Valachová chce pro vysoké školy o 1,8 miliardy korun víc, akademici se bojí dalšího kompromisu

ČTK ČTK
24. 5. 2016 15:06
V pondělí bude vláda projednávat výdajové rámce. Ministerstvo školství na příští tři roky žádá celkem 22 miliard korun, což je o 1,8 miliardy více, než se ve výhledech rozpočtu plánuje. Ve srovnání s letoškem chce ministerstvo přidat vysokým školám 1,1 miliardy korun. Peníze by šly na vzdělávací činnost a přibližně půl miliardy na takzvané programové financování, z něhož se hradí výstavba, rekonstrukce a modernizace budov nebo pořizování přístrojů a dalšího vybavení.
Kateřina Valachová.
Kateřina Valachová. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Ministerstvo školství žádá pro vysoké školy na příští rok i na léta 2018 a 2019 celkem 22 miliard korun. Je to o 1,8 miliardy korun více, než se ve výhledech rozpočtu plánuje. Ve srovnání s letošním rozpočtem by si mohly vysoké školy polepšit o 1,6 miliardy korun. Vláda bude výdajové rámce projednávat v pondělí. Výsledek podle ministerstva nelze nyní odhadnout. Akademici se ale obávají, aby se VŠ znovu nestaly obětí kompromisu.

Ve srovnání s letoškem chce ministerstvo přidat vysokým školám 1,1 miliardy korun na vzdělávací činnost a přibližně půl miliardy na takzvané programové financování, z něhož se hradí výstavba, rekonstrukce a modernizace budov nebo pořizování přístrojů a dalšího vybavení.

Na vzdělávání žádá ministerstvo školství o 1,3 miliardy více, než s čím počítají střednědobé výhledy na léta 2017 až 2019. Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) ale do jednání o rozpočtu vstupuje také s dalšími požadavky. Má přislíbeno zvýšení výdajů na sport ze současných 3,7 na šest miliard korun. Žádá rovněž 13 miliard korun pro regionální školství. To by mělo pokrýt desetiprocentní růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků, výdaje spojené s větším počtem dětí i další náklady pro zlepšení podmínek ve školách.

Osud vysokých škol je proto nejistý. "Bojíme se, že se na nás zapomene. V roce 2016 k tomu došlo," řekl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Letos se vysokým školám rozpočet snížil o 1,2 procenta, ačkoliv ekonomika rostla a ostatní oblasti školství si polepšily. "Nenašel jsem jinou skupinu, které by klesl rozpočet," poznamenal Fischer.

Také rektor Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka považuje zvýšení výdajů na vysoké školy za nezbytné. Upozornil, že univerzity jsou v obdobné situaci jako základní a střední školy. "Mladí asistenti, kteří zde učí, učí za 20 tisíc korun měsíčně, a to není odpovídající plat vysokoškolského odborného asistenta," řekl.

Nejhorší situace je v oboru IT

Například v oboru informačních technologií je pak velmi problematické kvalitní pracovníky udržet. V soukromém sektoru jsou totiž výdělky několikanásobně vyšší. "Když ten člověk je schopný, tak lusknutím prstu dostane nabídky od tří firem za 150 tisíc korun. To se nedá dlouho vydržet. To dělají jenom nadšenci, které baví učení a věda," uvedl Konvalinka. Zlom podle něj nastává, jakmile si tito lidé chtějí pořídit bydlení a rodinu.

Ministerstvo školství návrhy na růst rozpočtu obhajuje mimo jiné tím, že by se podíl VŠ na státních výdajích na školství měl zvýšit na 18 procent. Na této úrovni se pohyboval na přelomu tisíciletí, nyní nedosahuje ani 15 procent. "Věříme je silné slovo, ale doufáme, že se to paní ministryni podaří. Ta tři procenta nám chybějí, usnadnilo by nám to situaci," dodal Konvalinka.

Povinná státní maturita z matematiky bude, zpomalíme ale její náběh, říká ministryně školství Kateřina Valachová. Prezident Zeman podle ní nemá ústavní nárok na nejmenování profesorů. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy