Brno - Nejvyšší soud potvrdil verdikt Vrchního soudu v Praze, který zamítl zajištění majetku podnikatele Pavla Tykače.
"Nejvyšší soud v neveřejném zasedání zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou v neprospěch Ing. P. T. (nar. 1964) podala ministryně spravedlnosti JUDr. Helena Válková," uvedl mluvčí soudu Petr Knötig. Tykač je obviněn z vytunelování CS Fondů.
"Rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuji," vzkázala přes svou mluvčí Válková s tím, že více se k věci vyjadřovat nebude, protože se ještě neměla možnost seznámit s odůvodněním rozhodnutí. Tykačův mluvčí uvedl, že takové rozhodnutí soudu očekávali.
Vrchní soud v Praze zamítl zajištění jeho majetku jakožto náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. S tím Válková nesouhlasila a obrátila se na NS. Soud projednal její stížnost v neveřejném jednání a odůvodnění svého rozhodnutí dosud nesdělil účastníkům řízení, řekl Knötig. Proto zatím verdikt nebude komentovat.
Podle Válkové pražský vrchní soud nepostupoval ve věci v souladu s trestním řádem. Nejvyšší soud ale dospěl k opačnému závěru. "Je tomu totiž přesně naopak, neboť stížnostní soud (Vrchní soud Praha) se problematikou zajištění důsledně zabýval v celé její šíři, o čemž svědčí obsáhlé odůvodnění jeho jednotlivých rozhodnutí," uvedl Knötig.
Na Nejvyšší soud se již v lednu obrátila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) se stížností v Tykačův neprospěch s tím, že byly zákonné důvody pro zajištění Tykačova majetku. Nejvyšší soud ale její stížnost zamítl.
„Tato stížnost byla téměř totožná s předchozí stížností, kterou Nejvyšší soud ČR zamítl již dříve. Proto jsme očekávali, že rozhodne stejně,“ uvedl Tykačův mluvčí Jan Chudomel.
"Ačkoliv tuto stížnost z ledna letošního roku Nejvyšší soud zamítl, považuji za nutné podat v téže trestní věci z judikatorních důvodů novou stížnost pro porušení zákona týkající se dalších rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to z 27. 11. 2013. Soud měl v těchto rozhodnutích podle mého názoru zohlednit nové důkazy, které se v případu objevily," uvedla v březnu Válková.
Podle ní měl Vrchní soud v Praze zohlednit nový důkaz v podobě zajištění nahrávky rozhovoru mezi jedním ze svědků a redaktory časopisu Týden, z něhož vyplývá, že hlavním organizátorem vyvedení peněz z CS Fondů měl být právě Tykač, který prý z této trestné činnosti profitoval. Nynější stížnost pro porušení zákona opírá Válková i o výsledky šetření Nejvyššího státního zastupitelství, z nichž vyplývá, že Tykač měl z posuzované trestné činnosti obdržet podíl ve výši zhruba 341,7 milionu korun.
Zmizela víc než miliarda
Z CS Fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun. Majetek v těchto třech fondech spravovala skupina Motoinvest, jejímž byl Tykač ředitelem. Protože byl podezřelý z uvedených machinací, policie se loni v červenci rozhodla zabavit část jeho majetku. Šlo o nemovitosti zhruba za 100 milionů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun.
Tykač se kvůli tomu obrátil na Vrchní soud v Praze, který loni v srpnu rozhodnutí o zabavení jeho rozsáhlého majetku zrušil s argumentem, že o spáchání trestného činu Tykačem nejsou věrohodné a spolehlivé důkazy. Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.
Benešová podala v lednu kromě stížnosti v Tykačův neprospěch i stížnost v jeho prospěch. Tu ale Válková již dříve vzala zpět. Pokud by jí Nejvyšší soud vyhověl, fakticky by to znamenalo konec Tykačova stíhání, které by muselo být zastaveno kvůli promlčení. Tykač tehdy rozhodnutí Válkové označil za další nestandardní krok ve vyšetřování kauzy.
"Paní ministryně Válková postupuje velmi nestandardně a podle některých expertů již překročila hranice ústavnosti," uvedl nyní Tykačův mluvčí.
