"Manželku mám v Rusku, tři měsíce před válkou na Ukrajině jsme pro ni podávali žádost o vízum, ale zatím ho nedostala a nemůže za mnou," stěžoval si Rus žijící v Česku před několika dny na besedě s ministrem Rakušanem. Dodal, že je "bohužel stále občanem Ruska".
V podobné situaci není sám, Česko v reakci na ruský útok proti Ukrajině zastavilo udělování víz občanům Ruska a Běloruska. Nyní se vláda rozhoduje, jak postupovat dál, až v závěru června skončí nouzový stav.
Vnitro navrhuje, aby ani poté Rusové a Bělorusové víza a povolení k pobytu nedostávali. Výjimku mají mít například rodinní příslušníci občanů Česka a Evropské unie žijící v Česku a také lidé pronásledovaní totalitními režimy Ruska a Běloruska.
Že zákaz bude nadále platit, je zřejmé také z odpovědi ministra Rakušana na zmiňovaný dotaz. "Nebudu vám lhát. Výrazně zpřísněná vízová povinnost pro občany Ruské federace bude platit i po konci nouzového stavu. Mám mezi Rusy známé a vím, že generálně nikdy nic nefunguje spravedlivě. Tohle je sankce vůči Rusku, které se dopustilo agrese. Není to nic vůči vám osobně ani vaší manželce nebo všem slušným lidem," odpověděl Rakušan.
Ze zákazu ale budou existovat výjimky. "Půjde o případy, jako je scelení rodin nebo případy, kdy chceme umožnit příchod do České republiky lidem, kterým hrozí v Rusku pronásledování," vysvětloval ministr vnitra.
Zároveň přislíbil, že se setká se zástupci ruské menšiny v Česku. Podle svých slov to cítí jako svůj rest. "Nebudu ale lakovat realitu narůžovo. Dokud bude Rusko agresorem, které vede válku proti Ukrajině, bude Česká republika uplatňovat proti Rusku sankce s vědomím a smutkem, že se tyto sankce mohou dotknout i nevinných lidí," upozornil ministr vnitra.
"Zákaz nepřesvědčí Rusy k boji proti Putinovi"
Podle údajů Českého statistického úřadu žije v Česku legálně 46 tisíc Rusů a osm tisíc Bělorusů. Zástupkyně Rusů v Radě vlády pro národnostní menšiny Eugenie Číhalová považuje zastavení vydávání víz za nesmyslné.
"Ministr vnitra Rakušan jasně prohlásil, že žadatele o víza, ať už studentská, pracovní nebo turistická, bude vláda velice pečlivě prověřovat. Kompletní uzavření brány je ale nesmysl. Protože byla válka s Německem, tak bychom zakázali vstup všem Němcům? Návrh nevydávat víza a pobyty všem Rusům a Bělorusům je krokem zpátky, do propasti," tvrdí Číhalová.
Podle ní je v Česku mnoho Rusů, kteří nesouhlasí s válkou ani putinovským režimem. Nebo také ti, kteří tady studují a už se do Ruska nechtějí vrátit. Jednou z takových je třiadvacetiletá studentka Evilina Sokolová, která žije v Česku pátým rokem.
"Do Česka nejdou studovat děti ruských oligarchů nebo ti, kteří mají na politické dění v Rusku vliv. V drtivé většině případů rodiče šetří několik let, aby dopřáli svému dítěti studium v zahraničí. A teď najednou zjistí, že jejich dítě do Evropy nesmí. Stávající opatření je rozhodně nepřesvědčí, že musí proti Putinovi bojovat. Naopak je utvrdí v 'západní rusofobii', o které se hovoří v ruských státních médiích," dodává.
Program pro odpůrce Putina a Lukašenka
Jednu z výjimek pro Rusy a Bělorusy nabízí také ministerstvo zahraničních věcí, jehož šéf Jan Lipavský (Piráti) přišel s programem Občanská společnost. Vláda tento program schválila v květnu a je určený především bojovníkům za svobodu a demokracii v obou zemích.
"Jsou to lidé, kteří ve své zemi bojují proti zločinným režimům Putina a Lukašenka. Musí utíkat z Ruska a Běloruska, protože jde o jejich bezpečnost. Tito lidé aktivně brání demokratické principy, na kterých je postavena i naše společnost. Mám na mysli hlavně svobodu projevu nebo možnost svobodně a beztrestně vykonávat svoje povolání," vysvětluje Lipavský.
Mělo by jít hlavně o představitele občanské společnosti, nezávislé novináře a akademiky, jejichž ochrana je i v zájmu Česka. Ministerstvo chce při výběru těchto lidí spolupracovat s nevládními organizacemi.
Zástupkyně Bělorusů ve výboru pro národnostní menšiny pražského zastupitelstva Kryscina Šyjanoková říká, že je spolu s běloruskou komunitou za výjimky od obou ministerstev vděčná. Předchozí stav, kdy se do Česka nemohli dostat rodinní příslušníci Bělorusů nebo perzekvovaní, byl podle ní nevyhovující. Obává se však, že program s omezeným počet míst zaplní lidé prchající z Ruska a na Bělorusy nezbude prostor.
"Stále se nemůžeme ztotožnit s názorem, že program je určen dohromady pro Rusy i Bělorusy. Železnou oponu pro Bělorusko nechceme, naše situace je zcela odlišná, a proto i ze strany České republiky by měl být zcela odlišný přístup ve vízové politice. Bělorusové prokázali, že jsou proti režimu, když zvolili hlavou státu Svjatlanu Cichanouskou," říká Šyjanoková. Po zfalšovaných volbách v roce 2020 byl ale prezidentem znovu prohlášen diktátor Alexandr Lukašenko.
Tady vám @Aktualnecz přináší jednu z klíčových pasáží z dnešního vystoupení běloruské opoziční političky Svjatlany Cichanouská. “Moc prosím českou vládu, aby rozlišovala mezi běloruským režimem a lidem,” uvedla a velmi se přimlouvala za česká víza pro běloruské studenty. pic.twitter.com/yPoXPhryYo
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) May 10, 2022
Jako další důvod ke znepokojení uvádí to, že program neřeší takové uchazeče o studium v Česku, kteří nemají prokazatelné důkazy, že byli v Bělorusku pronásledováni. "Tito mladí lidé jsou budoucností Běloruska. Chceme, aby sdíleli evropské demokratické hodnoty, nikoliv ideologii Lukašenkova režimu, která je součástí tamního studia," dodává.
Poukazuje také na skutečnost, že v Bělorusku jsou tisíce vězněných aktivistů. Některým z nich za to, čemu Lukašenkův režim říká terorismus, nově hrozí až trest smrti. Bělorusko je spolu s Ruskem jedinou zemí v Evropě, která tento trest dosud nezrušila (v Rusku však platí od 90. let moratorium a oficiálně trest neuplatňuje). Sama Cichanouská se při nedávné návštěvě Česka přimlouvala za víza pro Bělorusy, kteří vystupují proti Lukašenkově režimu. Dostalo se jí vřelého přijetí a příslibu podpory.
