Praha - Dálnice D47 je nejdražší dopravní stavbou. Vysokou cenu zavinilo i to, že státní úřady během výstavby pravidelně porušovaly zákony.
Ukazuje to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou dnes obdrželi ústavní činitelé a kterou má k dispozici i redakce Aktuálně.cz.
Legendární D47 spojuje Lipník nad Bečvou s Ostravou a do dvou let dosáhne polské hranice.
Náklady na 78 kilometrů dálnice dosáhnou nejméně 58 miliard. Nejdražší je přitom dvacetikilometrový úsek, který protíná Ostravu a Bohumín a stojí 30 miliard.
Podívejte se na grafický přehled: Kolik stály jednotlivé úseky D47 - ZDE
O tom, že stavba nebude efektivní, se podle NKÚ vědělo už v roce 2004, kdy se začala stavět. Mezitím se doba výstavby prodloužila o čtyři roky, tedy na dvojnásobek. Plánovaná cena se mezitím zvýšila o čtvrtinu.
Zákonnou odpovědnost za stavbu nese ministerstvo dopravy, podle NKÚ však nemá pravomoci, aby stavbu jakkoli ovlivnilo. O vedení trasy se rozhodovalo na úrovni vlády a financování má na starost Státní fond dopravní infrastruktury řízený poslanci.
Falšování dat na začátku
Nejvyšší kontrolní úřad rozpletl chaotické údaje o ceně D47.
Ve vládním programu výstavby z roku 2004 je uvedena cena 30,3 miliardy bez DPH. Vládní výbor tehdy zároveň nařídil stavbu přivaděčů, které měly propojit dálnici s městskou dopravní sítí Ostravy. Předpokládal tehdy cenu 9 miliard.
Z částky 30,3 miliardy se mezitím stalo 38,8 miliardy. Tři a půl miliardy totiž bylo prostavěno už do roku 2003. Vládní výbor částku nezahrnul do celkové kalkulace z pragmatického důvodu.
Program výstavby musí podle ministerských předpisů dosahovat efektivnosti 7 procent podle kritéria EIRR, které srovnává cenu a dobu výstavby s hustotou provozu a zkrácením. Při ceně 33,8 miliardy by dálnice D47 ministerský předpis nesplnila.
O dalších pět miliard (v cenové úrovni roku 2004) dálnice zdražila, protože stát nenašel lacinější stavební firmy.
Samotné dálniční těleso stojí v současných cenách včetně DPH skoro 50 miliard.
Další zdražení způsobily přivaděče. Podle NKÚ neměly být do stavby vůbec zahrnuty. "I když řeší především infrastrukturu statutárního města Ostrava a nejsou vyvolanou investicí, nepodílí se na jejich financování ani Moravskoslezský kraj ani statutární město Ostrava," upozorňují kontroloři.
Cena přivaděčů s názvy jako Severní spoj a Prodloužená Místecká se zatím vyšplhala na 10,5 miliardy. V tom není zahrnuta nová silnice mezi Ostravou a Opavou, se kterou se v projektu původně počítalo.
Co nejdražší a na dluh
Do výstavby zasahovaly vlády už od roku 2000. Kabinet Miloše Zemana (tehdy ČSSD) opustil plán schválený Evropskou unií, podle kterého se Ostravsko spojí s českou i polskou dálniční sítí do roku 2005 dostavbou rychlostní silnice R48, která by z Lipníku vedla přes Frýdek-Mistek do Českého Těšína.
Na dálnici D47 ovšem evropské peníze nezískal a nové zdroje hledal v projektu PPP s izraelskou firmou Housing&Consulting.
Nakonec se ukázalo, že dohoda s Izraelci je pro stát nevýhodná. Česká republika do ní odstoupila a zaplatila pokutu 630 milionů korun.
V roce 2004 rozhodla o programu výstavby již zmíněná vládní komise, kde pod vedením ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL) zasedal i tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US) moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský (ODS) a ostravský primátor Aleš Zedník (ČSSD).
Ti schválili návrh, že se budou stavět přivaděče a že stát bude dálnici dotovat přímo z rozpočtu. Ve sněmovně prosadili zákon, podle kterého stát může vydat dluhopisy za 15 miliard korun, aby měl na dálnici dost peněz.
Nezaplacené faktury za miliardu
V roce 2006 předal kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD) kontrolu nad financemi pro D47 dopravnímu fondu, vláda Mirka Topolánka (ODS) přestala vůbec kontrolovat, jak fond s penězi zachází. To způsobilo podle zprávy NKÚ ve financování dálnice naprostý chaos.
Fond rozjel v roce 2007 desítky nových silničních staveb a nedokázal včas proplácet účty firmám, které stavěly ostravskou dálnici. "K 30. září 2009 činil objem nesplacených závazků státního investora vůči zhotovitelům celkem 1 189 milionu," konstatuje správa kontrolního úřadu.
Stavební firmy dnes mohou podle kontrolorů žádat za neuhrazené faktury penále cca 200 milionů korun, dalších 939 milionů mohou chtít za to, že se některé stavby kvůli nedostatku peněz konzervovaly. "Zatím žádný ze zhotovitelů neuplatnil vůči státnímu investorovi sankční nároky," dodává zpráva.
Porušené zákony
Nedostatku peněz nezabránilo ani vydání dluhopisů. Dopravní fond totiž porušil zákon a vypůjčenými penězi začal financovat jiné stavby jiných silnic. Loni šlo na jiné silnice 3,3 miliardy, a protože proti této praxi nezasáhl ani kabinet Jana Fischera, půjde letos na jiné silnice 5,6 miliardy. Proto dnes chybí na dostavbu D47 tři miliardy.
Pokud se seženou, může být nejdražší dálnice Česka hotova v roce 2012.
O tom, jak bylo porušování zákonů na D47 běžnou záležitostí, svědčí i zjištění, že státní investor zahájil některé stavby ještě předtím, než dostal stavební povolení.
Zpráva NKÚ je suchým výčtem jednotlivých porušení předpisů. Nejdále zašli autoři zprávy v závěrečném hodnocení: "Program D47, který byl od počátku pod hranicí efektivnosti, je financován i za cenu zvýšení zadlužení České republiky."
