Praha - Vláda se bude na příští schůzi zabývat tím, jakou podobu by v českém právním řádu měly mít hromadné žaloby. Předložení zákona, který by lidem umožnil uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení, slíbil kabinet Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení.

K návrhu věcného záměru zákona, které vypracovalo ministerstvo spravedlnosti, však mají některá další ministerstva zásadní připomínky.

V Česku zatím podávat hromadné žaloby nelze. Ve většině evropských států to jde, přičemž žaloby se týkají například nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nároků vzešlých z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.

Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší.

Ministerstvo spravedlnosti chce možnost podávat hromadné žaloby upravit samostatným zákonem. Novinka by podle úřadu ušetřila náklady na straně žalobců, žalovaného i státu. "Soudy jsou zbytečně zavaleny stejnými či podobnými žalobami, musí se toutéž věcí zabývat opakovaně. Přitom by vše bylo možné vyřešit v jediném soudním řízení," napsali autoři předkládací zprávy a připomněli, že u stejných individuálních žalob také vzniká riziko nejednotnosti soudního rozhodování.

Podle návrhu by jednotliví členové skupiny žalobců mohli se soudem komunikovat jen prostřednictvím zástupce skupiny nebo jeho advokáta. Náklady na kolektivní spor by financoval advokát, který by v případě úspěchu skupiny nedostával běžnou odměnu podle tarifu, ale procentuální podíl z vysouzené částky.

K návrhu má výhrady ministerstvo financí a také legislativci z ministerstva školství. Ti požadují, aby člověk, jenž z hromadného řízení vystoupí, mohl svůj nárok nadále uplatňovat v individuálním řízení bez čekání na rozhodnutí o hromadné žalobě. Autoři návrhu nadále hájí stanovisko, že řízení o individuální žalobě se bude "zpravidla" přerušovat do rozhodnutí o hromadné žalobě.

Princip hromadné žaloby má i řadu kritiků, kteří upozorňují na možnost jeho zneužití. Nelíbí se jim mimo jiné to, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky vadí i to, že členové skupiny by se o hromadném řízení nemuseli dovědět. Ministerstvo chce proto zřídit centrální databázi, kde budou soudy povinně uveřejňovat informace o hromadných řízeních.