Praha – Zhruba o třetinu by chtěl v následujících deseti letech snížit recidivu odsouzených ministr spravedlnosti Robert Pelikán. V současnosti má opakovanou zkušenost s pobytem ve vězení až sedmdesát procent odsouzených. Podle Pelikána je to kvůli špatně nastavenému systému práce s nimi.
"Musíme se pokusit využít toho, že je máme plně k dispozici, k tomu, abychom se jim pokusili pomoct začít nový nekriminální život," řekl ve čtvrtek při představení koncepce vězeňství do roku 2025 ministr za hnutí ANO. Klíčové je, aby se zásadně zlepšilo vzdělávání a následné uplatnění vězňů. Bez toho prý jejich náprava nemůže fungovat.
"Spolu s ministerstvem práce chceme získat zpětnou vazbu, jaké profese jsou žádané, a podle toho přizpůsobit nabídku kvalifikací a rekvalifikací," naznačil nejbližší úkoly Pelikán. Podle něj je například zbytečné, aby z věznic odcházeli pomocní kuchaři, které nikdo nechce. Naopak na trhu práce chybí svářeči a Vězeňská služba by na toto měla reagovat.
Generální ředitel věznic Petr Dohnal upřesnil, že zdaleka nemusí jít jen o učební obory. "Ale i střední, nebo dokonce i vysoké školy. V současnosti už spolupracujeme s řadou civilních subjektů a máme i vězně, kteří tam dochází," řekl.
Na druhou stranu ovšem potvrdil i Pelikánovu výhradu k nevyhovujícímu zázemí v některých věznicích. "Pamatují i Rakousko-Uhersko, takže jsou staré i více než sto let," připustil.
Program šitý na míru
Konkrétní průběh práce s vězněm rozdělil Pelikán do několika fází. V první řadě by měl mít odsouzený program "šitý na míru". V praxi by tak po nástupu do věznice absolvoval pohovor s odborníkem, na základě čehož by byly nastaveny programy zacházení s ním. Psychologové a sociální kurátoři by například určili rizika a potřeby vězně, podle možností resocializace by se také rozhodlo, do jakého zařízení má být umístěný.
V neposlední řadě by měli mít odsouzení možnost plánu dluhového poradenství. "Je to věc, která dnes vůbec neexistuje. Budeme se proto snažit podívat i na jeho finanční situaci a problémy," představil další z opatření Pelikán. Právě finance jsou totiž pro většinu recidivistů důvodem, proč se za mříže vrátí. Během pobytu za nimi jim dluhy narůstají a po propuštění se odsouzení ocitají v pasti.
Kromě již zmíněného vzdělávání by pak vězni měli mít možnost pracovat, a to i mimo věznici. Ministerstvo by rádo vidělo mnohem intenzivnější spolupráci s firmami, kterým by stát nabídl motivační pobídky. Zvednout by se měla takzvaná skutečná zaměstnanost, momentálně podle Vězeňské služby pracuje okolo osmi tisíc z čtrnácti a půl tisíce způsobilých vězňů.
Ti by podle představ ministerstva měli do budoucna více pracovat i mimo věznice, což je v současné době poměrně problematické. "Obava ze sankce za případný odchod či útěk vězněné osoby z pracoviště nebo za jinou mimořádnou událost vede k příliš opatrnému přístupu, projevům nedůvěry a vynakládání velkého úsilí na 'odborné odhadování'," stojí v koncepci.
Na kolik modernizace vyjde není jasné
Ve čtvrtek představená strategie je nicméně pouze rámcovým materiálem, který navíc musí ještě schválit vláda. Konkrétní postupy budou více rozpracovávat akční plány, které ministerstvo spravedlnosti spolu s dalšími resorty připraví v dalších letech. Není tak možné ani odhadnout, na kolik veškerá opatření včetně modernizace věznic přijdou.
Podle Pelikána bude muset Vězeňská služba, potažmo ministerstvo, se sháněním prostředků začít primárně u sebe. "Začít věcmi, které nestojí nic, a úsporami, případně zlepšením příjmové stránky," řekl ministr.
Jako příklad zmínil například využití rozsáhlých areálů, kde by mohly být zřízeny nové provozy. Tam by vězni mohli například šít uniformy pro Vězeňskou službu, rozšířit by se mohla i výroba nábytku, který už nyní využívají soudy.
