reklama
 
 

Propast mezi dětmi zůstává. Vzdělání rodičů ovlivňuje vztah k demokracii i touhu po vládě pevné ruky

31. 1. 2018 20:10
Děti vzdělaných rodičů chtějí více chodit k volbám a jsou spokojenější s demokratickým systémem.

Praha - Rodiče vyučení, dítě také. České školství je dlouho kritizováno za to, že nedokáže děti méně vzdělaných rodičů vytáhnout k vyššímu vzdělání, než je v rodině obvyklé. Sociologové teď přišli s novými daty, podle kterých si stejně tak zájem o politiku a "občanství" dítě s sebou nese z rodiny a škola na to nemá zásadní vliv.

"Ochota k volební účasti je u žáků z méně vzdělaných rodin o více než dvacet procentních bodů nižší než u těch pocházejících z rodin vysokoškoláků," shrnuje jeden ze závěrů průzkumu Mladí lidé a demokracie jeho autor Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Ochota volit

K volbám by mělo chuť jít 66 procent studentů, jejichž rodiče mají vysokou školu, 47 procent s rodiči s maturitou a jen 38 procent mladých lidí, kteří vyrůstají s rodiči se základním vzděláním nebo výučním listem. V této skupině se navíc ochota volit snižuje. Ještě v roce 2009 byla podle šetření Jeden svět na školách o devět procent vyšší.

Reprezentativního průzkumu Mladí lidé a demokracie, který je součástí projektu Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Konrad-Adenauer-Stiftung, se loni v červnu zúčastnilo 1364 žáků ve věku 16-20 let ze 72 středních škol. .

Jeho výsledky ukázaly, že další rozdíl mezi studenty ze vzdělanějších a méně vzdělaných rodin je v přístupu k demokracii.

"Podporu demokracii vyjadřuje 79 procent dětí s rodiči vysokoškoláky oproti 55 procentům dětí rodičů s učňovským vzděláním. Vládu silného nevoleného lídra pokládá za dobrý režim 18 procent žáků z vysokoškolsky vzdělaných rodin oproti 29 procentům žáků z rodin s výučním listem," popisují autoři výzkumu.

Vidí to kriticky

Jak se dalo čekat, mladí lidé do osmnácti let jsou k fungování státu kritičtější než dospělí. Se současným stavem demokracie v České republice je spokojena jen necelá třetina středoškoláků (32 procent), mezi lidmi s volebním právem je to 60 procent.

"Zároveň ale u středoškoláků pozorujeme velký podíl odpovědi "nevím" (23 procent), která je u dospělé populace přítomna minimálně (čtyři procenta)," stojí ve zprávě Sociologického ústavu.

Politika (spíš nebo velmi) zajímá třetinu středoškoláků (34 procent), víc než pětina (22 procent) uvedla, že je politika naopak nezajímá vůbec, a 45 procent spíše nezajímá.

"Zájem o politiku projevuje 42 procent žáků s vysokoškolsky vzdělanými rodiči, zatímco mezi žáky s méně vzdělanými rodiči je to necelých 30 procent. Přibližně 14 procent žáků připouští možnost, že by v budoucnu vstoupili do politické strany, a 12 procent středoškoláků si umí představit, že by se v budoucnu stali politiky," uvádí autoři.

Kdo je v koalici? Nevíme

V rámci průzkumu dostali žáci od učilišť až po gymnázia také vědomostní otázky z oblasti politiky. Například kolik členů má Evropská unie, kolik poslanců může přehlasovat veto prezidenta nebo jaké tři strany v době konání průzkumu tvořily vládní koalici.

Otázky to byly pro mladé lidi složité. "Podíl správných odpovědí nepřesáhl u žádné otázky 25 procent. Ani jednu správnou odpověď nevěděla polovina žáků (49 procent). Jednu správnou odpověď uvedli přibližně tři z deseti (29 procent) a více než dvě správné odpovědi uvedlo 22 procent dotázaných středoškoláků."

Výzkumníci se snažili odpovědět i na otázku, jestli školy mohou zájem o politiku u dětí nějak ovlivnit, a mají za to, že učitelé by měli nechat děti vyjádřit svůj názor. "Očekávání, že demokratičtější postoje budou souviset s častějším výskytem diskusí o politice ve třídě, se nepotvrdilo. Důležitější je atmosféra, ve které diskuse probíhá. Diskuse musí probíhat v atmosféře, kdy jsou žáci povzbuzováni ke svobodnému vytváření a vyjadřování svého názoru," dodává politolog Aleš Kudrnáč.

autor: Veronika Lehovcová Suchá | 31. 1. 2018 20:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama