Na farnosti v Ostravě - Staré Bělé stojí měsíc co měsíc dlouhá fronta uprchlíků, především žen a dětí, kteří si sem přišli pro potravinový balíček. "Naposledy v listopadu jsme 399 rodinám vydali kolem tří tisíc kilogramů potravin, například tisíc mlék, tři tisíce vajec, 600 balíčků sýrů, 300 balíčků salámu nebo 600 balíčků těstovin," vypočítává hlavní organizátor pomoci Vojtěch Vlček, podle kterého se ocitají mnozí uprchlíci ve stále horších podmínkách.
Popisuje, že sem chodí mnoho matek se dvěma a více dětmi, výjimkou nejsou i ženy s pěti dětmi. Podle něj prožívají velké úzkosti a mají strach o své blízké, některé ženy mají své syny na frontě.
Životní podmínky některých ukrajinských rodin na ubytovnách označuje Vlček za úděsné a jejich materiální situaci často za zoufalou. "Shánějí ubytování, práci, lékaře či zubaře pro děti. Desítky matek s dětmi se přehrabovaly v použitém oblečení, které jsme dostali od dárců, a mnoho si ho odnesly. I za jednu krabici jídla a trochu oblečení či hračku jsou velmi vděčné," dodává.
Na závažnou situaci upozorňuje také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který na konci listopadu poslal dopis předsedům všech senátorských klubů. Právě Senát bude v nejbližší době projednávat takzvaný lex Ukrajina VI, který upravuje podmínky ukrajinským uprchlíkům v Česku. Křeček v dopise mimo jiné upozorňuje, že nynější systém tlačí lidi prchající před válkou k nelegální práci.
"Současné nastavení systému podpory v oblasti bydlení v mnohých případech brání tomu, aby si příchozí z Ukrajiny zajistili a udrželi důstojné bydlení. Ukrajinské rodiny proto často žijí v nevyhovujících podmínkách na ubytovnách nebo v nebytových prostorech. Někdy jim ovšem ani tak nestačí peníze na zaplacení bydlení a dalších potřeb," varuje ombudsman, podle kterého mnozí Ukrajinci řeší svou situaci nelegální prací nebo návratem na Ukrajinu.
Křeček vyjadřoval znepokojení nad situací ukrajinských uprchlíků už v červnu. Od začátku července totiž stát těm, kteří mohou pracovat, hradí nouzové ubytování jen pět měsíců. Zdarma ho mají jen děti, senioři a handicapovaní. Rovněž se přestal vyplácet solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ukrajinské uprchlíky ubytovali.
"Přestože většina příchozích v Česku pracuje, mnozí po plánovaných změnách nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, jako je bydlení a jídlo," stěžoval si Křeček.
Sněmovna minulý týden schválila další změny. Uprchlíci před ruskou agresí si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Jinak novela, kterou kromě vládní koalice odsouhlasilo i opoziční ANO, přináší spíše formální změny.
Snahou sněmovny - po téměř dvou letech od začátku konfliktu - je postupně po prvotním šoku z války zmírňovat pomoc ukrajinským uprchlíkům. Podle politiků se tím docílí jejich co nejlepšího včlenění do české společnosti. "Dneska už na ně naše společnost pohlíží jako na každého jiného cizince. To znamená, že by si měli pomaličku plnit všechny povinnosti, pokud možno se starat o své ubytování sami, zajistit si práci, platit si sociální a zdravotní, aby začali vracet systému vstřícnost, kterou jsme v počátku projevili," řekl ve sněmovně poslanec ANO Hubert Lang.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že integrace ukrajinských uprchlíků se daří. Dokazuje to na číslech jejich zaměstnanosti. Přes 60 procent z nich ve věku 18 až 65 let v Česku pracuje. Celkem jde o 123 tisíc pracujících uprchlíků s dočasnou ochranou.
