Brno - Osud novely církevního zákona, proti níž protestují lidovci a církve, rozhodl při hlasování v plénu ústavního soudu jediný hlas. Osm členů soudu bylo pro zamítnutí žaloby, sedm mělo opačný názor.   

Novela, kterou církve považují za diskriminační, protože podle ní například o registraci církevních organizací a sdružení rozhodují úředníci ministerstva kultury, tak zůstává v platnosti.

Těsné hlasování a rozdělení pléna je situací, která nastává pouze výjimečně. A navíc dnes ústavní soudci, kteří nesouhlasili s rozhodnutím, zveřejnili své postoje ke kauze.

Odlišné stanovisko si tak vyhradili soudci Ivana Janů, Vlasta Formánková, Dagmar Lastovecká, Stanislav Balík, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická.

Pro odmítnutí návrhu na zrušení zákona byli předseda soudu Pavel Rychetský, Pavel Holländer, František Duchoň, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Vladimír Kůrka, Vojen Güttler a Jan Musil.

Co by dělal Michelangello?

Zastánci novely církevního zákona argumentovali tím, že registrace na ministerstvu zvýší důvěryhodnost charit, diakonií a dalších církevních organizací a ochraňuje také ty, kteří s nimi uzavírají smlouvy.

Jejich odpůrce, soudce Stanislav Balík, se odvolal na řadu případů z historie včetně přijetí Tolerančního patentu, dokumentu vydaném rakouským císařem Josefem II., který otevřel cestu k náboženské svobodě.

"Měl Michelangello pochybnost o tom, pro koho zdobí Sixtinskou kapli, respektive s kým by snad měl uzavírat řečeno dosud nepozapomenutou terminologií hospodářskou smlouvu o přípravě dodávek?" ptá se ve svém stanovisku soudce.

Kolegy, kteří s platností novely souhlasili, pak označil za ghibelliny  - tak byli ve 12. století označováni stoupenci světské, císařské strany.

Sám sebe pak označil za guelpa - tedy zástupce papežské strany.

Jde jenom o faktury

Podle další nesouhlasící soudkyně Elišky Wagnerové je velký rozdíl mezi registrací odborů nebo sdružení zaměstnavatelů a církevními organizacemi.

Zatímco u odborů stačí jenom pouhé zapsání do evidence ministerstva vnitra, církve musí k registraci předkládat různé doklady.
"Samotná právní úprava týkající se odborů a organizací zaměstnavatelů je příkladem pro to, že lze omezit základní právo sdružovací způsobem šetrnějším," uvedla Wagnerová.

Rozpor v rozhodnutích

Dalším a nejčastěji zmiňovaným důvodem nesouhlasu sedmi soudců s verdiktem je to, že už před před časem Ústavní soud zabýval obdobným případem.

A nařídil z církevního zákona odstranit pasáže, které podmiňovaly vznik právní subjektivity církevních organizací zapsáním do rejstříku ministerstva kultury.

Podle nesouhlasících soudců s novým verdiktem jde o zjevný rozpor mezi oběma verdikty. "Důsledkem je, že se rozhodnutí Ústavního soudu dostávají do vzájemného rozporu," uvedla soudkyně Michaela Židlická.

"Absence vysvětlení, proč dřívější názory Ústavního soudu zůstaly opomenuty, v odůvodnění přijatého nálezu nahrazena je opakovaným avšak dle mého názoru nepřiléhavým tvrzením, že prý k odklonu od dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu v projednávané věci nedošlo," uvedl v nesouhlasném stanovisku soudce Miloslav Výborný.