Praha - Senátoři rozhodují o zrušení povinné maturity z matematiky kvůli pozměňovacímu návrhu senátora Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN). Tomu se nejdříve nelíbilo, že gymnázia začnou s povinnou maturitou ze tří předmětů na jaře 2021, tedy o rok dříve než ostatní střední školy. Nakonec ale dosáhl toho, že Senát bude rozhodovat rovnou o zrušení celé povinnosti a návratu k současnému stavu, kdy si studenti volí mezi cizím jazykem a matematikou.
Nebylo lepší ustoupit a odsunout maturitu gymnáziím o rok, aby začínala stejně jako střední školy?
Tato otázka se určitě nabízí, ale já se jako ministr nemůžu rozhodnout, že gymnáziím a lyceím povinnou maturitní zkoušku odsunu, to už schválili zákonodárci. Celou dobu se ví, že ten náběh bude postupný. Ve sněmovně a v Senátu jsem byla bičována za to, že jsem se opovážila tuto maturitu posunout, ale bylo to proto, aby žák nastupující na střední školu věděl, jaká jsou pravidla hry. Není náhoda, že letos startují také jednotné přijímací zkoušky.
Proč myslíte, že povinná matematika vyvolala takové vášně?
Z mého pohledu se dalo dohromady více faktorů. Mezi zemědělskými a technickými obory panuje rivalita a jedná se o prachsprostý boj o žáka. Na tom trvám, protože jsem se účastnila všech těch debat v posledních dvou letech, vím, kdo čím argumentoval. Zásadní věc je boj o žáka.
Právě reforma financování, která má rozdělovat peníze školám spravedlivěji, aby se za žáky nemusely honit, se v Senátu stala obětí přílepku o zrušení povinné maturity z matematiky. Hrozí, že se zpozdí nebo se její projednávání vrátí na začátek.
Dokud nezměníme financování škol a nepřestaneme se honit za žáky, kvalitu vzdělávání nezlepšíme. Proto je paradoxní, že právě změny financování jsou ohroženy.
Jaké byly další argumenty?
Druhá skupina upozorňuje na něco, co jsem nikdy nezpochybňovala. Tedy že jen vynucení maturity z matematiky nestačí. Nebude to lusknutím prstu znamenat zlepšení kondice matematických dovedností. Připravili jsme balíček opatření, která současně se zavedením maturity připravujeme. První část se týká odborného vzdělávání. Chceme, aby měli žáci možnosti mistrovských zkoušek, výučních listů a kombinace výučních listů a maturity. Druhá část souvisí s tím, že měníme metody vzdělávání matematiky včetně podpory didaktiky. Obnovujeme v terénu metodické kabinety, aby učitelé mohli sdílet dobrou praxi a zdokonalovat se. Další balíček je změna přípravy učitelů na vysokých školách. A mohla bych pokračovat dál.
Součástí těch změn je i změna rámcových vzdělávacích programů, podle kterých se pak v školách učí. Pracuje se už na matematice?
Ano, to je jeden z předmětů, který má přednost. Musíme se podívat na obsah vzdělávání zgruntu. Do konce roku 2018 mají být revize hotovy a školy dostanou nové plány, podle kterých by měly začít matematiku učit. Musíme určit, co se studenti mají naučit. Ti, co křičí, že se má nejdříve zlepšit výuka a až poté zavádět povinnost maturovat, by se měli podívat, co se tady dělo za posledních deset, patnáct let. Nikdo nikomu nebránil pilovat metodiky, didaktiky, ale nic se nedělo. A výsledky studentů se zhoršují.
Dá se očekávat, že se poté, co dojde ke změně výuky matematiky, změní i podoba maturitní zkoušky?
Ano, přesně tak. My jsme v roce 2017 pohoršení, že je maturita z matematiky na úrovni výstupu ze základní školy. Nelíbí se nám, že celkově se v mezinárodním srovnání zhoršuje matematická gramotnost. Pod tíhou těchto faktů se díváme podezřívavě na to, že by měla být za čtyři roky povinná. Ale my nemáme v plánu jen čekat a nic nedělat. Máme to odpracované.
Pokud se tedy změní výuka matematiky, bude se více zaměřovat na logiku, aby studenti mohli fungovat ve světě, který stojí na technologiích?
Ano, my se hodně snažíme, abychom lépe propojovali, co víme o našich žácích a studentech a co víme o jejich výsledcích. Chceme, aby byla smyslem nejen kvalita vzdělávání, ale také úspěšnost našich žáků.
Plánujete i dělení tříd v hodinách matematiky napůl, aby se učitelé mohli žákům věnovat individuálně. Budeme na to mít dost matikářů?
O tom jsem diskutovala s asociacemi odborných škol a byla jsem ubezpečena, že ano, že tento problém zvládneme. My samozřejmě hned v roce 2018 nerozdělíme všechny hodiny matematiky. Zavedeme férovou šanci pro každou školu minimálně malou část té výuky dělit.
Jiná věc je, že nám chybí matematici, například na druhých stupních základních škol, zejména ve velkých aglomeracích, jako je Praha a Brno. Hlavní město je specifické v tom, že je tu velká platová konkurence.
Právě, po učitelích matematiky je pořád velká poptávka.
Snažíme se reagovat na změny v přípravě učitelů, už letos jsme odstartovali spoustu programů na podporu pedagogických fakult, aktuálně se ve sněmovně projednává kariérní řád.
Škola nemá být odkladiště vysokoškoláků, kteří nic neumí
Padaly návrhy, aby mohli učit i lidé z praxe bez řádného pedagogického vzdělání. Tuto možnost jste nepodpořila. Proč?
Já jsem pro vyšší prostupnost odborníků z praxe, ale jen pro gymnázia a střední školy. Rozhodně nechci pouštět neučitele na základní školy, v tom jsem zatvrzelá. Nedává mi to smysl. U středních škol a gymnázií by to mohla být příležitost využít kolegy z vysokých škol, vědeckých institucí. Ale je zajímavá teorie myslet si, že pokud nám učitelé utíkají kvůli malým platům, tak že jiný absolvent vysoké školy se tam pohrne. Nechceme se stát odkladištěm vysokoškoláků, kteří nic neumí. O to jako ministryně nemám zájem.
Myslím, že se ukázalo, že klíčovým důvodem, proč nemáme učitele, jsou nízké platy. Vy jste slíbila, že se pokusíte získat těch 130 procent průměrnému platu. Nejdříve jste to spočítali na 46 tisíc měsíčně, pak 43 tisíc, dokonce jsem viděla už i 40 tisíc. Kolik to tedy bude?
Hodně záleží na tom, jaká čísla zvolíte. Já bych zůstala u té prostřední částky, 43 tisíc. Ta je reálná. Jestli chceme být úspěšní v globalizovaném světě, potřebujeme investovat do vzdělání. V minulosti vždycky bohatství naší republiky stálo na lidech. To je něco, co nám nikdo nemůže vzít, a myslím si, že pořád máme na čem stavět. I když jsme se chovali macešsky, tak o nás Evropa ještě uslyší.
Říkala jste, že potřebujeme, aby alespoň 70 procent absolventů nastoupilo do škol. Pokud se to nestane, bude nedostatek učitelů?
Pedagogické sbory stárnou, do roku 2020 musíme zvrátit trend, že nám více než 60 procent učitelů od tabule uteče. Jako efektivní nástroj se ukazuje posílení praxí od začátku studia až do konce, zvyšujeme finanční prostředky pro podporu pedagogických týmů. Každého ta profese chytí, když ho učí někdo, kdo je sám zapálen.
Dozvěděla jsem se, že Pedagogická fakulta na Masarykově univerzitě v Brně už uzavřela přihlášky a počet lidí, kteří se hlásí na pedagogickou fakultu, se zvýšil o deset procent. To je podle mě signál, že se něco mění k lepšímu.
Nejsme automat, vznik soukromé školy musíme dobře posoudit
Letos zažádalo o vznik či navýšení kapacity 44 soukromých základních škol, ministerstvo povolilo vznik pěti z nich, osmi navýšilo kapacitu. Třicítce nevyhovělo, loni odmítlo pouze pět žádostí. Je vidět, že se přístup ministerstva změnil. Slyšela jsem, že dříve se povolovalo založení školy skoro každému…
Ano, to je pravda…
Co se změnilo?
Mění se fungování školského rejstříku. Celé dva roky říkám, že fungoval špatně, což nám vytýkají i soudy. Neexistuje automat, který by jen dával razítka a kopíroval by souhlasné či nesouhlasné stanovisko kraje. Za síť škol je zodpovědné ministerstvo školství, musí být schopné zdůvodnit zápis, či nezápis. Pokud s rozhodnutím ministerstva někdo ze žadatelů nesouhlasí, může se odvolat. Nezamítáme školy nijak razantně, ale nejsme automat.
Myslíte si, že soukromých škol vzniká v poslední době moc?
Ne, já na to nenahlížím tak, jestli moc, nebo málo. Mě zajímají kvalitní školy, aby měly férová pravidla jak soukromé, tak veřejné školy. Já jsem za dva roky zrovnoprávnila soukromé a veřejné školy tak, jak to neudělal nikdo z mých předchůdců. Zavedla jsem férová pravidla, ale nemohu snášet kopání do veřejných škol, které vzdělávají 1,6 milionu dětí, paušalizaci, že všechny veřejné školy jsou nekvalitní, a že tady proto potřebujeme soukromé školy. To odmítám. Veřejné a soukromé školy patří do rodiny škol, pro oboje je důležitá kvalita a platí pro ně stejná pravidla.
