Praha - České lesy se změní. Tam, kde dnes stojí smrky, by časem měly být buky, duby či jedle. Porosty by tak měly daleko lépe odolávat například silným poryvům větru, zvýšeným koncentracím škodlivin v ovzduší, chorobám či škůdcům.
Právě větší podíl smíšených lesů je jedním ze závěru návrhu Národního lesnického programu, který pro ministerstva zemědělství a životního prostředí připravila reprezentativní skupina odborníků z lesnických organizací, nevládních sdružení, podnikatelských svazů či zástupcí měst a obcí. Je to poprvé, co se lidé s odlišnými představami na budoucnost českých lesů dokázali shodnout na společné koncepci lesního hospodaření v nejbližších letech.
Dohodli se i na tom, že dosavadní tempo vysazování listnáčů musí být zachováno, v lepším případě ještě urychleno. Ačkoli se za posledních padesát let podíl listnatých stromů v českých lesích zdvojnásobil, jehličnany stále tvoří zhruba tři čtvrtiny všech stromů. Více listnáčů ovšem neznamená, že by měly zcela nahradit jehličnany. Měl by zůstat dostatek smrků pro těžbu dřeva.
Čtyřicet procent listnatých dřevin
Jehličnany, především smrk, v minulých desetiletích vytlačily původní smíšené lesy, protože přinášel největší výnosy z prodeje dřeva. Jenže tím si stát způsobil značné problémy, což se ukázalo například počátkem roku, když se přes Evropu včetně České republiky přehnal orkán Kyrill.
"Orkán poničil v Krkonoších především smrkové monokultury. Naopak nejmenší škody napáchal vítr ve smíšených porostech," konstatoval mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Národní lesnický program, který teď posoudí ministerstva zemědělství a životního prostředí, proto počítá s tím, že státní podnik Lesy bude při obnově porostů vysazovat více než čtyřicet procent listnatých dřevin. U nestátních vlastníků by se podobného cíle mělo pokusit dosáhnout vhodnou dotační politikou.
České lesy stále churaví
Větší podíl smíšených lesů má pomoci i tomu, aby se churavějící české porosty začaly uzdravovat. Ačkoli na lesy už nedopadají miliony tun síry jako v 70. a 80. letech, jejich zdravotní stav se za poslední roky nijak výrazně nezlepšil.
"Zdravotní stav lesů stále není uspokojivý," uvádí se v návrhu Národního lesnického programu. Lesy, respektive lesní půda, se totiž jen stěží zbavují "chemické" masáže z uplynulých desetiletí. Například na vrcholky Krušných hor dopadlo podle počítačového modelu za sto let na metr čtvereční 750 gramů čisté síry.
Z půdy byly vyplaveny živiny, které stromy potřebují ke svému zdravému růstu. Na porosty teď navíc útočí "nové" emise: dusík, fluor či přízemní ozon. V nižších a středních polohách má pomoci i mnohem vyšší podíl listnáče, které jsou odolnější.
"Současný stav je tomu zatím hodně vzdálený," řekl před časem ředitel Botanického ústavu Akademie věd Jan Kirschner. Vloni se připojil k výzvě více než dvou set významných vědců a dalších odborníků, kteří navrhli, jak churavějící porosty uzdravit.
Vědci vyzvali právě i k většímu vysazování listnáčů. "Zvlášť alarmující je masivní pěstování smrkových monokultur i ve velmi cenných oblastech listnatých lesů, například na Křivoklátsku," uvádí se v loňském stanovisku vědců.
Přemnožená zvěř se vystřílí
Návrh Národního lesnického programu počítá rovněž s tím, že by se hospodaření v lesích mělo mnohem víc přiblížit přírodě.
České lesnictví zatím postupovalo podle konzervativního modelu, kdy se pěstují stejně staré stromy, které se všechny po určité době pokácí, takže vznikne paseka, na níž se vysází malé stromky. Teď by se mělo postupovat více výběrově - kácet jen malé skupiny dřevin nebo dokonce jenom jednotlivé stromy.
Předpokládá se i to, že by se měly výrazně snížit počty přemnožené jelení a srnčí zvěře. Přemnožená zvěř poškozuje a ničí zejména mladé listnaté stromky a jedle, takže brání přirozené obnově lesa.
Napříště by se lesní zvěř měla střílet nikoli na základě sčítání zvěře, které nemusí být směrodatné, ale na základě škod na stromcích.
"Myslím, že většina vědců by považovala návrh Národního lesnického programu za krok správným směrem," konstatoval Jeňýk Hofmeister z České geologické služby, jeden ze signatářů loňské výzvy.
