Praha - Vláda schválila návrh novely zákona o sociálních službách, který má polepšit rodinám, kterým se narodí trojčata, a zvyšuje také příspěvek na péči. O rozhodnutí informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. "Zvýší příspěvek na péči ve čtvrtém stupni," doplnil Ayrer. K předloze mělo kvůli zvýšení nákladů výhrady ministerstvo financí. Návrh teď posoudí poslanci.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová nakonec ustoupila ministerstvu školství a zdravotnictví a mezi sociální služby nezahrnula zařízení pro ohrožené děti typu klokánků ani hospice. "Nebudeme zavádět sociální pobytovou službu péče o děti a zároveň po předchozí dohodě ministr Ludvík načetl hospice do zákona o zdravotních službách," uvedla ministryně.
Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka je to krok vpřed především u hospicové a paliativní péče, která bude součástí zdravotní služby. "Pro oblast péče o nevyléčitelně nemocné je to velký krok vpřed. Zakotvení této formy služeb je něco, co v českém právu dlouhodobě chybělo a mohlo to mít negativní vliv i na dostupnost paliativní, potažmo hospicové péče pro české pacienty," řekl Ludvík. "Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že tato změna povede k větší dostupnosti hospicové péče pro všechny, kdo ji potřebují," dodal.
Úprava navazuje na nově zavedenou sociální službu péče o osoby v terminálním stavu. Tu budou moci nabízet poskytovatelé zdravotních služeb paliativní nebo domácí péče registrovaní podle požadavků zákona o sociálních službách.
Zálohované výživné by za neplatiče platil stát
Vláda také schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát. O přijetí normy informoval na Twitteru ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Vyplacené dávky by pak úřady práce vymáhaly po neplatičích.
Podle předlohy, kterou teď dostanou k projednání poslanci, by děti z domácností s nižším příjmem měly dostávat podle svého věku maximálně 2088, 2568 či 2940 korun, tedy nejvýš 1,2násobek svého životního minima.
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Koalice ale záměr už dvakrát smetla. Vadila hlavně nízká vymahatelnost, státu se měla vrátit zhruba tři procenta vyplacené sumy. Hnutí ANO se dřív stavělo proti zavedení "další sociální dávky".
"Zdá se mi, že teď už konečně víc lidí pochopilo, že musíme nejdřív řešit příčiny neplacení a věnovat se včasnému a účinnému vymáhání než jen lít peníze do systému, " řekl Aktuálně.cz před hlasováním ministr financí Andrej Babiš s tím, že zálohované výživné podle Marksové je nadměrně administrativně náročné a úplně neřeší problémy příjemců dávek. "Prostě pro ně není efektivní. Zároveň vzroste určitě počet úředníků věnujících se této agendě, takže státní aparát bude jen bobtnat," dodal.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zákon před nedávnem označil za jednu z deseti priorit svého kabinetu pro zbytek vládnutí.
Podle lidovců má zákon o zálohovaném výživném logiku, s nadšením ho ale nevítají. "My jsme k zákonu o zálohovaném výživném obezřetní. Samozřejmě to má nějakou logiku. Na druhou stranu, stát by se měl snažit, aby tu byla větší vymahatelnost práva, a ne to hradit za ty, kteří odmítají platit," řekl ještě před hlasováním Aktuálně.cz předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
K normě měly výhrady některé resorty, kraje, odbory i opoziční strany. Podle poslední verze zákona by vymahatelnost měla dosahovat asi deseti procent. Roční výdaje ministerstvo práce spočítalo na 736,8 milionu korun, zpět by dostalo asi 73,9 milionu.
