Leukémie se mu už dvakrát vrátila. Malý Ondřej jako první dítě zkouší unikátní léčbu

Martina Heroldová Martina Heroldová
26. 5. 2020 12:51
Desetiletý Ondřej je prvním dětským pacientem v Česku, kterému v boji s leukémií pomáhají geneticky upravené bílé krvinky. Unikátní léčbu absolvuje ve Fakultní nemocnici v Motole, kde mu lékaři aplikovali vlastní, geneticky upravené krevní buňky. Ty po biotechnologickém zpracování dokážou rozpoznat nádorové buňky a následně je zničit.
V Česku se poprvé léčí dítě s leukémií pomocí geneticky upravených bílých krvinek. | Video: FN Motol

Ondřej leukémií onemocněl ve třech letech a ačkoliv absolvoval několik chemoterapií a ozařování, onemocnění se mu dvakrát vrátilo. Lékaři se tak rozhodli pro nový typ léčby, který by mu mohl pomoci chorobu nadobro překonat.

Malému pacientovi lékaři nejprve odebrali potřebné množství jednoho typu bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. "T-lymfocyty jsou zásadní buňky imunitního systému a jsou zodpovědné za speciální imunitní procesy včetně protinádorové imunity. Pomocí biotechnologických postupů - metod genetického inženýrství - se upraví tak, aby na povrchu nesly receptor, díky kterému rozpoznají leukemické buňky a dokáží je zničit," vysvětluje ošetřující lékařka Lucie Šrámková.

"Využívá se schopností imunitního systému pacienta, a proto se tento typ léčby označuje jako imunoterapie," dodává.

Nemocný musí před zahájením samotné léčby podstoupit chemoterapii, která má za cíl především snížit počet a funkčnost pacientových lymfocytů tak, aby se uvolnilo místo pro ty, které následně dostane. "Reakce na podání může být někdy velmi dramatická s vysokými horečkami, zhoršeným dýcháním, poklesem krevního tlaku, neurologickými projevy atd.," uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková. 

Buňky upravili v USA

Odběr bílých krvinek, trvající asi čtyři hodiny, proběhl na speciálním přístroji, takzvaném separátoru. Krátce po odebrání se musí buňky zmrazit v tekutém dusíku při teplotě minus 180 stupňů Celsia, aby se zachovala jejich životaschopnost. Poté byly odeslány do USA, kde je zatím výroba tohoto léku centralizována. Přípravná fáze tak trvala několik týdnů. Postupně by se však část výroby geneticky upravených buněk určená pro Evropu měla přesunout do Paříže.

Rozmrazení a aplikace geneticky upravených bílých krvinek.
Rozmrazení a aplikace geneticky upravených bílých krvinek. | Foto: FN Motol

Poté, co se upravené buňky vrátily do Motola, bylo možné Ondřejovi aplikovat nový typ léčby. Po rozmrazení se buňky podávají pacientovi krátkou infuzí do žíly a geneticky upravené bílé krvinky pak začnou "zabíjet" buňky nádorové.

Během několika dnů po aplikaci by měly z krve i kostní dřeně díky působení "naprogramovaných" bílých krvinek vymizet všechny nádorové buňky. Terapie by tak podle lékařů měla fungovat dlouhodobě tak, aby se onemocnění pacientovi již nevracelo. 

Ondřej při odběru bílých krvinek tzv. separátorem.
Ondřej při odběru bílých krvinek tzv. separátorem. | Foto: FN Motol

Už je v domácí péči

Ondřej strávil v nemocnici tři týdny, během nichž absolvoval přípravnou fázi i samotnou léčbu a pozorování, poté byl propuštěn v celkově velmi dobrém stavu do domácí péče. Léčba tak dává naději dalším rodičům, jejichž děti se s leukémií opakovaně potýkají. Lékaři vzhledem k náročnosti nové metody odhadují, že by na léčbu mohlo dosáhnout asi dvě až pět dětí za rok. 

"Tento nový druh léčby se indikuje u pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií, a to v případě, že se nemoc opakovaně vrací (tzv. 2. relaps), anebo pokud pacient znovu onemocní, i když už transplantaci kostní dřeně absolvoval," objasňuje Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy