Praha - Policie a žalobci nemusejí ze spisu takzvané "jízdenkové kauzy" pražského dopravního podniku vyškrtnout necelých 42 minut odposlechů, které jsou pro ně klíčovým důkazem a mají dokazovat korupci advokátů a podnikatelů kolem lobbisty Iva Rittiga.
Argumenty státních zástupců totiž potvrdil i Ústavní soud, který odmítl stížnost proti použití nahrávek.
Stížnost podal Rittigův právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal. Michal je spolu s Rittigem stíhán ve třech korupčních kauzách spojených nejen s pražským dopravním podnikem, ale i s tajnou službou a chemičkou Oleo.
Michalovi vadí, že policie k jeho letošnímu březnovému obvinění v "jízdenkové kauze" využila prostorové odposlechy pořízené v březnu 2012 v hotelu Ventana v centru Prahy.
Pro detektivy jde o cenné záznamy, na kterých Michal hovoří s Rittigem, jeho obchodním partnerem Janem Janků z tiskárny Neograph (dnes Security Paper Mill) a dalšími advokáty z MSB Legal. Podle policie měli domlouvat korupci při veřejných zakázkách.
Michal se dožadoval vyškrtnutí odposlechů z policejního spisu proto, že podle jeho názoru policie protizákonně nahrála běžné hovory mezi právním zástupcem a jeho klientem. A že na takové rozhovory se vztahuje advokátní tajemství.
Advokátní tajemství lze prolomit
Ústavní soud však Michalovu argumentaci odmítl s tím, že komunikaci mezi právníkem a klientem může policie za určitých okolností prolomit. Například pokud existuje podezření, že by se spolu mohli domlouvat na trestné činnosti nebo ji rovnou páchat.
"…ochrana kontaktů mezi advokátem a klientem není absolutní, nedotknutelná a za určitých okolností může být omezena," píše v odmítnutí Michalovy stížnosti ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
"Eventuální páchání trestné činnosti advokátem, a to jak ke škodě klienta nebo ke škodě jiných osob ve spolupachatelství s klientem, totiž není možné považovat za poskytování právních služeb a v takovém případě není ani možné poskytovat této činnosti jakoukoli ochranu," dodává Šimáčková ve veřejně dostupném nálezu.
Podotkla také, že není vůbec jisté, zda schůzky v hotelu Ventana, kde se Rittig a jeho spolupracovníci setkávali, byly advokátními konzultacemi.
“…Nelze zcela s jistotou učinit závěr, zda zde posuzovaná komunikace několika osob byla svým obsahem komunikací mezi advokátem a klientem a zda, případně nakolik, tento zásah v podobě pořízených odposlechů znamenal současně průlom do advokátního tajemství a komunikační svobody těchto osob,” stojí v odůvodnění rozhodnutí soudkyně Šimáčkové.
Michal: Policie měla nahrávky zničit
Rittigův právník David Michal si marně stěžoval i na to, že policie nahrávky pořídila v jiné kauze, než ve které je později proti němu použila.
Soud totiž prostorové odposlechy v hotelu Ventana nepovolil v souvislosti s jízdenkovou kauzou, ale už v lednu 2012, když protimafiánský policejní útvar rozjížděl vyšetřování takzvané kmotrovské větvě kauzy Nagyová - tedy údajné manipulace se zakázkami, na kterých se měli podílet nejen Rittig, ale i podnikatelé Roman Janoušek nebo Tomáš Hrdlička. Krýt je měl vysoký představitel justice - bývalý náměstek pražského vrchního státního zástupce Libor Grygárek - který byl dosud jako jediný v tomto případu obviněn.
Michal tvrdí, že když policie v kauze "Grygárek" během roku 2012 nic nezjistila, nahrávky měla zničit, a ne aby je Útvar pro odhalování organizovaného zločinu dva roky schovával a pak je předal protikorupční policii, která je použila letos v březnu k obvinění.
Na to však ústavní soudci odpověděli, že o použitelnosti důkazů rozhodnou až obecné soudy, pokud k nim policie a žalobci z týmu pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové Michalovu kauzu dotáhnou.
17 haléřů z každé jízdenky
Sama Bradáčová postup ve vyšetřování odmítla komentovat a k nálezu Ústavního soudu jen stručně uvedla, že jeho rozhodnutí "je v souladu s argumentací jejího úřadu".
Podle Michala však Ústavní soud nedal žalobcům jednoznačný souhlas s použitím odposlechů. "Soud jasně řekl, ze před jeho případným zásahem dá prostor orgánům činným v trestním řízení, aby věc samy posoudily s přihlédnutím ke všem zárukám, které mně jako advokátovi poskytuje trestní řád," napsal Aktuálně.cz Michal.
Takzvaná jízdenková kauza se točí kolem údajných provizí z papírových jízdenek pro pražský dopravní podnik. Dodávala je papírna ze Štětí pod dřívějším názvem Neograph a podle dřívějších zjištění Nadačního fondu proti korupci mělo z každé jízdenky odtékat 17 haléřů do nastrčené firmy v Karibiku. Z ní pak peníze měly jít přes poradenské smlouvy na účty Iva Rittiga.
Rittig i jeho advokáti, kteří měli s těmito obchody a údajným praním špinavých peněz pomáhat, jakákoliv obvinění odmítají.
