Kdyby Vědecká knihovna v Olomouci loni nestěhovala své archiválie přes ulici do nové budovy, sedm listů map by leželo v prachu a zapomnění možná dalších 76 let.
Právě tolik času uplynulo od první a zatím poslední zmínky na českém území o tomto unikátním sborníku. Od té doby jako by se nad ním slehla zem.
Jeho znovuobjevení provázelo překvapení. "O tom, kde se atlas nachází, opravdu nevěděla ani nejvybranější společnost odborníků," neskrývá radost ředitelka knihovny Hana Študentová.
Autorem je Jaume Olives, člen věhlasné katalánské rodiny kartografů. Svá umělecká díla dodával boháčům a královským dvorům po celé Evropě.
"Jsou tam tak svěží barvy, jako by je někdo namaloval před týdnem," říká nálezce Glonek. "Až je zarážející, že se to v takových - z dnešního pohledu nevyhovujících - podmínkách zachovalo!"
Zapomenutý rukopis M II 33
Olomoucká Vědecká knihovna je pověstná cennou sbírkou archiválií. S jejími zhruba 60 tisíci starých tisků ji odborníci považují za nejbohatší - hned po pražské Národní knihovně. Kdyby hanáckou metropoli neokupovala v 17. století švédská vojska, byla by na tom možná podobně.
Jiří Glonek se přesto společně s kolegou Rostislavem Krušínským podivil, co v sobě rukopis pod signaturou M II 33 skrýval.
"Očišťovali jsme při stěhování trezoru každý exemplář zvlášť. Kolega ho vytáhl z ochranného obalu a otevřel. Hned nás to zaujalo," vzpomíná Glonek.
Jak je možné, že byl námořní atlas tak dlouho neviditelný?
Za minulého režimu ani po revoluci si unikátního díla nikdo nevšiml a zpracovávání starých fondů se knihovna věnuje až posledních několik let.
Podle Glonka navíc zapadla jediná studie pojednávající o Olivesově díle. Vědec Bernhard Brandt z Geografického institutu německé univerzity v Praze ji publikoval roku 1931. "Brzy poté zemřel. A po roce 1945 byla německá literatura odsunována stranou," doplňuje Glonek.
Americká pobřeží i bájné země
Atlasy jsou ve světě starých námořních map vzácností. Jen od Jaume Olivese se jich dochovalo šest. Olomoucká Vědecká knihovna se tak díky svému nálezu zařadila mezi Španělské námořní muzeum v Barceloně nebo třeba Národní knihovnu ve Florencii.
Moravský exemplář uchvacuje bohatým ručním zdobením. Města představují barevné erby, pobřeží jsou pozlacená. Celá legenda je v katalánštině. Sedm listů znázorňuje Středozemí, Černé moře a sever Atlantického oceánu.
Stejně jako u většiny středověkých map Olives zaznamenal na pergamen i mytické země Illa de brasil, Frislandu nebo Estilandu.
"Středověké i novověké mapy se po dlouhá staletí doslova hemžily vybájenými pevninami. Ať už z důvodů mlhavých zkazek řadových námořníků, mořeplavců i prostých rybářů a z toho pramenících omylů a častých nepochopení nebo čirých výmyslů samotných kartografů, kteří doslova trnuli hrůzou z prázdného prostoru ve svých mapách. Proto si vypomáhali kreslením roztodivných tvorů, mořských oblud a fantaskních zemí," říká Glonek.
Historická detektivka
Mlhavá zůstávají fakta o cestě mapy ze středomoří do střední Evropy. Ověřitelná historie vlastníků sahá pouze na začátek 18. století.
Prvním dokazatelným držitelem atlasu byl Vilém de Brand z Düsseldorfu, jak stojí v exlibris. Latinský text říká, že byl "dvorním lekářem svatého císařského a královského Veličenstva a jezdcem Království Uherského".
Z de Brandových rukou putoval exemplář do kláštera v Louce u Znojma. Odtud pak do Olomouce.
Historik Jiří Glonek doufá, že se podaří najít nějaké upřesnění. "Vlastnické vztahy od samého počátku už jsou však s nějvětší pravděpodobností nedohledatelné."
Cena? Nevyčíslitelná
Olomoucká Vědecka knihovna už má o budoucím osudu portolánového atlasu jasno. S pomocí Ivana Kupčíka z mnichovské univerzity chystá vydání. Čeká se, až Kupčík do konce roku zpracuje popis celé mapy.
Cena exempláře je podle ředitelky knihovny Študentové nevyčíslitelná: "Nedokážu to odhadnout, protože podobné dokumenty se k prodeji běžně nenabízejí. Hodnota je ale obrovská. Jen pojištění prvotisků, které jsme nedávno vezli do Itálie na výstavu, stálo zhruba 15 milionů korun."
"Nález podobného významu už neočekávám. Bylo by zvláštní, kdybychom našli něco v celosvětovém měřítku takhle vzácného, " usmívá se Glonek.
