Praha - Jen 44 procent mladých lidí mezi 18 a 34 lety by v případném referendu hlasovalo pro setrvání Česka v Evropské unii. Další téměř třetina jich podle výzkumu společnosti Globsec ještě neví, jak by se rozhodla.
What to expect in near future from #V4 #youth & their perceptions of membership in #NATO #EU @Justin_Vogt @HoansSolo @TheresaAFallon @tom_nuttall @SCClemons @tomclarkGPA #GLOBSECYouthTrends https://t.co/jbSekg5Hmt
— Stanislav Matějka (@StanleyMat) January 31, 2018
Někteří mladí proevropští politici proto začali přemýšlet nad tím, jak obraz EU u svých vrstevníků zlepšit. "To číslo mě velmi zaskočilo. Pro setrvání v EU by hlasovalo skoro o 40 procent méně mladých lidí než v Maďarsku," diví se Dominik Feri (TOP 09). Jednadvacetiletý poslanec chce proto pokračovat v návštěvách škol a zdůrazňovat výhody členství v EU.
Sedmadvacetiletý Radim Hejduk, který působí ve spolku Idealisté a chce kandidovat i do vedení ČSSD, chce rovněž zlepšovat obraz unie. "Chtěl bych, aby s tím strana něco dělala. To ale záleží na tom, jestli bude vůle v novém vedení. Podle mě se na to musí jednak tím, že politici už nebudou všechny problémy házet na Brusel. Včetně ČSSD, která Česko do EU přivedla," míní Hejduk.
Důležitá je podle něj i vize, co Česká republika od EU vlastně chce. "Jinak se bude pořád dokolečka omílat ten obraz EU jako pouze byrokratického aparátu," tvrdí Hejduk. Špatné by podle něj nebylo ani muzeum Evropské unie, které by vysvětlovalo její historii a smysl.
Pojďme na to pozitivně
Feri upozorňuje na důležitost pozitivních on-line kampaní. Právě na sociálních sítích tráví alespoň jednou týdně čas téměř všichni mladí lidé. Ve věku mezi 16 a 24 roky jde až o 94 procent české populace.
"Dostat na těchto kanálech k lidem informaci je finančně náročné, a proto pokud se máme bavit o komplexní a rozsáhlé kampani, bude potřeba dostatek prostředků. Slýchávám ovšem od stále více podnikatelů, že situace je neudržitelná, ve vzduchu se vznáší obavy z referenda a na takovou kampaň by se snad našlo dostatek dárců," věří mladý poslanec.
Pirát František Kopřiva je názoru, že se EU stalo snadným terčem pro populisty a skupiny, které profitují ze strachu ze ztráty národní suverenity. Z části podle něj za to ale mohou i samotní představitelé unie, kteří podle něj v některých otázkách moc tlačili na pilu. "Největší díl viny ovšem podle nesou čeští reprezentanti, především naše vlády. Nejsme při jednáních na evropské úrovni příliš konstruktivní. Přijde mi, že jsme vždy spíš pasivními účastníky, a když se něco domluví, vrátí se do Česka s tím, že nám z Bruselu zase bylo něco nadiktováno," míní Kopřiva.
Řešení je podle něj především vzdělání. "Bohužel nedostatečný důraz na občanskou a mediální výchovu na školách nedává lidem příliš dobré povědomí o fungování EU," popsal Kopřiva jeden z problémů.
Česká republika nebyla euroskeptickou zemí vždy. Na unii se obyvatelé před rokem 2010 dívali i pozitivněji než v jiných státech V4. "Ta podpora byla dříve dlouho kolem 65 procent. Zásadní přelom se odehrál po roce 2010. Najednou převážily euroskeptické hlasy ve společnosti. EU neměla žádné zastání a bylo téměř módní Evropu líčit v problematických barvách," vysvětluje sociolog a zakladatel agentury STEM Jan Hartl.
Za velké snížení podpory unie mohla podle sociologa nejdříve řecká dluhová krize, kde se ukázalo, že akceschopnost EU je v některých ohledech omezená. Ve chvíli, kdy se trhy začaly oživovat, se v eurozóně objevil problém s migrací.
Ten naplno vypukl v roce 2015 a později do Německa dorazilo přes milion běženců. "To byl moment, kdy naše domácí politika a zejména někteří veřejní činitelé jako Miloš Zeman vycítili svou příležitost nahnat obyvatelstvu strach a vydělat na tom body," tvrdí Hartl.
Důvěru snižuje i Hrad
Téma migrace využil tým prezidenta Miloše Zemana i během předvolební kampaně. Na letácích a billboardech po celé republice se objevilo heslo "Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše". I přesto, že se Česku migrační vlna vyhnula a stát prostřednictvím evropských kvót přijal jen 12 migrantů.
Mladá generace je podle Hartla k EU více optimistická, ale zůstává ve vleku celospolečenské diskuse. "Mladí lidé se o politiku zajímají poměrně málo. Výjimkou jsou velkoměstské okruhy. Generace tak přejímá vzorce ve společnosti. Ukázala to i prezidentská volba, jak je v menších obcích téma EU trestuhodně zanedbané," popisuje Hartl.
Mladí nejsou podle průzkumů na EU naštvaní. "Nevidí perspektivu do budoucna. Spokojujeme se s tím negativismem. Vliv na to měli politici i média, která vypichovala spíše ty problémy. Zastánci EU také byli dlouho ticho," vypočítává Hartl problémy.
VIDEO: Vtipný reklamní klip o brexitu.
