Pacienti často tápou, co všechno si mohou po operaci dovolit. Jestli třeba mohou odjet na dovolenou do zahraničí nebo kdy mohou začít sportovat. V budoucna by jim mohl poradit virtuální asistent.
Čeští vědci ve spolupráci s 21 pracovišti z třinácti evropských zemí chtějí vyvinout mobilní aplikaci, která bude umět odpovídat na dotazy pacientů a zároveň bude sbírat data o jejich zdravotním stavu poté, co opustí nemocnici.
Aplikace ušetří čas i lékařům. Při kontrole pacienta jim totiž většinu času zabere dotazování se na jeho zdravotní stav. Takto by měl lékař informace k dispozici v digitální podobě. Sám pacient by totiž mohl do aplikace zadat, jaké má příznaky nebo jaké bere léky. Lékař by tak měl na pacienta v ordinaci více času.
"Lékař díky tomu bude moct udělat lepší rozhodnutí, protože bude mít více informací o pacientovi a bude je mít už předzpracované," popisuje vedoucí projektu a neurolog z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Robert Mikulík.
Například pacienti po mrtvici trpí následky, jako jsou problémy s pohybem nebo řečí. "Sledujeme, jestli mají vysoký krevní tlak, cholesterol, ale mohou mít i depresivní nebo kognitivní poruchy či sexuální dysfunkce. A někdy o těchto následcích nevíme, protože je extrémně časově náročné je zachytit. To by musel pacient strávit v nemocnici půl dne, nelze to udělat v rámci rutinní zdravotní péče," vysvětluje Mikulík.
Projekt navazuje na databázi RESQ, kterou čeští vědci vyvinuli v minulosti. Lékaři do ní sbírají data o péči o pacienty s mrtvicí. Nástroj jim poskytuje zpětnou vazbu, jak kvalitní péče dostávají jejich pacienti ve srovnání s jinými nemocnicemi. Upozorní je, co by měli zlepšit nebo co se jim naopak daří. Databázi českých vědců dnes používají nemocnice v devadesáti zemích.
Díky tomu, že nemocnice dostávají zpětnou vazbu o tom, jak rychle pacienty léčí, se podle Mikulíka podařilo zkrátit časy od převozu do nemocnice do zahájení léčby z 65 na 20 minut. "Česko se tak stalo jednou z nejlépe fungujících zemí z hlediska rychlosti péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou," vysvětluje Mikulík.
Problém je, že data do registru dnes musí lékař vkládat ručně, což mu opět zabere mnoho času. Lékaři proto nyní chtějí systém vylepšit a data digitalizovat. Umělá inteligence by měla být schopna sama vkládat data z propouštěcích zpráv do registru a analyzovat je.
"Naším úkolem je tuto činnost zrychlit, minimalizovat lidské úsilí, práci strávenou tím, že někdo zprávu čte, extrahuje z ní informace a vkládá je do registru. Použijeme k tomu umělou inteligenci. Automaticky bude hledat potřebné informace v propouštěcích zprávách a vkládat je do registru," popisuje Pavel Pecina z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Univerzity Karlovy.
Výhodou pak může být i to, že se budou dát snadno vytvořit zprávy pro pacienta v různých jazycích, které se mu mohou hodit třeba na dovolené.
Podle Mikulíka bude tento pilotní projekt prvním krokem, který povede k velké revoluci ve zdravotnictví. "Způsob, jakým je poskytovaná zdravotní péče, jak jsou sdíleny informace, jak jsou vyměňovány informace mezi pacientem a lékaři, se v následujících letech hodně změní v důsledku automatizace a elektronizace," dodává Mikulík.
Projekt bude zatím zaměřený na pacienty s mrtvicí, později by však měl být využitelný i v dalších odvětvích medicíny.
"Projekt potrvá čtyři roky a na konci bude prototyp virtuálního asistenta použitelný v několika jazycích. Nejdříve proběhnou rozhovory s pacienty a zdravotníky, abychom zjistili, co od virtuálního asistenta očekávají," popisuje Václav Stupka z Centra vzdělávání, výzkumu a inovací v informačních a komunikačních technologiích Masarykovy univerzity.
