Obžaloby z mučení dalších dvou cizinců ho soud zprostil. Uzunoglu se odvolal, a tak se případem bude zabývat odvolací Městský soud v Praze.
Projednávání případu trvalo přes 12 let. Uzunoglu se podle obžaloby v roce 1994 podílel na mučení a bití dvou Kurdů.
Uzunoglu: Je to spiknutí
Uzunoglu ale tvrdí, že se ničeho nedopustil a že jde o spiknutí, za kterým stojí jeho bývalá obchodní konkurence.
Podle žalobce šlo o mimořádně komplikovaný případ a orgány činné v trestním řízení do té doby neměly s podobnými kauzami zkušenosti. Ve věci figurovali jako obžalovaní i oběti cizinci a případ vyžadoval spolupráci s tureckými a německými úřady.
Chronologie
- Září 1994 - Uzunoglu byl spolu s dalšími třemi muži v Praze zatčen poté, co policie v kanceláři patřící lékařově firmě našla údajně zmučeného tureckého občana. Uzunoglu byl obviněn z několika trestných činů, mimo jiné z vydírání a omezování osobní svobody, soud na něj uvalil vazbu. Policie jej navíc obvinila i z přípravy tří vražd a podvodu, tato obvinění byla později stažena. Uzunoglu jakákoliv obvinění od počátku odmítá.
- Září 1995 - Na Uzunoglua byla podána obžaloba, podle níž se měl v září 1994 spolu se třemi tureckými občany podílet na mučení dvou cizinců. Jedním z nich měl být Turek Gürken Gönen, který v Česku podnikal pod falešným jménem Göksel Otan. Ten je také jedním z hlavních svědků v případu. Uzunoglu později u soudu ale zpochybnil jeho věrohodnost.
- Říjen 1995 - Městský soud v Praze případ vrátil žalobcům k došetření. Důvodem byla pochybení v přípravném řízení.
- 13. září 1996 - Vrchní soud v Praze rozhodl o prodloužení Uzunogluovy vazby.
- 24. září 1996 - Český helsinský výbor (ČHV) případ označil za "určité selhání právního systému České republiky".
- 12. března 1997 - Uzunoglu byl propuštěn z vazby, v níž strávil 31 měsíců.
- Únor 2000 - Státní zástupce podal na Uzunoglua podruhé obžalobu, a to pro vydírání, omezování osobní svobody a nedovolené ozbrojování. Podle žalobce měl Uzunoglu v roce 1994 spolu s třemi spoluobviněnými mučit turecké občany.
- Prosinec 2001 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že případ přísluší Obvodnímu soudu Prahy
- 4. Červen 2002 - Soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Vítězslav Rašík se pokusil případ předat prostřednictvím ministerstva spravedlnosti do Turecka.
- Říjen 2003 - Turecké úřady odmítly kauzu převzít.
- Září 2003 - Obvodní soud Prahy 4 stíhání Uzunoglua zastavil pro jeho nepřípustnost, neboť trvá příliš dlouho. Uzunoglu ani žalobkyně nesouhlasili. Podle lékaře jedině veřejné soudní líčení očistí jeho jméno. Městský soud nařídil obvodnímu soudu, aby začal jednat.
- 24. listopadu 2005 - Uzunoglu dostal po více než deseti letech možnost vypovídat u soudu. Lékař od počátku stíhání tvrdí, že je nevinen a že se stal obětí spiknutí. Líčení bylo vícekrát odročováno, soudu se nedařilo předvolat další dva obžalované, třetí zemřel.
- 6. března 2006 - Skupina významných osobností v otevřeném dopise uvozeným slovem "Žalujeme" obvinila české politiky a justici ze selhání v Uzunogluově kauze. Lékaře se zastal také Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun.
- 9. dubna 2006 - Uzunoglu se stal laureátem Ceny Františka Kriegla. Ocenění každoročně uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.
- 12. října 2006 - ČHV a Nadace Charty 77 prohlásily, že pokud soudy případ do konce roku neukončí, svolají tým mezinárodních právníků, aby k případu řekl jasné slovo. K výzvě se přidal i senátor Jaromír Štětina.
- 13. března 2007 - Uzunoglu kvůli dlouhotrvajícímu procesu zahájil hladovku, ukončil ji po jedenácti dnech. Jeho příznivci jej podpořili podpisem otevřeného dopisu či solidární hladovkou, k níž se přidal i bývalý prezident Václav Havel.
- 29. března 2007 - Soud uložil Uzunogluovi za vydírání a mučení jednoho cizince podmíněný trest dva roky odnětí svobody se zkušební dobou na pět let. Obžaloby z mučení dalších dvou cizinců ho soud zprostil. Uzunoglu se odvolal, a tak se případem bude zabývat odvolací Městský soud v Praze.
S Uzunogluem byli obžalováni ještě tři muži, jeden z nich zemřel a dva se nepodařilo najít. Uzunoglu považuje postup orgánů činných v trestním řízení za nezákonný. Podle něho jde o spiknutí.
Co se mělo podle soudu stát
Podle obžaloby počátkem září 1994 Uzunoglu a další tři muži bili a mučili Osmana Vaihana. Chtěli po něm prý informace o jeho příbuzných v Turecku a okradli ho o zlatý prsten a 17.000 korun.
Druhého skutku se podle žalobce dopustili 13. září 1994 na Gürkenu Gönenovi, který v Česku podnikal pod falešným jménem Göksel Otan. Stejně jako Vaihana ho prý nutili pózovat nahého při fotografování, bili ho páskem a svazovali ho.
Podle Uzunoglua je to nesmysl. Vaihan je prý jeho bratranec, a navíc neměl zapotřebí mu krást prsten, když jeho firmy mají stamilionový obrat.
V případě Gönena lékař poukazuje na to, že v ČR údajně páchal trestnou činnost. Později prý zjistil, že Gönen pracoval také jako policejní agent. Z toho podle něj vyplývá, že zřejmě odhalil praktiky zločinecké skupiny, která se jej chtěla zbavit.
Uzunogla podpořil hladovkou i Havel
Solidární hladovku spolu s Uzunoglem držely v minulých dnech víc než dvě desítlky lidí. Šlo jim o přiměřenou délku soudního procesu.
Podle Uzunogla se připojili mimo jiné socioložka Libuše Šilhánová, bývalí poslanci Svatopluk Karásek a Táňa Fischerová, senátor Jaromír Štětina či publicista Jan Rejžek.
