Praha - Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů vyzvali k peticím a stávkám.

Se svými připomínkami se chtějí obrátit také na vládu, ministr Josef Dobeš (VV) prý jejich námitky zkresluje, sdělil po čtvrtečním jednání předsedů akademických senátů sdělil tajemník senátu Univerzity Karlovy Daniel Feranc.

Reforma se připravuje několik let, počítá mimo jiné se zavedením školného. Kvůli nesouhlasu akademiků byly změny pokaždé odloženy.

Ministerstvo školství akademické výzvy k protestům v pátek komentovalo tak, že při přípravě reformy vysokých škol nelze zohlednit všechny připomínky. Zákony prý nevycházejí z požadavků zájmových skupin.

Reforma podle nich byla s akademickou obcí konzultována dostatečně.

"Předsedové akademických senátů vysokých škol vyzývají akademické senáty, aby zvážily všechny vhodné kroky, které by přiměly státní moc respektovat vůli členů akademických obcí a jejich demokraticky ustanovených reprezentací včetně případných veřejných vystoupení, jimiž mohou být kromě rezolucí, petic, v případě potřeby též demonstrace nebo stávky," stojí v materiálu přijatém ve čtvrtek.

Akademikům došla trpělivost poté, co se ministerstvo údajně vyhnulo vypořádání jejich 11 zásadních připomínek. O připomínkách by jinak ministr musel informovat všechny členy vlády.

Zpráva je podle škol zavádějící

Předkládací zpráva k věcnému záměru zákona o vysokých školách je podle akademiků "účelově zavádějící a úmyslně zkresluje připomínky podané Radou vysokých škol". Zástupci univerzit proto napsali kabinetu dopis, v němž jej upozorňují na výtky akademické obce.

Školám vadí hlavně nepřipravenost zákona o finanční pomoci studentům i některé plánované změny. Nově by třeba mělo v akademických senátech zasedat méně studentů. Titul profesora a docenta by už také neměl mít celorepublikovou platnost, ale byl by vázán vždy na konkrétní univerzitu, která jej udělila.

Akademici odmítli i zavedení školného. To by mělo být zavedeno v roce 2013, maximální výše by měla být 10 tisíc korun za semestr. Návrh počítá i se systémem spoření a půjček na vzdělání. Za půjčky by přitom bankám ručil stát.

Ministerstvo školství se ale výtkám akademiků brání. "Podle ústavy našeho státu jsou zákony přijímány parlamentem a vycházejí z vůle občanů vyjádřené demokratickým hlasováním ve volbách, nikoli z požadavků zájmových skupin," komentovala jednání akademiků mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová.