Praha - Ministryně spravedlnosti Helena Válková podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v neprospěch miliardáře Pavla Tykače obviněného z vytunelování CS Fondů.
Válkové stížnost míří proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který zamítl zajištění Tykačova majetku, respektive zrušil usnesení dozorujícího žalobce o zajištění Tykačova majetku jakožto náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. O rozhodnutí ministryně dnes informoval mluvčí resortu Jiří Hovorka.
V tiskové zprávě uvádí, že ačkoliv Nejvyšší soud svým výrokem nemůže zvrátit předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, bude mít důležitý význam pro sjednocení přístupů soudů v souvisejících řízeních.
Nejvyšší soud tento měsíc podobnou věc už řešil. Konstatoval, že Vrchní soud v Praze nechyboval, když odmítl zajistit Tykačův majetek kvůli kauze vytunelovaných CS fondů.
Zkoušela to již Benešová. Neuspěla
Na Nejvyšší soud se totiž již v lednu obrátila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) se stížností v Tykačův neprospěch s tím, že byly zákonné důvody pro zajištění Tykačova majetku. Nejvyšší soud ale její stížnost zamítl.
"Ačkoliv tuto stížnost z ledna letošního roku Nejvyšší soud zamítl, považuji za nutné podat v téže trestní věci z judikatorních důvodů novou stížnost pro porušení zákona týkající se dalších rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to z 27. 11. 2013. Soud měl v těchto rozhodnutích podle mého názoru zohlednit nové důkazy, které se v případu objevily," uvedla dnes Válková.
Podle ní měl Vrchní soud v Praze zohlednit nový důkaz v podobě zajištění nahrávky rozhovoru mezi jedním ze svědků a redaktory časopisu Týden, z něhož vyplývá, že hlavním organizátorem vyvedení peněz z CS Fondů měl být právě Tykač, který prý z této trestné činnosti profitoval. Nynější stížnost pro porušení zákona opírá Válková i o výsledky šetření Nejvyššího státního zastupitelství, z nichž vyplývá, že Tykač měl z posuzované trestné činnosti obdržet podíl ve výši zhruba 341,7 milionu korun.
Jak to bylo s miliardovým tunelem?
Z CS Fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun. Majetek v těchto třech fondech spravovala skupina Motoinvest, jejímž byl Tykač ředitelem. Protože byl podezřelý z uvedených machinací, policie se loni v červenci rozhodla zabavit část jeho majetku. Šlo o nemovitosti zhruba za 100 milionů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun.
Tykač se kvůli tomu obrátil na Vrchní soud v Praze, který loni v srpnu rozhodnutí o zabavení jeho rozsáhlého majetku zrušil s argumentem, že o spáchání trestného činu Tykačem nejsou věrohodné a spolehlivé důkazy. Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.
"Stížnost pro porušení zákona je založena na argumentaci, že se na důkazy odmítnuté Vrchním soudem v Praze nevztahuje žádný zákaz nepoužitelnosti, a mohly být podkladem pro rozhodnutí státního zástupce o zajištění náhradní hodnoty," uvedla dnes v tiskové zprávě ministryně.
Její předchůdkyně ve funkci Benešová podala v lednu kromě stížnosti v Tykačův neprospěch i stížnost v jeho prospěch. Tu ale Válková již dříve vzala zpět. Pokud by jí Nejvyšší soud vyhověl, fakticky by to znamenalo konec Tykačova stíhání, které by muselo být zastaveno kvůli promlčení. Tykač tehdy rozhodnutí Válkové označil za další nestandardní krok ve vyšetřování kauzy.
