Praha - Půlmiliarda korun, kterou dosud stát zaplatil za 49 informačních tabulí rozmístěných po tuzemských dálnicích, hlavně po D1, jsou zatím velmi špatně využité peníze. Potvrzuje to nejen redakční test Aktuálně.cz, v jehož rámci jsme v listopadu a prosinci podnikli dvě testovací jízdy po dálnici D1, ale hlavně zkušenosti řidičů. Od nich jsme do redakce po zveřejnění článku obdrželi záplavu e-mailů.
Náš test prokázal šest konkrétních pochybení. Buďto byly informace neaktuální, nebo naopak neupozorňovaly na reálné nebezpečí.
Například jsme zbytečně na více než čtyřicet minut uvízli v zácpě před nehodou kamionů. Zkušenosti čtenářů, z nichž většina jezdí po nejfrekventovanější tuzemské dálnici často nebo dokonce pravidelně, ukazují totéž. Informace na dálničních tabulích jim nic nepřinášejí.
To, že si mají naladit rozhlasovou stanici s dopravními informacemi, obvykle vědí. Stejně tak i to, že mají dodržovat povolenou rychlost a bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. Navíc často upozorňovali, že pro cizí řidiče jsou informace v češtině úplně zbytečné.
Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková, kterou jsme požádali o stanovisko, zda se způsob podávání informací na tabulích změní k lepšímu, potvrdila, že se firma situací zabývá. Dokonce již k tomu Centrum dopravního výzkumu zpracovalo sociologický výzkum o tom, jak lidé informace z Národního dopravního informačního centra vnímají. Podle ní sice dojde k dílčím úpravám pravidel pro poskytování dopravních informací veřejnosti, avšak limitem jsou technické možnosti - a také legislativa.
Nápisům se lidé smějí
Tabule - každá z nich stála zhruba deset milionů korun - jsou podle mnohých řidičů k zlosti či k smíchu.
Jak tabule fungují
- Informace o dění na dálnici shromažďuje Národní dopravní informační centrum v Ostravě.
- Zdrojem jsou hasiči, policie, případně zdravotnické záchranné služby či Celní správy.
- Dalším zdrojem jsou informace, které podávají řidiči Českému rozhlasu.
- K dispozici mají pracovníci centra i výstupy z kamer rozmístěných po dálnici. Meteorologické informace přicházejí z ČHMÚ, meteohlásek a jednotlivých Správ a údržeb dálnic.
- Informace o ukončení prací, odklizení následků nehody a podobně se do centra dostávají stejným způsobem.
- Text určený k zobrazení se na příslušnou informační tabuli odesílá elektronicky.
- Tabule nedokáží totéž, co liniové řízení dopravy, které podle původních plánů již v této době mělo fungovat. Pomocí informačních tabulí nelze regulovat rychlost, navádět řidiče do pruhů a i jinak zamezit vzniku kolon.
- Liniové řízení dopravy znají například řidiči z okolí německého Mnichova.
"Informace typu „dodržujte rychlost" nebo „dodržujte rozestupy" považuji za akt zoufalství dispečera, který už neví, co by na tabuli umístil, aby prokázal jejich opodstatněnost. Celou cestu ze Zlína do Prahy prší a tabule mi neustále hlásají „překvapující" informaci „pozor déšť". Už jenom čekám, kdy se tam objeví upozornění na blížící se soumrak," napsal například Jiří Havlík, který cestu Praha - Zlín už dvacet let absolvuje alespoň dvakrát týdně.
Máte čerstvou zkušenost s informačními tabulemi na dálnici D1 nebo jinde? Jak fungují ve chvíli, kdy hrozí kalamita? Napište nám na [email protected].
I ty informace, které jsou správné a včasné, je však podle názoru mnohých velmi obtížné v praxi využít. Tabule jsou totiž zatím daleko od sebe - v průměru dvacet až třicet kilometrů, takže často řidič na avizovanou komplikaci zapomene dříve, než k ní dojede. "Informaci o tom, že sněží, asi člověk zjistí bezpečněji pohledem z okna a informace o jiných problémech jsou většinou tak daleko dopředu, že pokud řidič nesleduje kilometrovníky, stejně je využije jen minimálně," napsal Martin Bendík. Další lidé poukazovali na to, že informace jsou pouze v češtině, takže pro značnou část řidičů jsou nepoužitelné.
Výjimkou mezi negativními reakcemi na tabule byl hlas Michala Geiera. Napsal, že informační tabule bere jako velkou pomoc pro řidiče. "Několikrát mne dobře varovaly před mlhou a náledím," uvádí. Přesto i on v další části e-mailu potvrdil, že je co zlepšovat: "Nápis dodržujte povolenou rychlost mi připadá poněkud zbytečný - a také bych určitě chtěl zlepšit informace o kolonách a o tom, jak se jim vyhnout."
Informace se sbíhají do Ostravy
Informace se na tabule dostávají prostřednictvím pracovníků Národního dopravního informačního centra v Ostravě. Ti je získávají od policie, hasičů, zdravotnických záchranných sborů a také například Celní správy. Dalším zdrojem informací jsou podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové také kamerové systémy a informace o počasí podávají meteohlásky.
Spoléhá se i na informace od řidičů v rozhlasových stanicích. Problém je zřejmě v tom, že ne každá informace o problémech na dálnici se tam dostane, další část je zveřejněna se zpožděním a pak se také stává, že příslušní pracovníci například správ údržby či policie občas zapomenou informaci o problému odvolat.
Přestože smysluplnost dálničních informačních tabulí se zatím Ředitelství silnici a dálnic příliš prokázat nepodařilo, letos se chystá instalace dalších 41 nových. Budou na D1, D2 a D5. V dalších letech už by podle Vápeníkové měly přibývat jen ojediněle.
Celkem tedy daňoví poplatníci za tabule, které moc dobře neslouží, zaplatí necelou miliardu. Zda někdy dojde k instalaci systému liniového řízení před Prahou a před Brnem, se zatím neví. Nejsou na to totiž peníze a instalovat tyto současné tabule bylo zhruba třikrát levnější, než kolik měl stát systém liniového řízení (2,4 miliardy).
Právě jeho služby řadu let úspěšně fungují na dálnicích například v Německu či Rakousku.
