V prvním čtvrtletí zemřelo téměř padesát tisíc lidí, nejvíce v historii Česka

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 6. 2021 11:46
V letošním prvním čtvrtletí zemřelo v Česku 46 437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné Česka. Meziročně bylo úmrtí o 54 procent více. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad, jehož časová řada začíná rokem 1992. Počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu.
Foto: Jakub Plíhal

Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40 tisíc. Vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku.

Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují. V této době se Česko potýkalo se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 30 tisíc lidí. Většina z těchto úmrtí připadá právě na období posledních dvou čtvrtletí. V letošním prvním kvartálu pak podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14 997 lidí.

"Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, takže vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Na konci letošního března žilo v zemi 10 694 480 lidí.

Nejvíce lidí zemřelo v prvním čtvrtletí ve Středočeském kraji. Bylo jich 5693. Přesto jsou střední Čechy jedním ze dvou regionů, kde se počet obyvatel zvýšil. Tím druhým je Praha. V obou případech totiž počet lidí, kteří se přistěhovali, výrazně převýšil počet těch, kteří se ze Středočeského kraje nebo hlavního města odstěhovali.

Střední Čechy byly zároveň na konci března nejlidnatějším krajem Česka, žilo v nich 1 400 879 lidí. V Praze bylo 1 337 074 obyvatel. Přes milion lidí registrují ještě kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Naopak nejméně lidí žije dlouhodobě v Karlovarském kraji, na konci prvního čtvrtletí jich bylo 292  094.

Od ledna do března se v zemi narodilo 27 249 dětí. "Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru, a zejména pak v březnu ale již vyšší," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Počet zemřelých tak byl zhruba o 19 200 vyšší než počet narozených. Také to je nejvyšší rozdíl od roku 1992.

Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ v březnu, a to zhruba 16 700. Meziročně je to o 63 procent více. Před dovršením prvního roku života zemřelo od ledna do března celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku. Kojenecká úmrtnost tak byla na úrovni 2,1 promile.

Poprvé v historii bylo za čtvrtletí méně než 3000 svateb

Lidé v Česku uzavřeli v prvním čtvrtletí 2700 sňatků. Poprvé v historii samostatné ČR tak čtvrtletní počet svateb klesl pod 3000. Podoba obřadů byla limitována vyhlášenými proticovidovými opatřeními. "Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více," uvedl ČSÚ. Loni bylo sňatků za první tři měsíce roku o 1142 více. Rozvodů zaznamenali statistici letos do konce března 4951, meziročně o 576 méně.

Do Česka se v 1. čtvrtletí přistěhovalo 19 106 lidí, naopak vystěhovalo se jich 7215. "Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší," uvedli statistici. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následuje Slovensko a Rusko.

Nejvíce lidí se přistěhovalo do Prahy, bylo jich více než 12.400. Následují střední Čechy s téměř deseti tisíci. Téměř ve všech krajích převyšoval počet přistěhovaných množství těch, kteří se odstěhovali jinam. Jedinou výjimkou je Olomoucký kraj, odkud se vystěhovalo 1378 lidí, proti 1345 přistěhovaným.

Video: Tolik mrtvých nikdo nečekal. Letos bude ještě víc úmrtí než loni, říká Dzúrová

30 tisíc obětí koronaviru nikdo nečekal, takhle se umíralo na infekční nemoci za první republiky, říká demografka Dagmar Dzúrová. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

před 9 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 25 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy