Advokátka Karolína Babákova se v ústavní stížnosti domáhala zrušení verdiktů nižších soudů, které rozsudek v kauze Čepro vynesly v Krejčířově nepřítomnosti. "Dosud platilo, že ve chvíli, kdy je člověk omezen na svobodě v jiném státě, s ním nemůže být nadále zacházeno jako s uprchlým," napsala advokátka serveru.
Dodala, že její klient dával opakovaně najevo, že se chce u českých soudů osobně bránit, což mu nebylo umožněno. Mluvčí soudu nechtěla případ komentovat. S informací ve čtvrtek přišel server Lidovky.cz.
O Krejčířově vydání z Jihoafrické republiky, kde si odpykává trest za obchody s drogami a pokus o vraždu, usiluje Česká republika od roku 2007. Podle Babákové měly české orgány vyčkat na dokončení vydávacího procesu a pokračovat v trestním řízení až po návratu obžalovaného do Česka.
Krejčíř ale se stížností na postup české justice u ÚS neuspěl. "Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh," uvedl v usnesení podle Lidovek.cz předseda senátu Vojtěch Šimíček.
Krejčíř se vyhýbal stíhání v Česku
Soudy podle Šimíčka náležitě vyložily, z jakých důvodů bylo možné konat hlavní líčení bez přítomnosti stěžovatele, tedy jako řízení proti uprchlému. "Stěžovatel věděl, že je proti němu vedeno trestní řízení, zjevně se vyhýbal trestnímu řízení v České republice pobytem v cizině a dával všemi dostupnými právně relevantními kroky najevo, že nechce být vydán do České republiky," uvedl podle serveru soud.
Krejčíř byl v Česku souzen v případu kolem tunelování státního podniku Čepro jako uprchlý, a to za přípravu vraždy celníka, pokus o podvod a padělání. V Česku jeho dovolání již dříve zamítl Nejvyšší soud, neuspělo ani dalších pět odsouzených. Bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan a někdejší Krejčířův správce Aleš Zagora dostali pětileté tresty. Další členové gangu Jaroslav Siuda, Tomáš Pavlíček a Ivo Hricik dostali podmínky.
Pechan a Krejčíř podle pravomocného verdiktu vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru zhruba za tři miliardy korun. Peníze pak v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně.
Státní podnik se o nároku vůbec nedozvěděl. Jeden z členů Krejčířova gangu totiž přesvědčil úřednici Čepra, aby zatajila soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem uznaly a exekuce ve státním podniku se nekonala jen díky zásahu policie.
