Těsně před svým odchodem z křesla ministra životního prostředí stačil ještě Petr Jan Kalaš zamítnout žádost společnosti Altenberg, která se opakovaně pokouší získat povolení k prozkoumání a následné těžbě zlatého ložiska ve Zlatých Horách.

Podle Kalaše je snaha soukromé firmy v rozporu se státní surovinovou politikou. Stát podle něj nemá bezprostřední zájem na prověření podzemních zásob zlata, protože "momentálně neexistuje naláhavá potřeba ložisko vytěžit".

Podle předběžných odhadů je možné nakutat v Jeseníkách asi 2,6 tuny zlata a také dvacet tisíc tun zinku. Hodnota nerostů je kolem 2,5 miliardy korun.

Následovat bude soudní spor

Jednatele společnosti Altenberg Petr Brejla ministerské rozhodnutí nepřekvapilo. "Bohužel jsem s tím počítal," řekl Aktuálně.cz Brejla.

Svého plánu na průzkum a těžbu zlata se ovšem vzdát nehodlá. Chystá se proti ministerstvu životního prostředí podat správní žalobu.

Pro Altenberg je to už podruhé, co ministr nepovolil průzkum zlatého ložiska. Poprvé to bylo před třemi lety.

Tehdy firma také sepsala žalobu, ovšem externí právník ji podal den po termínu, takže se soud sporem vůbec nezabýval.

"Teď máme mnohem výhodnější pozici," tvrdí Brejla. Má totiž písemné vyjádření ministra průmyslu, podle něhož je snaha o průzkum zlatého ložiska v souladu se surovinou politikou státu. Takové stanovisko těžaři před třemi lety neměly.

Vyjádření ministra průmyslu je ovšem v přímém rozporu s tvrzením exministra životního prostředí Kalaše.

Řada jednokilových prutů zlata v dubajském trezoru. | Foto: Reuters

"Jsem zvědavý, jak si s tím správní soud poradí," dodal Brejla.

Už nastala budoucnost?

Na soudní spor se chystá i sdružení Přátelé Jeseníků - Sojka, které s plánovanou těžbou zlata ve Zlatých Horách zásadně nesouhlasí. Tvrdí, že by těžba poškodila vzácnou přírodu.

To ovšem odmítá společnost Altenberg, podle níž by případná těžba byla k okolí maximálně šetrná. Také proto, že by se vytěžená hlušina ukládala ve starých štolách pod zemí. V Jeseníkách se totiž těžilo už v minulosti.

• Co by znamenala těžba zlata v Jeseníkách - o sporu více ZDE

Spor u soudu se nejspíš povede o výklad státní surovinové politiky z roku 1999. Konstatuje se v ní, že se zlato ponechá v zemi pro případné využití v budoucnosti. Dokument ovšem přesně nestanoví, kdy tato budoucnost nastane.

"Půjdeme do toho a uvidíme, jak soud dopadne," řekl Aktuálně.cz Petr Kužvart, právní zástupce sdružení Přátelé Jeseníků - Sojka.

Čechy jsou víc než zlato

Surovinovou politiku přijal stát poté, co v 90. letech několik zahraničních firem zkoumalo zlatá ložiska na několika místech v republice. Nakonec ale všichni zlatokopové po nátlaku místních radnic i ekologických organizací odešli.

Rýžování zlata | Foto: Ondřej Besperát

Jenže od té doby atraktivita českých ložisek ještě vzrostla. Za poslední roky cena zlata na světových trzích vzrostla bezmála trojnásobně.

Odpůrci těžby zlata, kteří před lety založili sdružení Čechy nad zlato, se obávají, že případnou těžbou cenného kovu v Jeseníkách by se zvedl zájem o další ložiska v zemi. Například v okolí Kašperských Hor na Šumavě a v blízkosti Mokrska u vodní nádrže Slapy leží zhruba sto tun zlata.

"Samozřejmě, že takové obavy tady jsou," řekl Aktuálně.cz František Stíbal, někdejší starosta Kašperských Hor a jeden ze zakladatelů sdružení Čechy nad zlato.

Ve Zlatých Horách čekají horníci

Jenže zatímco v jiných zlatonosných revírech se proti plánům zlatokopů postavily tamní obce, v Jeseníkách se záměrem firmy Altenberg tamní radnice souhlasí. V Jeseníkách se v minulosti zlato už těžilo, stát nechal ložisko zavřít v roce 1993.

Například ve Zlatých Horách si od obnovení těžby slibují to, že by v dole našla práci asi stovka místních obyvatel.

Tamní starosta Milan Rác nezakrýval zklamání, když se dozvěděl, že ministr životního prostředí žádost firmy Altengerg o průzkum tamních zásob zlata zamítl.

"Samozřejmě jsme očekávali něco jiného," řekl Aktuálně.cz starosta Rác. "Nezbývá nám ale nic jiného než se s tím smířit."