V Česku působí desítky ruských špionů. Pod různými maskami

Jan Gazdík Jan Gazdík
13. 3. 2015 5:30
Jen na ruské ambasádě v Praze působí podle odhadu exšéfa české tajné služby na padesát spolupracovníků ruských rozvědek. A další ruští agenti pracují v Česku s jiným krytím.
Oslavy Dne vítězství na ruské ambasádě v Praze, kde bývá pravidelným hostem i prezident Zeman.
Oslavy Dne vítězství na ruské ambasádě v Praze, kde bývá pravidelným hostem i prezident Zeman. | Foto: Jan Langer

Praha/Moskva - Když před pěti lety Moskva neprodloužila tehdejšímu zpravodaji České televize v Rusku Josefu Pazderkovi vízum, byla to odveta za podobné opatření, které mířilo proti ruskému zpravodaji Parlamentnoj gazety v Česku. Podezřele aktivně se totiž zajímal o vše, co souviselo s tehdejšími plány výstavby americké radarové základny v Brdech.

Základna měla být součástí protiraketového štítu Spojených států. Podle zjištění českých zpravodajských služeb však ruský zpravodaj v kauze nebyl jen jako novinář. Proto mu tehdy Češi neprodloužili vízum. Stejně jako jednomu z trojice ruských špionů, kteří museli Česko v tichosti opustit v uplynulých měsících, jak zjistil týdeník Respekt.

"Chápal jsem to tehdy jako odvetu. Něco jako kus za kus," vzpomíná na pět let starou událost Josef Pazderka.

"Přesto jsem se ruských diplomatů na důvody svého vyhoštění ještě před svým předčasným odjezdem z Moskvy ptal. S potutelným úsměvem na mě mrkali. Že prý přece vím, jak to chodí. A že zahraniční korespondenti dělají kromě novinářské práce i jiné věci. A opět na srozuměnou zamrkali," popisuje nynější zpravodaj ČT v Polsku a na Ukrajině.

Ačkoli se v Moskvě nezabýval ničím jiným než novinařinou, Rusové automaticky předpokládali, že souběžně působí jako agent - jak to běžně v zahraničí dělají ruští žurnalisté. "Tento jejich předpoklad, že i já jsem agentem tajné služby, mě urážel," dodává Pazderka.

Novinář, obchodník... anebo špion?

Pazderkův příběh není ojedinělý. Poté, co byl z Česka vypovězen ruský zpravodaj Leonid Sviridov, který se rovněž - vedle pomlouvačných reportáží o Česku - věnoval podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) i jiným aktivitám, musel Moskvu recipročně opustit také další zpravodaj ČT Jan Moláček.

Agenti Ruska se však zdaleka nemaskují jen jako novináři. A jejich počet v Česku odhadují zpravodajští experti na desítky. "Jen na ruském velvyslanectví pracuje kolem sto dvaceti lidí. Přitom dobrá padesátka určitě spolupracuje s ruskými tajnými službami. Ať již jde o FSB, GRU, či jinou agenturu," míní bývalý šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák.

Není bez zajímavosti, že na ruské ambasádě v Praze působí nepoměrně více lidí než na té české v Moskvě. "Profesních diplomatů jsem měl tak do dvaceti a další dvacítku úředníků," srovnává bývalý velvyslanec Česka v Rusku Miroslav Kostelka.

Pokud by tedy - čistě teoreticky - Praha vypověděla z Česka všechny ruské špiony a Rusové by znovu zareagovali recipročně, mohlo by Česko své velvyslanectví v Moskvě zavřít.

Co agenty zajímá

"Státy nemají přátele, ale jen své zájmy," cituje Kostelka zásadu významného válečného stratéga a teoretika Carla Clausewitze. A dvojnásob to podle něj platí o vztazích NATO s Ruskem.

"Jsme přece členem NATO a Evropské unie. Zajímá je tedy vše, co souvisí s vojensko-strategickými či ekonomicko-strategickými otázkami. Třeba dostavba Jaderné elektrárny Temelín," odpovídá jeden z oslovených expertů na otázku, po čem všem ruští agenti v Česku pasou.

Ruský vojenský atašé, plukovník Alexandr Sketin, napadl před devíti lety v Příbrami policejní hlídku, když se předtím v opilosti snažil získat informace o minulosti ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislava Brádky.

Ruský diplomat ho poznal už dříve při jednom z pracovních jednání. Když pak plukovník Sketin projížděl Příbramí, kde ústav sídlí, pozval ředitele na večeři. Na ní se Brádky, který se dříve zabýval zdravotními potížemi lidí v uranovém průmyslu, vyptával na délku praxe, vzdělání i zkušenosti v oboru.

"Docela mne to překvapilo," řekl tehdy autorovi tohoto článku lékař Brádka. "Rusové ale museli vědět, že jsem jako zdravotník působil v Černobylu, protože jim tam bouchl jaderný reaktor. To jsem před Sketinem ani netajil. Pokud se ale domníval, že se ode mne dozví víc, tak jsem ho asi zklamal."

BIS se tehdy o incidentu podle svého mluvčího Jana Šuberta dozvěděla "tak rychle, jak bylo třeba". Ruský vojenský diplomat podle informací Aktuálně.cz krátce poté Česko opustil.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy