"Dopoledne (v pondělí) jsem si ověřil, že Mapa republiky již odtála, v neděli tam byl ještě malý zbytek," uvedl Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Letošní maximální výška sněhu byla naměřena 20. března, 14,5 metru, což je třetí nejvyšší naměřená hodnota za posledních 20 let. Loni tam byla maximální mocnost sněhu 7,5 metru a sněhové pole roztálo 28. května, přibližně o měsíc dřív než v roce 2017.
Rekordní hodnoty sněhu tam byly naměřeny v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu bylo na Mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Roztál 10. června.
Maximální hodnoty sněhu na Mapě pracovníci krkonošského parku získávají v místě, kde vznikla přirozenou cestou proláklina. V ní se při převládajícím severozápadním proudění ukládá velké množství sněhu. Sníh, který letí přes hranu horského hřebene, se kumuluje právě tam. Přestože je na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh tady zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších.
Turisté se k poli nedostanou
Sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory bývá v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně parku, proto se k němu turisté nedostanou. Za příznivého počasí je ale viditelné zdaleka. Když se vyrýsuje do své ideální podoby prvorepublikového Československa, má na délku až 350 metrů. Postupně odtává, jako poslední zůstává sníh, který znázorňuje střední Čechy.
Před čtyřmi lety 10. února se z Mapy republiky utrhla jedna z nejdelších lavin v novodobé historii Krkonoš a smetla vše, co jí stálo v cestě. Obnovila tradiční lavinovou dráhu, která byla v té době zarostlá lesem.
Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí.
