Praha - Připojit se do internetového bankovnictví přes nezabezpečenou síť ve fastfoodu není dobrý nápad. Přesto to spousta mladých lidí dělá. Nově by se už všichni žáci na základních a středních školách měli dozvědět, že tak riskují napadení hackerem a ztrátu peněz. Nejrůznějších útoků přibývá. Mohl by o tom vyprávět třeba i premiér Bohuslav Sobotka.
S výukou o bezpečí na internetu počítá dohoda, kterou loni v květnu podepsali zástupci ministerstva školství, průmyslu, krajů, svazů měst a obcí.
„Vznikne takový balíček kybernetická výchova, který školy budou muset zařadit do výuky podobně, jako to bylo u finanční gramotnosti,“ popisuje ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. Průmyslovka se má společně s brněnskou Střední školou informatiky, poštovnictví a finančnictví na vzniku materiálů do výuky podílet. Hotové by měly být už letos.
Kromě toho mají za úkol připravit vzdělávací obsah do nového oboru kybernetická bezpečnost, který by se měl nově vyučovat na středních školách. "První studenti by v něm mohli začít studovat už od školního roku 2017/2018," míní Sáblík.
Absolvent musí znát zákony, techniku i umět školit lidi
Středoškoláci by se po absolvování nového oboru mohli třeba starat o sítě menších firem. Část z nich bude určitě pokračovat na vysokou školu. Obor kybernetická bezpečnost už nyní vyučují na Masarykově univerzitě v Brně i na Vysokém učení technickém v Brně. Nově se má otevírat i v Praze na Českém vysokém učení technickém (ČVUT).
Právě s jeho Centrem excelence pro kybernetickou bezpečnost odborníci při tvorbě vzdělávací náplně také nejvíce spolupracují.
Kybernetická bezpečnost se od klasických IT oborů liší především propojením více oblastí. "Studenti se zabývají etickým chováním na internetu, musí znát právní normy, až pak techniku," říká Filip Řežábek, student třetího ročníku na Fakultě elektrotechnické ČVUT a zároveň absolvent smíchovské průmyslovky, který se na vzniku nového oboru podílí.
Navíc tito lidé nebudou jen chránit síť před útoky, budou často i školit zaměstnance, musí mít proto i kompetence pro jednání s lidmi. Právě naučit lidi správně se na internetu chovat je nesmírně důležité. "Síť může být zabezpečená úplně skvěle. Ale pokud zaměstnanec udělá něco nepředvídatelného, může ohrozit celou firmu," vysvětluje Řežábek.
Do firem přitom míří takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce, která má přinést automatizaci výroby. Téměř všechno už bude řízené výpočetní technikou.
S výkonnějšími stroji ale stoupá také nebezpečí úniku dat. Na síti budou veškeré informace, které mohou různé skupiny zneužít. Odborníci, kteří umějí síť ochránit, budou potřeba stále víc. "Hovoří se o registrech pacientů, to jsou například velice citlivá data, která by musela hackerským útoků čelit neustále," uvádí příklad Sáblík.
Česko potřebuje 12 tisíc odborníků na kybernetiku
Povinnost firem najímat odborníky, kteří se o zabezpečení sítí budou starat, udává už loni schválený zákon o kybernetické bezpečnosti. Podle zahraničních výzkumů například v USA schází jeden milion kompetentních odborníků na kybernetickou bezpečnost a trh práce v této oblasti poroste o 22 procent.
V Německu a Británii chybí v současnosti 100 tisíc odborníků. V Česku žádné podobné studie neexistují. „Nicméně lze předpokládat, že v následujících letech vznikne potřeba přibližně 12 tisíc odborníků pro zabezpečení organizací a firem proti kybernetickým hrozbám,“ píše se v dohodě ministerstev, krajů a obcí.
Česko zatím nemá ani základní model nebo plán, jak odborníky získat. Firmy nemají moc možností, kde by své pracovníky mohly vzdělávat. Součástí plánu je také vybudování školicích center. Jedno by mělo vzniknout i na smíchovské škole. "Už nyní pořádáme řadu školení, o které je velký zájem. Jezdíme do základních škol dělat přednášky," uvádí Sáblík.
Zatím to vázne, chybějí peníze
Aby se vše stihlo, je potřeba zahájit jednání na ministerstvu školství. Žádná schůzka se ale zatím neuskutečnila. Národní ústav pro vzdělávání, který má s tvorbou vzdělávacích plánů pomáhat, ještě žádné pokyny nedostal. Aktivity, které by pomohly žákům orientovat se v internetovém prostředí, však vítá.
„Se studenty už na spoustě věcí pracujeme, ale abychom mohli zapojit odborníky z praxe, potřebujeme peníze,“ vysvětluje Sáblík. Tím, že je odborníků málo, jsou všichni hodně vytížení.
"Není jednoduché je přemluvit, aby někde ve volném čase, který stejně většinou nemají, zadarmo pomáhali dávat dohromady nějaké projekty," doplnil Řežábek. V rámci výzvy Prahy už podali grant, který by jim mohl s financováním pomoci.
