithart může jako představitel třetí nejsilnější strany svou funkci obhájit.
