Fajnberg připomene paralely mezi Ukrajinou a rokem 1968

Michaela Bartošová Michaela Bartošová
24. 6. 2015 10:18
Organizace Člověk v tísni pozvala do Prahy Viktora Fajnberga, jednoho z takzvaných osmi statečných, kteří v roce 1968 protestovali na Rudém náměstí proti invazi v tehdejším Československu.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Viktor Fajnberg, bývalý ruský disident, jeden z osmi statečných, kteří v srpnu 1968 protestovali na Rudém náměstí proti invazi do Československa, přijíždí do Prahy, aby se tu zúčastnil připomenutí památky obětí okupace.

Na pozvání humanitární organizace Člověk v tísni vystoupí ve čtvrtek v rámci kampaně Proti ztrátě paměti. Na debatě s veřejností v Aule ABF v Praze promluví o paralelách mezi okupací Československa v roce 1968 a současnou situací na Ukrajině.

Tématem letošní kampaně jsou právě analogie mezi rokem 1968 a aktuálními událostmi, kdy Moskva s pomocí tanků brání okolním zemím vystoupit ze sféry svého vlivu.

V životním příběhu Viktora Fajnberga se tyto zkušenosti prolínají.

Filolog, spisovatel a disident Viktor Fajnberg se narodil v roce 1931 v ukrajinském Charkově. Po vypuknutí druhé světové války byl jeho otec, inženýr v továrně na traktory, přemístěn do Buzuluku v dnešním Rusku.

"Přesunula se tam totiž celá továrna, tehdy již přeorientovaná na výrobu tanků. Odtamtud byl ale brzy převelen do kazašské Alma-Aty, kam jej rodina opět provázela," vysvětluje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Tam se mladý Fajnberg dostal poprvé do konfliktu s autoritami. Nevydržel antisemitské a despotické jednání vychovatelky v sanatoriu, kde se léčil po operaci, a utekl domů. Po válce se vrátil s rodiči do Charkova, kde pokračoval ve studiu. Kvůli své svéhlavosti se však dostával do neustálých konfliktů se sovětskými institucemi a byla mu nařízena psychiatrická léčba.

Poslední tři roky střední školy docházel na vojenskou dělostřeleckou školu v Leningradu, dnešním Petrohradě, ze které byl ale z disciplinárních důvodů převeden do civilní letecké školy v Bogoruslavy. Od roku 1953 pracoval jako dělník v továrně, zároveň studoval anglickou filologii na Leningradské státní univerzitě. V roce 1957 byl na čtyři měsíce odsouzen do vězení a dostal tři roky podmíněného trestu za pobuřování.

Dopis do Československa

Po dokončení studií nastoupil jako průvodce do Pavlovského muzea. V polovině 60. let se začal stýkat s představiteli různých neoficiálních spolků a dostal se do kontaktu s disidenty.

Archivní foto Viktora Fajnberga.
Archivní foto Viktora Fajnberga. | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Společně s dalšími představiteli leningradského disentu se 1. srpna 1968 sešel k sepsání otevřeného dopisu československým novinám na podporu politických změn v naší zemi.

"O schůzce ale věděla i KGB a její účastníky pozatýkala. Druhý den byl Fajnberg po domovní prohlídce propuštěn, ostatní však trestu neunikli. Nejvyšší trest dostali chemik Lev Kvačevskij a právník Jurij Gendler. Oba strávili několik let v sovětských pracovních táborech," připomněl jejich osud Adam Hradilek.

O invazi do Československa 21. srpna 1968 se Viktor Fajnberg dozvěděl hned ten den ráno. "Okamžitě se rozhodl odjet do Moskvy. Doufal, že se tam podaří zorganizovat veřejný protest," vysvětluje jeho pohnutky Hradilek.

Krátce po zahájení plánované demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna byl Fajnberg napaden neuniformovanými příslušníky KGB. Naložili ho do auta a odvezli k výslechu. Po několikadenním pobytu ve věznici KGB Lefortovo byl eskortován do nechvalně proslulého Institutu soudní psychiatrické expertizy V. P. Serbského.

Okupace Československa.
Okupace Československa. | Foto: Jaromír Čejka

Diagnóza? Blázen

"Vzhledem k vzrůstajícímu počtu disidentů a veřejných soudních líčení přišla sovětská moc v šedesátých letech s novou taktikou - prohlašováním osob nepohodlných režimu za psychicky nemocné," vypráví o šokující praxi Hradilek. Neblaze proslulou roli v této praxi sehrál vrchní psychiatr Daniil Lunc ze zmíněného moskevského institutu Serbského.

Byl to on, kdo u disidentů "diagnostikoval" poruchu pomalu se rozvíjející schizofrenie a neváhal tuto diagnózu uplatňovat ve velkém měřítku. Ve stovkách případů zatčených osob rozhodoval, zda je postavit před soud, či umístit na blíže neurčitou dobu do speciální psychiatrické léčebny, lidově řečeno "psychušky". V ní mohli být nepřátelé režimu drženi bez soudu, dokud se "nevyléčili".

Viktor Fajnberg v Praze v roce 2008.
Viktor Fajnberg v Praze v roce 2008. | Foto: Ludvík Hradilek

Fajnberg byl uznán za duševně nemocného a eskortován vězeňským vagonem do psychušky v Leningradu. Stejně jako ostatním 750 vězňům na klinice byly i Fajnbergovi podávány silné léky proti halucinacím a dalším poruchám, přestože jimi netrpěl.

V roce 1971 spolu s dalším vězněm Vladimirem Borisovem zahájil hladovku. Výsledkem byla izolace, násilné podávání jídla nosem a upoutání na lůžku dvakrát denně na dvě hodiny.

Díky jedné zaměstnankyni se zpráva o hladovce dostala mimo zdi psychiatrické věznice. Hladovkářů se zastal i přední sovětský fyzik a obránce lidských práv Andrej Sacharov. Záhy se v západním rozhlase objevily informace o jejich osudu.

Propuštění se však Fajnberg dočkal až v listopadu 1973. Celkem strávil v psychiatrických klinikách bezmála pět let.

Podobný osud jako Fajnberga potkal i řadu dalších odvážlivců, kteří protestovali proti okupaci Československa. Pobytu v psychuškách neunikla ani další účastnice demonstrace na Rudém náměstí z 25. srpna 1968 Natalia Gorbaněvská, která strávila dva roky ve vězeňské psychiatrické klinice v Moskvě a následně v Kazani.

Student matematiky Elijahu Rips, který se rozhodl následovat Palacha.
Student matematiky Elijahu Rips, který se rozhodl následovat Palacha. | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Generál Pjotr Grigorenko, který společně s učitelem Ivanem Jachimovičem vydal prohlášení odsuzující okupaci Československa, byl odsouzen k pobytu v Čerňachovské speciální psychiatrické léčebně.

Vzor jménem Jan Palach

Jeho kolega Ivan Jachimovič strávil několik měsíců ve vězení i na psychiatrické klinice v Rize, kde se setkal s Elijahu Ripsem. Tento mladý student matematiky se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha rozhodl pro veřejné sebeupálení na protest proti vpádu do Československa.

Protest přežil a byl pak umístěn do psychiatrické kliniky. V roce 1971 byl na základě mezinárodního protestu propuštěn.

V psychiatrické klinice skončil na čtyři roky i lotyšský tiskař Aldis Cilinskis, který po srpnu 1968 napsal na veřejných místech v Rize množství protestních nápisů proti okupaci Československa a Lotyšska.

Viktor Fajnberg po propuštění emigroval v roce 1974 nejprve do Izraele a odtud dále do Velké Británie. Od roku 1978 žije v Paříži a nadále se veřejně angažuje v podpoře lidských práv ve světě.

Stejně jako většina zmíněných disidentů i on v posledních letech navštívil Českou republiku. V minulém roce veřejně kritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho proputinovské postoje v souvislosti s válkou na Ukrajině.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Biden telefonoval s Putinem, hovořilo se o dohodě Nový START, otravě Navalného i o prosincovém hackerském útoku na americké úřady, oznámil Bílý dům.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslanci odmítli legalizaci konopí, přinesla by zdravotní rizika, míní Blatný

Sněmovna odmítla omezenou legalizaci konopí. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí. Plénum novelu o návykových látkách, za níž stojí zejména Piráti, zamítlo na návrh SPD hlasy 55 z 89 přítomných poslanců už v úvodním kole.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. "Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti," uvedl. Regulace by podle poslance měla nahradit podle něho selhávající represi. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Naopak ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. "Přináší velká sociální a zdravotní rizika," uvedl. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Novela předpokládala, že lidé by mohli mít doma beztrestně až 1,25 kilogramu sušiny konopí. Ostatním lidem by pěstitelé museli zabránit ve volném přístupu k tomuto konopí pod hrozbou pokuty až 15 000 korun. Až 30 gramů by mohli lidé nosit u sebe i mimo obydlí. Stejné množství, tedy 30 gramů, by mohli legálně předat jinému dospělému člověku, ovšem výhradně bezplatně. Totéž mělo platit pro produkty získané z konopí.

Předkladatelé tvrdili, že omezená legalizace konopí by zmenšila černý trh a vedla by také ke snížení trestné činnosti, která se s ním váže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy