Karlovice - V tisícihlavé jesenické obci Karlovice se jeden z potomků původních obyvatel, podnikatel známý bojem proti korupci Petr Czasch, pokouší o revoluci.
Hledá cestu, jak v ústavním systému zastupitelské demokracie uskutečnit přímou volbu starosty. "Vždycky jsem vyžadoval transparentní chování. Jak ve své firmě, tak to chci i tady," říká Czasch na zahradě svého domu v karlovické stráni. "Člověk, který má vést obec, musí mít jasnou podporu občanů a zároveň nad sebou bič možného odvolání."
Na protest už odstoupil z postu starostova zástupce a usiluje o přímou volbu starosty občany.
Kanalizace vs. obnova
Petr Czasch ve spolupráci se švédským předsedou Hnutí za přímou demokracii Jiřím Polákem připravil konkrétní plán, jak toho v Karlovicích docílit.
"V první řadě musí odstoupit současné vedení města," říká Czasch. "Potom se zastupitelé zaváží, že budou respektovat názor občanů a do čela obce zvolí toho, kdo získá nejvíce hlasů."
Každý z kandidátů by podle Czasche měl představit svoji vizi rozvoje obce, termín, jak dlouho bude její naplnění trvat a sumu, na kolik to přijde obecní kasu.
Tak například současný starosta Karel Batík by preferoval dobudování kanalizace, Czasch chce raději obnovit zaniklou vesnici Adamov, ležící nedaleko Karlovic.
Sami občané se budou moci rozhodnout, co je pro ně důležitější a komu dají svůj hlas. Vítěz bude muset svůj plán splnit, pokud by to neudělal, může být odvolán.
"Abychom neporušili současné zákony, budou moci lidé vybírat pouze z 15 již zvolených zastupitelů," říká Czasch. Svůj hlas starostovi by podle Czaschových plánů mohli dát občané Karlovic už za rok, současně s volbami do krajských zastupitelstev.
Estonský příklad
K volbě chystá i speciální elektronický systém, obdobný tomu, jakým volili například v Estonsku.
"Každý dostane čipovou kartu a odvolí pomocí internetu nebo tzv. volbomatů," říká IT odborník Tomáš Franke. Hodlá jednat s mezinárodní počítačovou firmou, která je ochotna celý projekt jako pilotní zaplatit.
Podle vyjádření ministerstva vnitra takové přímé volbě starosty volbě nic nebrání. "Referendum o volbě starosty není možné uspořádat," říká mluvčí resortu Petr Vorlíček. "Ale pokud uspořádají anketu, zastupitelé se zaručí, že budou její výsledky respektovat a podle nich zvolí starostu, tak tomu nic nebrání. Myslím si dokonce, že to může spustit lavinu."
Vláda nechtěných
To, jak je současný systém zastupitelské demokracie ošidný, ukázaly loňské komunální volby. V řadě míst se dostali k moci lidé, které voliči ve vedení města nechtěli.
Ukázkovým příkladem je obec Bořetice na Moravě. Starostou se stal podnikatel, který se při volbách nedostal ani do zastupitelstva. Zastupitelem se stal až díky tomu, že odstoupila jeho stranická kolegyně, ale po vyjednávání na radnici se stal starostou.
Totéž se stalo v Rychnově nad Kněžnou a podobný šok zažili také voliči na Praze 5. V obou případech získali starostovský post lidé, které si občané nepřáli v čele města, a kterým by přímá volba nejspíš nedala šanci.
Rozhodující občan
Přímá volba v Evropě
- Starostu mohou volit přímo v 11 zemích Evropy: například v Itálii, Portugalsku, Řecku či v sousedním Slovensku.
- V dalších 6 zemích je možná přímá i nepřímá volba: Velká Británie, Německo, Rakousko, Norsko, Maďarsko, Rusko.
- Belgie, Finsko a Nizozemsko zavedení přímé volby vážně zvažují.
- V Česku měla zavedení přímé volby starostů v předvolebním programu Strana zelených
Kromě přímé volby starosty chce Petr Czasch iniciovat i přímé rozhodování občanů o důležitých věcech a například i o odvolání čelních politiků. "Existují studie, že obyčejní lidé, pokud dostanou informace, jsou schopni se správně rozhodnout i o složitých věcech," říká Jiří Polák z Hnutí za přímou demokracii.
O svém osudu tak už rozhodují v některých německých zemích. Když se politici neshodnou, přichází na řadu občan. Například tak rozhodovali o podobě výstavby Berlína. Běžně ale občanské komise složené z 25 lidí a dvou odborníků řeší, kudy bude vést silnice či zda má v obci vzniknout chemická továrna.
Členové komisí se vybírají náhodně, jsou placeni, musí je tvořit polovina žen a mužů. Většinou rozhoduje paralelně 10 komisí, během týdne. Jejich závěr je doporučením, teprve pak proběhne referendum, které už je závazné.
Karlovičtí pionýři
Současný karlovický starosta i jeho místostarostka, která od lidí získala nejvíc preferenčních hlasů, jsou Czaschovým nápadům nakloněni.
"Nebudu proti," říká starosta obce Karel Batík. "Nevím sice, proč zrovna tady bychom měli být první, ale vlastně proč ne. Zkusme to."
Podle místostarostky a ředitelky základní školy Hany Vitáskové jsou už lidé na takovou volbu připraveni. Sama ale kandidovat nechce. "Ještě na to nejsem připravena, ale rozhodně budu pro," říká. "Lidé už jsou na takové úrovni, že jsou schopni o sobě rozhodovat, a rozumně."
Sám Petr Czasch příliš sympatií ve vesnici nemá. Na setkání, kde představil svůj projekt a přizval k němu i spoluautora ze Švédska Jiřího Poláka, přišlo jen pět lidí. Czasch si lidi v Karlovicích popudil především svým nápadem obnovit nedalekou vesnici, která byla po válce zcela srovnána se zemí.
Nedůvěra v Czasche
Nedůvěra k Czaschovi osobě doutná v mnoha místních voličích. "Řadu z nich naštval tím, že chce dávat peníze do budování jiné obce," říká Libor Pavézka, majitel penzionu. "Neumí jim to pořádně vysvětlit, aby pochopili, že je to dobrý plán."
Podle pana Pavézky se Czasch "snaží močit proti větru, a to se ještě nikomu nepodařilo."
Sociolog Vladislav Hanák, který spolu s Pavézkou přišel na představení Czaschova projektu přímé demokracie, tráví v Karlovicích důchod. Czaschovy nápady pokládá za "zdravou utopii." "Ale společnost na to není připravena," říká.
"Lidi mu závidí, že se jako zedník dokázal vypracovat až na šéfa velké firmy a v obci zrekonstruoval druhý dům," nabízí Marie Vondrová vysvětlení, proč Czasch není ve své vsi prorokem. Společně s manželem mu fandí. "Nelíbí se nám, že starostu volí jen zastupitelstvo, chceme ho volit sami."
Ale rozhýbal to
Přestože některým lidem leží tento neúnavný nadšenec v žaludku, nakonec mu jisté zásluhy připisují. A i přes nesmypatie k jeho osobě má jeho nápad přímé volby ve vsi velkou podporu.
"Dřív chodívalo na zasedání zastupitelstva jen pár lidí," říká ředitelka školy Vitásková. "Teď jich tam bývá na čtyřicet. V obci to vře, za to mu vděčíme. Rozdmíchal v nich zájem a začal místní sjednocovat. Myslím, že pro přímou volbu bude nakonec celé zastupitelstvo."
Manželé Butorovi tlačící kočárek se shodují: "Czasche byhom nevolili, ale pro přímou volbu jsme určitě. Zvolil by se ten nejlepší, a ne podle strany."
Výhra poraženého
O tom, zda se první přímá volba uskuteční v Karlovicích, se rozhodne na zasedání zastupitelstva desátého dubna.
"Vyhraju, i když nebudu starostou," říká Czasch. "Z pozice zastupitele budu moci kontrolovat, jak starosta plní svůj slib. A hlavně tu ozkouším něco, co můžou začít používat v ostatních městech."
