Praha - Jedinečný exemplář proslulého sovětského bombardéru Petljakov Pe-2 získal v těchto dnech Vojenský historický ústav.

Jde o sovětský dvoumotorový letoun z druhé světové války, který sloužil posléze i v československém letectvu. Česko se tak stává jednou z pouhých tří zemí na světě, které budou mít tento typ v kompletním stavu ve svých sbírkách.

"Jde o jeden z nejdůležitějších přírůstků do našich sbírek za poslední dvacet let," vysvětluje ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

"Je to vlastně malý zázrak, že se nám podařilo tento letoun po složitém pátrání a vyjednání získat. Expozice letecké techniky patří v posledních letech z našich sbírek k nejvyhledávanějším. V tomto případě jsme získali dokonce bombardér, tedy mnohem větší letoun, než je třeba stíhačka. I proto je pro nás celá akce Pe-2 událostí mimořádného významu," dodává ředitel Knížek.

Bombardér bude podle leteckého historika Jiřího Rajlicha rekonstruován přesně do té podoby, v jaké po druhé světové válce sloužil v československém vojenském letectvu. "Poradili jsme si sice už se složitějšími opravami, ale tohle bude jeden z našich nejcennějších exponátů," říká Rajlich.

A protože jde o unikátní letoun, muzejníci nepředpokládají, že bude létat. Riziko zničení jedinečné historické památky je totiž podle Rajlicha poměrně velké. "Příklady ze zahraničí jsou víc než varující. Při různých airshow na historických letadlech zahynulo nebo se fatálně zranilo několik pilotů. No a letouny s nevyčíslitelnou hodnotou byly při těchto haváriích zcela zničeny.

Poslední bombardér Pe-2 sloužil díky péči kapitána Jaroslava Janečka československému letectvu ještě v padesátých letech minulého století už jen jako učební pomůcka k rozpoznávání letadel na olomouckém letišti. Poté, co byl Janeček přeložen, byl unikátní letoun rozřezán a poslán jako šrot do hutí.

Bombardér zakonzervovala voda severského jezera

Rozebraný letoun s výrobním číslem 2/225, který do Prahy doputoval ze Skandinávie, je v některých místech zachovalý, v jiných zase poškozený - bude ho tedy čekat pečlivá renovace.

Bombardér byl v druhé světové válce při bojovém letu 2. prosince 1943 zasažen střelbou, takže nouzově přistál na zamrzlém jezeře Koškajavr v murmanské oblasti na severu evropské části tehdejšího Sovětského svazu (dnes Ruska). Když se pak na jaře oteplilo a led roztál, letadlo se potopilo.

Foto: VHÚ

Vrak stroje byl říjnu 1996 vyzdvižen vrtulníkem - létajícím jeřábem - a posléze jej získal norský soukromý sběratel, jenž stroj Pe-2 umístil do depozitáře norského leteckého muzea Norsk Luftfartsmuseum, odkud se jej pracovníkům vojenského Leteckého muzea Kbely podařilo po složitém vyjednávání získat.

Jeden bombardér Pe-2 má dnes pouze Centralnyj muzej vojenno-vozdušných sil v Moninu (Rusko), druhý je pak ve sbírkách varšavského Muzea Wojska Polskiego.

A jak Aleš Knížek podotýká: celá technicky i organizačně velmi složitá akce při dopravě původního sovětského bombardéru by se nemohla uskutečnit bez pomoci české armády, která pomohla jak s dopravou letadla, tak s jeho uskladněním v kbelských depozitářích.

Při neobvyklém stěhování pomohly i letecká základna v Bodo (Bodø hovedflystasjon), norské letecké muzeum (Norsk Luftfartsmuseum), ale také členové letecké historické společnosti, kteří se podílejí na restaurování letadel pro muzeum (Bodø Luftfartshistoriske Forening).

Nejúspěšnější letouny na východní frontě

Letouny Petljakov Pe-2 byly sovětské taktické a střemhlavé dvoumotorové bombardéry, které během druhé světové války patřily k nejproslulejším a také nejúspěšnějším letounům nejen na východní frontě.

Letadlo vznikalo původně jako výškový stíhací letoun, prototyp byl hotov v prosinci 1939, ale na základě vyhodnocení bojů Luftwaffe v Polsku bylo rozhodnuto modifikovat projekt na střemhlavý bombardér. Stroje se začaly vyrábět v roce 1940 a byly stále vylepšovány. Celkem bylo vyrobeno 11 427 kusů.

Tím se Pe-2 stal po německém Junkersu Ju 88 a britském Wellingtonu třetím nejmasověji vyráběným dvoumotorovým letounem 2. světové války. Bombardér proslavil například Ivan Semjonovič Polbin, velitel 6. gardového bombardovacího leteckého sboru, který zdokonalil taktiku pro útoky ze střemhlavého letu. Mnozí členové posádek tohoto stroje obdrželi titul Hrdina SSSR.

Střelec-radista na letounech Pe-2 Nina Žurkinová se jako jedna ze čtyř žen během 2. sv. války stala nositelkou všech tří stupňů Řádu slávy. Sovětská pošta vydala v roce 1945 i známky v hodnotě 10 kopějek a 1 ruble s vyobrazením útočících Pe-2.

V roce 1967 pak natočil režisér Naum Birman podle scénáře Vladimíra Kunina film "Chronika pikirujuščevo bombardirovščika" o životě posádek Pe-2.

Pozoruhodná je i historie letadel Pe-2 v poválečném Československu. Na strojích létali českoslovenští piloti už během války a první dva letouny Pe-2 sovětského letectva pod vedením podplukovníka Františka Rypla přistály na kbelském letišti již 9. května 1945.

SSSR posléze Československu dodal 28. května 1946 třicet letounů Pe-2 a dva cvičné UPe-2. V ČSR byly letouny později označované jako B-32 a CB-32. Dodávka byla směřována na letiště Praha-Kbely, kde probíhalo od poloviny června do poloviny září 1946 i přeškolení pilotů. Z výzbroje byly vyřazeny v roce 1951.