Bývalý soudce potrestaný za zneužívání pravomoci ve prospěch zločinného spolčení uplatnil ve stížnosti procesní výhrady i námitky k hodnocení důkazů. Tvrdil, že jeho podrobné výpovědi nevěnovala justice patřičnou pozornost a bagatelizovala ji.
Berka si stěžoval také na délku trestního řízení, která se prý dostatečně nepromítla v uloženém trestu. Podle Berky v novodobé české historii neexistuje jiná trestní kauza, která by od zahájení trestního stíhání do vynesení pravomocného rozsudku trvala bezmála sedmnáct let. Trest sedm let vězení po tak dlouhém procesu označil za nezákonný, nepřiměřený a exemplární, naznačil možnost zastavení trestního stíhání.
Ústavní soudci uznali, že délka trestního řízení byla skutečně extrémní. "Nicméně kompenzací za nepřiměřenou délku trestního řízení je stěžovateli snížený trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby," stojí v usnesení. Soud také poukázal na to, že šlo o sofistikovanou organizovanou trestnou činnost, kterou Berka páchal jako soudce.
Už dříve Ústavní soud odmítl také stížnosti dalších aktérů kauzy, podnikatelů Miroslavy a Karla Melicharových a bývalého konkurzního správce Daniela Thonata. Také oni dostali nepodmíněné tresty.
Tresty všem aktérům loni potvrdil Nejvyšší soud, zrušil jen propadnutí majetku u části odsouzených. Pokládal je za špatně podložené a také nadbytečné, i s ohledem na délku řízení.
Policie začala skupinu kolem Berky odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka konkurz podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění ze zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem. Podle obžaloby způsobila skupina škodu 264 milionů korun.
