reklama
 
 

Valachová chce pro vysoké školy o 1,8 miliardy korun víc, akademici se bojí dalšího kompromisu

24. 5. 2016 15:06
V pondělí bude vláda projednávat výdajové rámce. Ministerstvo školství na příští tři roky žádá celkem 22 miliard korun, což je o 1,8 miliardy více, než se ve výhledech rozpočtu plánuje. Ve srovnání s letoškem chce ministerstvo přidat vysokým školám 1,1 miliardy korun. Peníze by šly na vzdělávací činnost a přibližně půl miliardy na takzvané programové financování, z něhož se hradí výstavba, rekonstrukce a modernizace budov nebo pořizování přístrojů a dalšího vybavení.

Praha - Ministerstvo školství žádá pro vysoké školy na příští rok i na léta 2018 a 2019 celkem 22 miliard korun. Je to o 1,8 miliardy korun více, než se ve výhledech rozpočtu plánuje. Ve srovnání s letošním rozpočtem by si mohly vysoké školy polepšit o 1,6 miliardy korun. Vláda bude výdajové rámce projednávat v pondělí. Výsledek podle ministerstva nelze nyní odhadnout. Akademici se ale obávají, aby se VŠ znovu nestaly obětí kompromisu.

Ve srovnání s letoškem chce ministerstvo přidat vysokým školám 1,1 miliardy korun na vzdělávací činnost a přibližně půl miliardy na takzvané programové financování, z něhož se hradí výstavba, rekonstrukce a modernizace budov nebo pořizování přístrojů a dalšího vybavení.

Na vzdělávání žádá ministerstvo školství o 1,3 miliardy více, než s čím počítají střednědobé výhledy na léta 2017 až 2019. Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) ale do jednání o rozpočtu vstupuje také s dalšími požadavky. Má přislíbeno zvýšení výdajů na sport ze současných 3,7 na šest miliard korun. Žádá rovněž 13 miliard korun pro regionální školství. To by mělo pokrýt desetiprocentní růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků, výdaje spojené s větším počtem dětí i další náklady pro zlepšení podmínek ve školách.

Osud vysokých škol je proto nejistý. "Bojíme se, že se na nás zapomene. V roce 2016 k tomu došlo," řekl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Letos se vysokým školám rozpočet snížil o 1,2 procenta, ačkoliv ekonomika rostla a ostatní oblasti školství si polepšily. "Nenašel jsem jinou skupinu, které by klesl rozpočet," poznamenal Fischer.

Také rektor Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka považuje zvýšení výdajů na vysoké školy za nezbytné. Upozornil, že univerzity jsou v obdobné situaci jako základní a střední školy. "Mladí asistenti, kteří zde učí, učí za 20 tisíc korun měsíčně, a to není odpovídající plat vysokoškolského odborného asistenta," řekl.

Nejhorší situace je v oboru IT

Například v oboru informačních technologií je pak velmi problematické kvalitní pracovníky udržet. V soukromém sektoru jsou totiž výdělky několikanásobně vyšší. "Když ten člověk je schopný, tak lusknutím prstu dostane nabídky od tří firem za 150 tisíc korun. To se nedá dlouho vydržet. To dělají jenom nadšenci, které baví učení a věda," uvedl Konvalinka. Zlom podle něj nastává, jakmile si tito lidé chtějí pořídit bydlení a rodinu.

Ministerstvo školství návrhy na růst rozpočtu obhajuje mimo jiné tím, že by se podíl VŠ na státních výdajích na školství měl zvýšit na 18 procent. Na této úrovni se pohyboval na přelomu tisíciletí, nyní nedosahuje ani 15 procent. "Věříme je silné slovo, ale doufáme, že se to paní ministryni podaří. Ta tři procenta nám chybějí, usnadnilo by nám to situaci," dodal Konvalinka.

Povinná státní maturita z matematiky bude, zpomalíme ale její náběh, říká ministryně školství Kateřina Valachová. Prezident Zeman podle ní nemá ústavní nárok na nejmenování profesorů. | Video: Daniela Drtinová |  25:22

autor: ČTK | 24. 5. 2016 15:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama