Brno - Ústavní soud veřejně projedná první ze tří částí rozděleného návrhu poslanců ČSSD na zrušení vládní reformy veřejných financí už příští týden, 31. ledna.
První část stížnosti, kterou má na Ústavním soudu na starosti soudce Jan Musil, zahrnuje například změny zákonů o daních z příjmu, přidané hodnoty, nemovitostí, elektřiny, pevných paliv a zemního plynu, dále zákonů o registračních pokladnách, existenčním minimu a spotřebních daních.
Ústavní soud obvykle také v den veřejného jednání o stížnosti rozhodne.
| Přečtěte si: Ústavní soud odmítl stížnost komunistů na reformu ČSSD podala ústavní stížnost proti reformě |
První část je klíčová
První verdikt navíc může být velmi významný i pro dvě zbývající části stížnosti zabývající se především zdravotnictvím a sociálními věcmi.
Ústavní soud totiž musí rozhodnout o tom, zda byla reforma po procesní stránce správně projednána a přijata.
Pokud by ústavní soudci při projednávání první části došli k závěru, že reformní zákon, který mění řadu dalších norem, byl přijat způsobem odporujícím ústavě, mohli by také teoreticky zrušit rovnou celý zákon.
Tedy i tu část, která se týká se poplatků ve zdravotnictví.
Dělení kvůli zrychlení
Soud návrh poslanců ČSSD rozdělil na tři části, aby zrychlil rozhodování. Reforma je obsáhlá a zasahuje do mnoha zákonů i okruhů problémů.
"Vyloučením obsahově odlišných a komplexních návrhů k samostatnému projednání vytváří Ústavní soud, v souladu s principem procesní ekonomie, prostor pro efektivnější a souběžné posouzení předložených návrhů," uvedli soudci v usnesení, jímž rozhodli o rozdělení.
Poslanci ČSSD napadli reformu, která vstoupila v platnost 1. ledna, už loni v říjnu.
Navrhují zrušení celé reformy, popřípadě zrušení jejích částí. Následně dostal ÚS další návrhy poslanců KSČM, opozičních senátorů a brněnských soudců. Všechny ale odmítl, rozhodl se totiž upřednostnit první obdržený návrh.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský již dříve upozornil, že soud bude zkoumat jen ústavnost reformy veřejných financí. "Sociální nebo politické aspekty včetně dopadů normy nepřísluší Ústavnímu soudu posuzovat - ty jsou ve výlučné kompetenci moci výkonné a zákonodárné," uvedl.
