Leukémie se mu už dvakrát vrátila. Malý Ondřej jako první dítě zkouší unikátní léčbu

Martina Heroldová Martina Heroldová
26. 5. 2020 12:51
Desetiletý Ondřej je prvním dětským pacientem v Česku, kterému v boji s leukémií pomáhají geneticky upravené bílé krvinky. Unikátní léčbu absolvuje ve Fakultní nemocnici v Motole, kde mu lékaři aplikovali vlastní, geneticky upravené krevní buňky. Ty po biotechnologickém zpracování dokážou rozpoznat nádorové buňky a následně je zničit.
V Česku se poprvé léčí dítě s leukémií pomocí geneticky upravených bílých krvinek. | Video: FN Motol

Ondřej leukémií onemocněl ve třech letech a ačkoliv absolvoval několik chemoterapií a ozařování, onemocnění se mu dvakrát vrátilo. Lékaři se tak rozhodli pro nový typ léčby, který by mu mohl pomoci chorobu nadobro překonat.

Malému pacientovi lékaři nejprve odebrali potřebné množství jednoho typu bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. "T-lymfocyty jsou zásadní buňky imunitního systému a jsou zodpovědné za speciální imunitní procesy včetně protinádorové imunity. Pomocí biotechnologických postupů - metod genetického inženýrství - se upraví tak, aby na povrchu nesly receptor, díky kterému rozpoznají leukemické buňky a dokáží je zničit," vysvětluje ošetřující lékařka Lucie Šrámková.

"Využívá se schopností imunitního systému pacienta, a proto se tento typ léčby označuje jako imunoterapie," dodává.

Nemocný musí před zahájením samotné léčby podstoupit chemoterapii, která má za cíl především snížit počet a funkčnost pacientových lymfocytů tak, aby se uvolnilo místo pro ty, které následně dostane. "Reakce na podání může být někdy velmi dramatická s vysokými horečkami, zhoršeným dýcháním, poklesem krevního tlaku, neurologickými projevy atd.," uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková. 

Buňky upravili v USA

Odběr bílých krvinek, trvající asi čtyři hodiny, proběhl na speciálním přístroji, takzvaném separátoru. Krátce po odebrání se musí buňky zmrazit v tekutém dusíku při teplotě minus 180 stupňů Celsia, aby se zachovala jejich životaschopnost. Poté byly odeslány do USA, kde je zatím výroba tohoto léku centralizována. Přípravná fáze tak trvala několik týdnů. Postupně by se však část výroby geneticky upravených buněk určená pro Evropu měla přesunout do Paříže.

Rozmrazení a aplikace geneticky upravených bílých krvinek.
Rozmrazení a aplikace geneticky upravených bílých krvinek. | Foto: FN Motol

Poté, co se upravené buňky vrátily do Motola, bylo možné Ondřejovi aplikovat nový typ léčby. Po rozmrazení se buňky podávají pacientovi krátkou infuzí do žíly a geneticky upravené bílé krvinky pak začnou "zabíjet" buňky nádorové.

Během několika dnů po aplikaci by měly z krve i kostní dřeně díky působení "naprogramovaných" bílých krvinek vymizet všechny nádorové buňky. Terapie by tak podle lékařů měla fungovat dlouhodobě tak, aby se onemocnění pacientovi již nevracelo. 

Ondřej při odběru bílých krvinek tzv. separátorem.
Ondřej při odběru bílých krvinek tzv. separátorem. | Foto: FN Motol

Už je v domácí péči

Ondřej strávil v nemocnici tři týdny, během nichž absolvoval přípravnou fázi i samotnou léčbu a pozorování, poté byl propuštěn v celkově velmi dobrém stavu do domácí péče. Léčba tak dává naději dalším rodičům, jejichž děti se s leukémií opakovaně potýkají. Lékaři vzhledem k náročnosti nové metody odhadují, že by na léčbu mohlo dosáhnout asi dvě až pět dětí za rok. 

"Tento nový druh léčby se indikuje u pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií, a to v případě, že se nemoc opakovaně vrací (tzv. 2. relaps), anebo pokud pacient znovu onemocní, i když už transplantaci kostní dřeně absolvoval," objasňuje Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy