Praha - Rozpočtový deficit dosáhne v příštím roce 165 miliard korun. Oznámil to po pondělním jednání vlády ministr financí Eduard Janota.
K tomu bude nutno škrtnout z plánovaných výdajů 40 miliard. Nejméně polovinu zaručí úspory na provozu ministerstev.
"Všichni ministři se shodli, že úspory jsou nezbytné," popsal jednání o rozpočtu na příští rok premiér Jan Fischer.
Přesto se bude o výdajových mantinelech na vládě mluvit ještě za týden. Podle Eduarda Janoty jde jen o to, že materiál do vlády dopisoval v noci a ministři se s ním nestihli podrobně seznámit.
Dopravní investice zůstanou
Janotův rámec pro státní výdaje je méně ambiciózní, než byl koncem dubna. Tehdy v roli náměstka ministra Miroslava Kalouska sepsal návrh, podle kterého se mělo ušetřit 60 miliard. Deficit neměl překročit 150 miliard.
Také v první verzi byl hlavní úspornou položkou provoz ministerstev. Celkem 13 miliard se mělo ušetřit tím, že se provozní výdaje proti letošku snížily v průměru o desetinu. Další 2-3 miliardy mělo přinést zmrazení platů státních zaměstnanců. Tyto škrty zůstaly zachovány.
Jiných třináct miliard se mělo ušetřit na dopravních investicích, další čtyři miliardy mělo přinést zrušení dotací pro soukromé školy. Dnes Janota omezování investic do dopravy vylučuje: neměly by proti letošku klesnout ani o korunu. Návrh o rušení dotací privátním školám označil za tiskového šotka.
Konec mrtvých duší
Namísto toho bude možné ušetřit na zrušení 18 tisíc tabulkových míst pro státní zaměstnance, polovina z toho bude ve školství.
"Tak skoncujeme s problémem takzvaných černých duší," vysvětlil svůj záměr Janota. Ministři totiž dosud vykazovali víc zaměstnanců, než skutečně měli, a peníze na mrtvé duše rozdělovali buď do platu ostatních, anebo na jiné provozní výdaje.
Pokud plán vyjde, přesáhnou úspory na provozu ministerstev a dalších státních institucí zmíněných dvaceti miliard. Další úspory zajistí opatření, podle něhož se proti letošku nebudou zvyšovat výdaje ani v těch resortech, kde už je předchozí vlády slíbily.
Po škrtech dostanou ministři v příštím roce možnost rozdělit celkem 1082 miliardy korun.
Důchody zvýšíme
Státní zaměstnanci řežou do vlastních příjmů, protože jim nic jiného nezbývá. Podle stávajících odhadů ministerstva financí se daňové příjmy propadnou vinou krize nejméně o 100 miliard.
Protikrizový balíček schválený sněmovnou na návrh ODS a ČSSD zase zvýší výdaje o 40 miliard. Vyrovnat bilanci rozpočtu po zásahu krize je přitom prakticky nemožné, protože o většině státních výdajů je předem rozhodnuto.
Sociální výdaje předepsané zákonem letos dosahují 430 miliard a v příštím roce to má být o 30 miliard navíc. Třetinu z nárůstu pohltí důchody, které by se měly od příštího roku zvýšit o 280 korun měsíčně. S obdobným zvýšením výdajů se počítá u podpor pro nezaměstnané.
Víc věřitelům a zdravotníkům
Janota na tiskové konferenci oznámil, že nejméně o deset miliard korun vyrostou splátky úroků za státní půjčky. Oproti letošním 54 miliardám tak napřesrok přijdou státní dluhy na 65 miliard. Každoroční zvyšování o 11 miliard ministr očekává až do roku 2012.
Zároveň se v příštím roce o devět miliard zvýší státní platby do systému zdravotního pojištění za penzisty, nezaměstnané a děti. Pojišťovny sice mají na svých účtech rezervy ve výši 40 miliard korun, vláda však musí platby stejně zvýšit.
Přikazuje jí to jeden z paragrafů zákona o zdravotním pojištění, který před třemi lety společně prosadili zdravotničtí experti David Rath (ČSSD) a Tomáš Julínek (ODS).
"Zvýšit zdravotnické výdaje musíme, protože potřebnou změnu zákona sněmovna neschválila," potvrdil Janota.
Rozpočtový kolaps
Zmíněné tři položky - sociální dávky, dluhová služba a příspěvek do zdravotního pojištění - pohltily v letech 2005-2008 vždy 45 procent všech státních příjmů.
V dobách prosperity rostly povinné výdaje stejně rychle jako příjmy rozpočtu, v dobách krize se jejich podíl dramaticky zvyšuje. Už letos přesáhnou polovinu rozpočtových příjmů, od příštího roku to mají být téměř dvě třetiny.
Proto bude nezbytné zadlužovat stát ročně 150 miliardami, aby bylo dost peněz na fungování nezbytných veřejných služeb včetně vzdělání, dopravy a bezpečnosti. To odpovídá chování rodiny, která měsíčně vydělává 40 tisíc korun, utrácí však o šest tisíc korun víc.
Čas pro skutečné změny
Návrh mantinelů pro rozpočet na příští rok ocenili experti z vládní rady NERV. "Škrty budou hodně bolet, ale veřejné finance se udrží pod kontrolou," pochválil vládní materiál exministr financí Jiří Rusnok.
Česko se tak může vyhnout osudu Lotyšska nebo Maďarska, které se zadlužily tak, že státní finance musí zahraňovat Mezinárodní měnový fond.
Vláda úředníků nemůže podle Rusnoka víc udělat. "Bude nutné nastavit pravidla, jak hospodařit s veřejnými zdroji v dlouhodobém horizontu, která dnes neexistují. To je však úkol pro politickou vládu, která vyjde z podzimních voleb," míní exministr.
Doporučuje především sepsat zákon, který by omezil chuť politiků zvyšovat výdaje v období, kdy stát trápí vysoké dluhy. Fischerův a Janotův rozpočet dává podle Rusnoka příští vládě čas, aby mohla potřebnou reformu uskutečnit.
