"Existuje významná mezera mezi potřebou léčby a její skutečnou konzumací," popsal náměstek pro léčebnou péči Národního ústavu duševního zdraví Pavel Mohr. Podle studie ústavu není léčeno 83 procent lidí, kteří kritéria duševní poruchy splňují.
Důvodem je podle ředitelky společnosti Nevypusť duši Marie Salomonové i přetrvávající stigmatizace. "Mnozí se tak bojí vyhledat pomoc, protože mají pocit, že by museli veřejně přiznat, že se oni nebo jejich děti potýkají s duševními problémy," uvedla.
Rodiče podle ní někdy počáteční příznaky psychických potíží svých dětí nerozeznají, a tak je mohou bagatelizovat. Neznají také všechny možnosti pomoci, znají psychiatra, ale ne například psychosociální poradenství.
Žádné psychiatrické či psychologické služby podle studie ústavu duševního zdraví nevyužívá 69 procent osob s úzkostnými poruchami, 77 procent s poruchami vyvolanými návykovými látkami a 93 procent závislých na alkoholu.
Na psychologa se čeká i měsíce
Díky větší osvětě, kdy se o duševním zdraví více mluvilo i v době pandemie covidu-19, se jejich podíl zmenšuje. "Nicméně potřeba odborné péče mnohdy naráží na omezené kapacity psychiatrů a psychologů," dodal Mohr.
Čekací doby jsou u nich v řádech měsíců, protože na deset tisíc lidí v Česku připadá devět psychologů. V sousedních zemích je situace lepší. Na Slovensku připadá na stejný počet obyvatel odborníků 16, v Německu 27. Na vyšetření u dětského psychiatra či psychologa čekají rodiny čtyři až šest měsíců.
Dostupnost péče zhoršuje i její finanční náročnost ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, terapii na rozdíl od péče lékaře psychiatra často zdravotní pojišťovny nehradí nebo mají smluvních terapeutů málo.
"Psychoterapie je stále pro mnohé nedostupná, jelikož na jednu hodinu u psychologa musí člověk v průměru vydělávat osm a půl hodiny, což nás v evropském srovnání řadí na devátou příčku z 25 zkoumaných států," uvedl projekt Česko v datech.
Pokud by se duševní stav významně zhoršil u dítěte, vyhledalo by pro něj profesionální pomoc podle průzkumu 86 procent Čechů. Přesto v průzkumu jen pětina lidí uvedla, že podle nich mají příznivý vliv na řešení těchto problémů léky psychofarmaka. Tomu, že pomoci zvládat psychické poruchy může psychoterapie, věří jen 52 procent respondentů.
Skoro dvě třetiny lidí nejvíce věří "léčivému efektu" kontaktu s kamarády a pobytu v přírodě. Podle odborníků mají pozitivní vliv na duševní zdraví, jde ale spíš o prevenci. "Pokud už nastane problém, bývají mnohdy nedostatečné a plnohodnotnou léčbu nemohou nahradit," komentovali výzkumníci.
